9. 3. 2015 Svobodné noviny
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval k vytvoření EU armády, uprostřed sílícího napětí s Ruskem, kvůli krizi na Ukrajině.
„Taková armáda by nám pomohla budovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, jakož i společně převzít odpovědnost Evropy ve světě,“ uvedl Juncker v nedělním rozhovoru pro německý týdenník Welt am Sonntag.
Juncker dodal, že vznik evropských ozbrojených sil pošle do Moskvy jasný signál, že politická a ekonomická unie bude „vážně prosazovat hodnoty Evropské unie.“
„Společná evropská armáda by ukázala světu, že nebudou existovat prostředky, aby ještě někdy došlo k válce mezi národy Evropské unie,“ uvedl Juncker.
Podle šéfa Evropské komise, by mohla být armáda EU použita k „odpovědné reakci“ na nebezpečí, kterému by mohl čelit některý z 28 členských států nebo okolní země bloku.
Německý týdenník oznámil, že má Juncker podporu u německých zákonodárců, včetně u předsedy německého zahraničněpolitického výboru Norberta Röttgena, který řekl, že je na čase, aby se tento návrh zavedl do praxe.
„Evropané společně utrácí obrovské sumy peněz na armádu, mnohem více než Rusko,“ uvedl Röttgen a dodal: „ Ale naše vojenské schopnosti budou mít i nadále nedostatečnou bezpečnostní politiku pokud zachováme malé národní armády, které vyrábí a kupují mnoho stejných součástek, ale v menším měřítku.“
Bývalý šéf zahraniční politiky EU Javier Solana bude prezentovat závěry zprávy s názvem More Union in European Defense. Zpráva vyzývá k nové evropské metodě ochrany, která by měla „politickou a vojenskou schopnost samostatně vést intervenční operace za hranicemi EU.“ Zpráva také vyzývá ke zřízení vojenského velitelství EU v bloku, de facto v Bruselu.
Podle zprávy, společná bezpečnostní politika by přinesla úspory členským státům bloku, které dohromady utratí 190 miliard eur ročně k zachování 28 národních armád, skládajících se zhruba z 1,5 miliónů osob ve službě.
Tyto návrhy na rozšíření vojenských schopností EU přichází uprostřed sílícího napětí mezi evropskými zeměmi a USA kvůli ukrajinské krize. Západní vlády obviňují z destabilizace Ukrajiny Rusko, obvinění, které Moskva opakovaně odmítla.
Mezitím, NATO plánuje rozšířit svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě, uprostřed krize na Ukrajině a vedlo řadu válečných her v uplynulém roce. V roce 2014, síly NATO provedly asi 200 vojenských cvičení s generálním tajemníkem Jensem Stoltenbergem, který potvrdil, že budou tyto cvičení pokračovat.
Moskva opakovaně cvičení a zbrojení NATO blízko ruských hranic odsoudila.
