Zbyněk Fiala
16.2.2015 Vaše věc
Do Česka se řítí účtenková loterie, nesená na křídlech zákona o evidenci tržeb. Jeho návrh z dílny ministerstva financí se snesl do soukolí připomínkového řízení, a pokud pak projde vládou, Parlamentem a Hradem, přenese podstatnou část našich životů do datových sdělení a schránek. Vedle loterie účtenek přinese i loterii prodejců podle osvědčené zásady, že kdo uteče mezírkou, vyhraje.
Zákon o evidenci tržeb by mohl odhalit nová ložiska daňových příjmů, a pokud bude dobře vyvážen, sáhne i po tom, co je skryto. Vybere to na pokutách. Mohl by však přispět i ke zlepšení mentální kondice národa, protože nabízí řadu gumových partií, na kterých lze secvičovat očurávací triky. A pobaví ještě dřív, než začneme horečně přehazovat hromady nastřádaných účtenek, zda tam nejsou vylosovaná čísla. Pořádná legrace začne ve sněmovně, až jej začnou zákonodárci cupovat. Těším se na úvahy, co je evidence „nejpozději při uskutečnění evidované tržby“. Zda tedy holič má poslat zprávu na centrální úložiště hlava, nehlava z břitvou v ruce, či řidič hovnocucu ještě v rukavicích od hadice.
Návrh visí na vynikající aplikaci serveru Úřadu vlády, nazvané Knihovna připravované legislativy (KPL), kde jsou volně k dispozici předpisy v připomínkovém řízení.
Lze také sledovat debaty o tématu na specializovaném serveru:
http://www.elektronickaevidencetrzeb.cz/
Připomeňme si, že návrh na zavedení registračních pokladen, vývojově mladšího bratra navrhovaného opatření, původně vzešel od svazu podnikatelů v pohostinství a obchodu, kde podnikání začalo drhnout na nekalé konkurenci asijských tržnic, které si snižovaly náklady bezpříkladným šizením státu. Další podnět vycházel z vleklého problému, že neevidované tržby hostince číšníci odváděli do vlastní kapsy a šidili vlastníky.
Spolehlivá evidence tržeb patřila k těm požadavkům na novou vládu, na kterých se zaměstnavatelé jednoznačně shodli s odboráři. Analytici ČMKOS poukazovali na to, že jde o mnohem širší okruh vypadlých daňových příjmů. Poplatníci, kteří zatajují tržby a vyhnou se tak povinnosti být plátcem DPH, zkracují nejen tuto daň, ale i daň z příjmů a platby na sociální a zdravotní pojištění. A to odborům nemůže být jedno, protože o to víc je pak utažen šroub pro řádné zaměstnance, kteří se nemají kam schovat.
Z toho jsou patrné i politické důsledky pořádku v daních. Zatímco čím bylo zaměstnanecké – potenciálně levicové – voličstvo otrávenější, tím spíš nešlo k volbám, pravice část svého elektorátu korumpovala právem přikrádat. Určitému okruhu občanů neměla vadit špatná politika, protože ji mohli ignorovat. Úhelný kámen víry pravé, že veškeré daňové příjmy vznikají z podnikání, obsahoval i skrytý paradox, že živnostníci a malí podnikatelé daně platit nemusí a velcí jistě přijdou na to, jak toho dosáhnou taky. A kdo si nenakrad, ať si nestěžuje.
Narovnání poměrů proto směřuje nejen k evidenci tržeb, ale i ke spravedlivějšímu rozdělení daňového břemena mezi OSVČ a zaměstnance a mezi menší a velké plátce. Tomu se můžeme těžko vyhnout, byť vládní koalice teď dává přednost pořádku před spravedlností. Až se dočkáme pořádku, musí dojít i na spravedlnost, a to bude bič nejen na poplatníky, ale i na stát. Lidé budou platit víc, a budou tedy od státu víc chtít. A platí-li teze, že pořádek je přednější, z většího výběru víc zbude. Přestanou zabírat výmluvy, že není z čeho brát.
Úvahy o tom, kolik potenciálních daňových příjmů je skryto, obsahuje příloha důvodové zprávy k návrhu zákona o evidenci tržeb. Uvádí, že:
• Např. dle aktuálního průzkumu Puls ekonomiky, který společnost KPMG ve střední a východní Evropě (CEE) uskutečnila mezi téměř pětistovkou vedoucích pracovníků firem, více než 60 procent českých firem považuje šedou ekonomiku za reálný problém.
