Michal Semín
Cvičně si vystřelí na rozhlas a na muzeum. Zvláštní honorář pro Kocába. Křehčené šeříky. Sraz na Havlově letišti. Družba bude! Tajné informace, uniklé ze strategické porady devětadevadesáti Pragumáků SČAP (Svaz česko-amerického přátelství) na americké ambasádě v Praze
Naše vláda zase jednou nezklamala. Jednomyslně schválila, že přes naši republiku přejede početný konvoj bojových vozidel americké armády. Mluvčí amerických vojenských sil v Evropě Craig Childs označil tzv. Jízdu dragounů za „viditelnou demonstraci amerického závazku aliančním spojencům“. V éře, kdy je bombardování letectvem NATO „humanitární operací“, musí americká předválečná mise sledovat více cílů, než jen ten ryze vojenský: „Vojáci a jejich velitelé budou mít množství příležitostí popovídat si s místními, uvědomit si kulturní diverzitu v alianci a prohloubit vzájemné uznání, respekt a důvěru,“ uvedl podplukovník Childs – a zjevně to nemyslel jako černý humor.
Divadelní manévry zostřené družby
Ministr Stropnický, zodpovídající za to, aby se české ozbrojené složky (pečlivě připravované na všechno jiné než obranu vlastní země) nevymkly americkému velení z rukou, dostal v tomto divadle těžkou roli. Zřejmě tuší, že vytvořit špalíry s mávátky po celé dálce trasy „konvoje družby“ může být úkol i nad jeho síly. Proto se na českou veřejnost obrátil s poněkud fantastickou prosbou, aby byla vůči americkým dragounům shovívavá.
Velkou dávku shovívavosti projevil již Stropnického kolega v protektorátní vládě Dan Ťok, jenž má kromě zájmů Andreje Babiše na starosti i kvalitu našich silnic. Početná kolona mimořádně těžkých vozů bude pro mnohé úseky jistě zajímavou zatěžkávací zkouškou. Nejen jeho proto zajímalo, po jakých trasách se příslušníci bratrské americké armády budou „přesouvat“.
Ministerstvo (pro spravedlivé) války prozradilo, že 29. března překročí „konvoj“ hranice na třech místech – v Bohumíně, Náchodě a Harrachově. Bohumínská kolona má projet od Ostravy k Vyškovu a nocovat v areálu Vojenské akademie. Náchodská kolona přenocuje v areálu 14. pluku logistické podpory v Pardubicích. Harrachovská kolona přespí v Liberci v kasárnách pluku místních chemiků. Během pondělka se Američané přesunou ze zmíněných posádek do Prahy a shromáždí se v kasárnách v Ruzyni. V úterý 31. března mají volný den. Ve středu 1. dubna vojáci vyrazí po trase Praha – Plzeň – Rozvadov do Německa. Podrobnější rozpis silnic a chystaný doprovodný program však Stropnického ministerstvo před veřejností kdovíproč dosud tají. Jenže jak se má bez toho našinec připravit na zostřenou družbu?
Protiproud naštěstí disponuje „škvírou v časoprostoru“, kterou k nám občas propadnou informace z nedaleké budoucnosti. Nemůžeme za ně samozřejmě zcela ručit, protože americká ambasáda nás kdovíproč nezve na instruktážní sedánky režimních novinářů, ale vypadají poměrně pravděpodobně.
Válečná operace: Z E55 na D1
Podle dokumentu „ze škvíry“ se bohumínská kolona nevyhne ani slavným mostům u Ostravy-Přívozu. Organizátoři spanilé dragounské jízdy po dohodě s ministrem Ťokem vyzkoušejí, jak se osmnáctitunový bojový vůz Stryker umí vyhrabat z mnohatunové dálniční suti. Jde prý o mimořádně cenný test pro válku na Ukrajině a v odlehlých ruských guberniích. Radost má i ministr financí Babiš, sponzorující ze státní kasy „program sexuální asistence“ v domovech pro seniory a mentálně postižené. Jeho úkolem bude dopravit na trasu konvoje k testování dostatečný počet těchto asistentek.
Ve Vyškově, Pardubicích a Liberci, kde bude bratrská armáda nocovat, bude čekat místní politické elity náročný úkol pečlivě zorganizovat úplně spontánní setkání s občany. Za jejich výběr zodpovídá místní národní výbor po dohodě s americkým velvyslanectvím. To již přislíbilo, že každému účastníku samozřejmě jako vždy vyplatí honorář – ale tentokrát pouze dvacet dolarů na osobu. Nižší částku zdůvodňují tím, že vojáci budou navíc ještě rozdávat žvýkačky, čokoládu a silonky.
Putnovy protektorátní besídky
Příplatky v podobě konzerv UNRA (mimořádně kvalitní zbytky z 2. světové války) obdrží aktivní účastníci družební akce, kteří se budou chtít seznámit s úspěšnými humanitárními operacemi USANATO v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Sýrii. Za dotazy k nebezpečí hrozící ruské invaze a obnovení Sovětského svazu připlácí naopak (v eurech, vzhledem ke slabé koruně) Hermanovo ministerstvo kultury. To má rovněž za úkol postarat se o nástěnky a výzdobu sálů, kde besedy s domorodci proběhnou, i za přípravu a realizaci kulturního programu.
