 |
| Generál Jiří Šedivý |
Marek Řezanka
25.3.2015 Altpress
Diskuse ohledně chystaného několikadenního putování americké vojenské kolony Českou republikou (a to po třech různých trasách) může někomu připadat jako nepodstatná až zbytečná. Jsou tu ovšem skutečnosti, mainstreamovými médii zamlčované – jež tuto debatu činí naopak velmi závažnou a potřebnou.
Neustále je nám předhazováno, že podobná debata je nemístná. Že obdobné přesuny jsou běžné, a dosud probíhaly bez většího zájmu veřejnosti. Diskuse o vojenské koloně, jež má na našem území pobývat od 29. března do 1. dubna, jsou prý naprosto mimo. Přesně do tohoto rámce zapadá i reakce generála Jiřího Šedivého: „Samozřejmě, že to je opravdu nenormální, protože větší konvoje se přes Českou republiku už v minulosti přesunovaly a takovou pozornost to nikdy neupoutalo.“
Přesuny ovšem probíhaly po železnici a nepůsobily jako demonstrace síly. Generál Šedivý tuto zjevnou demonstraci síly ovšem bagatelizuje – a navíc se pokouší o diskreditaci kohokoli, kdo by proti ní vznesl protest: „Jsem přesvědčen, že protesty nejsou produktem názoru české veřejnosti, ale že mnoho lidí, kteří takto agresivně vystupují proti těm třem konvojům, které se v Praze sejdou, je bezesporu ovlivňováno z Ruska, nebo lidmi, kteří jsou prorusky orientovaní.“
Takové prohlášení považuji za naprosto urážlivé z hlediska například Lenky Procházkové či Evy a Václava Novotných, kteří opravdu nejsou ruskými agenty a ani jimi nejsou placeni. Zato představují názor části české veřejnosti, která si zaslouží být vyslechnuta.
Generál Šedivý přímo demonstruje, s jakou politikou je „Jízda dragounů“ spojena. Bude zklamán ten, kdo je přesvědčen, že s diplomacií. „Ale nemůžete diplomacií řešit situaci v okamžiku, kdy má někdo absolutní nadvládu nebo má tendenci používat vojenskou sílu k řešení sporů. To bychom si měli uvědomit“, velí generál. Kdo má v tomto světě „absolutní nadvládu“? Co je vlastně pravým smyslem kolony, které někteří budou nadšeně mávat a tleskat? Je to snad odklon od diplomatických prostředků s tím, že válka je pouze jejich jiným pokračováním?
Generál Šedivý se netají názorem, že: „Jakékoli působení k porušování spojeneckých svazků, které jsou budovány v zájmu bezpečnosti státu, a tím i narušování bezpečnosti státu, je už na hranici vlastizrady. Pokud to někdo činí ve prospěch jiné státní moci, tak je to jednoznačné.“ (Parlamentní listy, 25. 3. 2015)
Jinými slovy, kdo s námi nebude držet ústa a krok, je vlastizrádce. A je přece nad slunce jasné, že musí být ruským agentem, protože česká veřejnost takto
nesmýšlí. Amen.
 |
| Holubice míru má mráčky |
Pro generála Šedivého je dozajista ruským agentem i bývalý elitní zpravodajský důstojník a diplomat, Miroslav Polreich. Ten si totiž na celou věc dovoluje mít názor poněkud odlišný: „Problém však je v našich siláckých prohlášeních a snad i opravdovém zařazení přesunu této armády do kategorie „hrozby silou“. Jinak nám to ani prezentováno není, a to jak politickými činiteli, tak i naší generalitou, která nás ujišťuje, že „máme také prostředky, procedury a vůli je nasadit“ (generál Pavel). To však není řeč o přesunu z místa na místo. Zde charakterizujeme účelnost přesunu, a ten je již v příkrém rozporu s jediným závazkem, který jsme podepsali při vstupu do NATO (čl. 1.). Zde jsme se zavázali „zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou“. Bylo by nadbytečné charakterizovat dále tento závazek z pohledu právního rozboru, společenské významnosti či raději jak přispívá posilování, uklidňování a stabilitě bezpečnostního prostředí. Závazek je jasný. Jiný přístup od ďábla jest. Bohužel, myslím, že právě zdůrazňujeme ten jiný přístup, a to navíc v situaci, která by měla i naším přispěním „urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž můžeme být účastni mírovými prostředky, tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost“. To je další citace našeho závazku dle NATO.“ (Parlamentní listy, 25. 3. 2015)
Že bychom při šesti set let starém výročí jedné zlomové události začali za šíření pravdy opět upalovat? Byl by to jistě netradiční přístup k oslavám – a zřejmě by si našel i své fanoušky. Pokud nám ovšem na srdci leží hodnoty – jež by snad měly být i těmi „západními“, jako jsou demokracie, svoboda projevu, humanismus, mír, sociální stát, odbourání chudoby, nenechme se umlčet. Vymezme se proti všem, kdo hájí „jedinou možnou pravdu“, i vůči všem, kdo pravdu diskreditují nemístnou adorací druhé strany a kteří jsou nedůvěryhodnými. Takovou příležitostí je například pokojná demonstrace na Václavském náměstí v Praze konaná 28. 3. od 15:00.
Zkusme nemlčet. Možná se nám podaří, že „západní hodnoty“ budou vnímány i jinak než jako mučení, plošné odposlechy, vedení válek bez mandátu OSN či upřednostnění zisku úzkých kruhů před zájmy většiny občanů.