• Obdobně z odhadů Evropské unie vyplývá, že v České republice jen úniky na DPH se pohybují okolo 80 mld. Kč ročně, tedy cca 2 % HDP.
• Dle odhadů Českého statistického úřadu dosahují příjmy, které by teoreticky mohly být zdaněny (jedná se především o zatajené příjmy), částky více než 160 mld. Kč.
Ministerstvo financí pak podniklo pokus o vlastní odhad veškerých nevykázaných příjmy v ekonomice – na základě vlastních dat a ČSÚ – a dospělo dokonce k částce 162 miliard korun. Vedle toho existuje další způsob, jak pokrátit daně, a sice prostřednictvím vykazování přehnaných nákladů, které tak snižují zisk. Když se tedy sečetly nevykázané příjmy a nadhodnocené náklady, hodí to ministerstvu hned 225 miliard korun. Kde už bychom mohli být, kdyby tyhle prachy přilétly někam na dřevo!
Ale kdyby mělo jen kapat a zkasírovaly se aspoň veškeré tržby v odvětví stravovacích služeb, nevybíralo by se na DPH jen 1,6 miliardy, ale podle odhadu ministerstva 11 miliard korun. A cíl znovu nespočívá jen v tom, že se státní kasa trochu přifoukne, ale že se odstraní nekalá konkurence, kdy někdo neplatí a může si dovolit o pětinu nižší ceny, takže ten, kdo platí (je na něj moc vidět), má nižší poptávku (nevydělá), i zisky (odvede). Pasívního to rozpláče, aktivního navede nakrást jinde.
Až si příště půjdete koupit na Václavák předraženou teplou klobásu, uvítá vás cedule, že jste povinni převzít účtenku. Udělejte to, jinak se dopustíte přestupku, nemluvě o ztrátě šance na rychlé zbohatnutí v účtenkové loterii. Prodavač vás předtím trochu zdrží elektronickou komunikací centrálním s úložištěm fiskálních dat. To si vyhrazuje na zpracování jeho tržby dvě vteřiny, ale pokud bude haprovat spojení, záleží na prodavači, jak vyhodnotí „mezní dobu odezvy“, kdy už to může vzdát a neriskovat pokutu.
Musí zohlednit druh a kvalitu elektronického připojení (schvácený mobil), a proti tomu druh a způsob vykonávané činnosti (řvoucí fronta), aby nezmařil průběh evidence tržeb. Co když jste náhodou kontrolor, který pozná, že to chcete ministerstvu úmyslně závažným způsobem ztížit. To je na pokutu až do půl milionu nebo taky zavření stánku na dva roky. Pokud by však správní orgán (buď finanční úřad, nebo celní správa, která dostala tyto kompetence také) přestupek neprojednal do roka od dne, kdy se o něm dozvěděl, nebo do tří let, musí už mlčet a vy máte problém z krku.
Jak už to s daňovými zákony chodí, vymezení evidované tržby a sada výjimek z evidovaných tržeb, představují pestré čtení, se kterým se dá pracovat. Bude zaveden také zjednodušený režim evidence tržeb (bez okamžitého odesílání údajů), pokud u poplatníka nelze spravedlivě požadovat, aby evidoval tržby běžným způsobem. Pak jsou tam lhůty, kdy už někdo evidován je, a kdy ještě není. Dramatické čtení nabízí paragraf o výpočtu výše pokuty, kdy se přihlédne k poměrům pachatele, včetně majetkových, stejně jako k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
Mimo rámec zákona padá úvaha, že výběr nejlepších charakteristik spáchatelů by mělo ministerstvo nabídnout do soutěže Magnesia Litera, případně dramaturgům barrandovského studia. K nejhorším věcem, které můžete spáchat, patří nevyvěšení informační vývěsky, že převzetí účtenky je povinné, a pak nabídnutí příležitosti nepoctivci, který by chtěl zneužít vaše identifikační údaje. Dostanete je do datové schránky, tak si ji hlídejte! A to se týká prakticky každého – v téhle zemi neomezených možností jsme všichni živnostníky, tak se evidujme, identifikujme a registrovaně tržme. Pozor, lze uložit pokutu až 5000 korun, pokud poplatník podruhé za 12 měsíců nezašle žádný údaj o evidované tržbě! Nedá se nic dělat, musíte někoho evidovaně otrhat aspoň dvakrát ročně.