Vláda pro tento účel též jednomyslně schválila trojici moderátorů – Martina C. Putnu, Martina Bursíka a Alexandra Vondru, přední signatáře zvacího dopisu. Na jejich honoráře po bouřlivé diskusi nakonec vyčlenila z rozpočtové rezervy pouhých několik desítek milionů, protože Andrej Babiš trval na tom, že dragouni nedragouni, něco musí zůstat jako záloha Agrofertu pro případ nadúrody řepky a nadvýroby biopaliv. S příplatkem souhlasil pouze u Michaela Kocába. To proto, že na všech třech místech bude nejen zpívat, ale i vzpomínat na chvíle, kdy z naší země vypoklonkoval sovětské jednotky, aby zde bylo dostatek místa pro americké, což – jak uznává i Bureš – je výkon nad síly běžných agentů-propagandistů.
Válečné vzpomínky na budoucnost
Rozhodující chvíle ovšem nastanou až v pražské Ruzyni, v blízkosti Letiště Václava Havla, kde se 30. března všechny tři kolony sjedou. Podle opakovaných předchozích zkušeností víme, že hladké obsazení letiště je pro mise typu „bratrská pomoc“ klíčové. Přizvaný vládní expert Karel Schwarzenberg se na základě vědecké studie svého vůdce Miroslava Kalouska zaručil, že již z názvu letiště lze dovodit, že „u Havlů“ americké jednotky na žádný odpor nenarazí.
Po náročné cestě a úklidu Strykerů od uměle vypěstovaných předčasně kvetoucích „křehčených“ šeříků od firmy Monsanto (Agrofert) si bratrské okupační armády zaslouží den volna. Pro hloubavější typy je připravena protiputinovská meditace v kostele Nejsvětějšího Salvátora pod velením feldkuráta Halíka. Vojáci se zájmem o válečnou historii budou moci navštívit strategické cíle v Libni, Kbelích a Vysočanech, kde jejich předchůdci – (rovněž spojenci) – srovnali před takřka sedmdesáti lety 527 objektů. Slavnou píseň Škoda lásky jim na libeňském hřbitově zazpívají potomci 235 osob, jež americkému bombardování Prahy na sklonku druhé světové války po zásluze podlehly. Umělecky nadaní tankisté a strykeristé si pak pod dohledem nadnárodního umělce Davida Černého obkreslí novou siluetu pro bombardovací perutě velmi populárního Emauzského kláštera.
Dělostřelecký nácvik duhového pochodu hrdosti
Následujícího dne se americké jednotky vydají na cestu po Praze. Akce nazvaná PAH (Pražská Atlantická hrdost, zkomoleně v překladu Michaela Žantovského Prague Pride) povede z Ruzyně Clintonovou třídou (dříve Evropská, ještě dříve Leninova,) do Dejvic. Zde navštíví v utajení a maskování evakuační centrum pro případ jaderné války, takzvaný tunel Blanka. Odtud se vydají na Malou stranu (míněna pražská čtvrť, kde sídlí americké místodržitelství, tzv. ambasáda). Zde se USpolitruci zapojí do shodou okolností probíhající spontánní ideové přípravy velitelů Páté kolony na další kolo svržení prezidenta Zemana pomocí rudých knížek a aktuálních otázek obohacení letošního ročníku homosexualistického karnevalu o další soudružské deviace.
Logisticky napínavá bude jízda po Karlově mostě, jemuž po odstranění soch světců (po zjištění, že ani jeden z nich nebyl černé pleti, o genderové 40% vyváženosti ani nemluvě) budou dominovat osobnosti boje za práva menšin (kromě J. Dienstbiera ml. a M. Marksové zatím blíže personálně neupřesněno).
Češi do krytů: Na věčné časy
Značný zájem Pražanů se očekává i na území Nového města a Královských Vinohrad. Konvoj projede Václavským náměstím až pod Národní muzeum, kde pod olbřímím portrétem našeho prvního polistopadového prezidenta shlédnou taneční představení Havel Forever, v jehož závěru si cvičně zastřílejí na muzejní budovu, neboť je to tradice (a stejně se zrovna bude opravovat).
To už bude Pražanům jasné, že bojová vozidla nejsou žádné atrapy, takže si budou moci skutečně vychutnat, až cestou po třídě Martina Luthera Kinga (dříve Vinohradská, ještě dříve Stalinova) zasáhne několik symbolických dělových projektilů budovu Českého rozhlasu, protože tradice je tradice.
A pak již hurá na Plzeň pro nácvik druhého osvobození od Putina (mladší generace už netuší, že v té době ještě nežil)!
Zprávy propadlé ze škvíry v časoprostoru bývají obvykle spolehlivé. Tentokrát však přece jen chováme jistou pochybnost: Že by se tak výjimečná družební akce měla odehrát v pouhých čtyřech dnech? A žádní mrtví, ani zranění, žádný Majdan?
Uvidíme. O přípravě protestních shromáždění a akcí proti „konvoji“ sice rovněž dostáváme informace – mnohé pocházejí od lidí podepisujících naši petici Pryč z NATO – ale ty jsou zjevně jenom sci-fi. Vždyť pouze šílenec (který chce ztratit práci a být v „seznamech“ Sabiny Slonkové a Tomáše Klvani) by protestoval proti něčemu tak báječnému, jako je „viditelná demonstrace amerického závazku aliančním spojencům“.
