3. 2. 2015 zdroj TV
“Jednání v Minsku nepřinesla výsledky a byla zmařena pouze vinou ukrajinské strany. Ještě jednou – potvrzujeme, že naši zplnomocnění zástupci Denis Pušilin a Vladislav Dejnego měli všechny pravomoci ke schválení dokumentu o zastavení palby, stažení těžkých zbraní z frontové linie a dohodnutí nové rozhraničovací linie. Jejich pravomoci jsou veřejně potvrzeny výnosy hlav DLR a LLR.
Zástupci Kyjeva se, naopak, nejprve k vyjednávání nedostavili, potom s nesrozumitelnými pravomocemi.
V této souvislosti považujeme prohlášení zástupců Kyjeva a OBSE o tom, že jednání v Minsku byla zmařena vinou zástupců DLR a LLR za naprosto nepravdivá, zkreslující skutečnou situaci. Na jednání není připraven Kyjev, pan Porošenko, který se zmítá sem a tam a bojí se vzít na sebe odpovědnost.
Vzpomeňte si, jak začalo nové kolo kárné operace. Ukrajinská armáda dostala rozkaz, aby úplně obsadila letiště v Doněcku, které, připomeňme si, mělo být podle minských dohod pod kontrolou DLR. Byli jsme nuceni reagovat, vytlačit nepřítele z letiště, ze kterého, nesmíme zapomenout, bylo neustále vedeno ostřelování obytných čtvrtí Doněcka a ostatních obcí.
Co se tedy stalo? To je každému, kdo je schopen naslouchat, dobře známo. Pan Porošenko vydal veřejný rozkaz k útoku na celé přední linii fronty. Lugansk, Doněck, desítky dalších měst Donbasu byly podrobeny hrůzyplným úderům. Povaha a rozsah těchto zločinů jasně svědčí o tom, že Kyjev se na ně předem připravoval a plánoval je. Na obytné čtvrti byly použity a používají se supertěžké bomby, shazované z velké výšky, raketomety, těžké dělostřelectvo a minomety. Střílejí bez rozmyslu, jenom aby to bylo naším směrem. Nepovažují nás za lidi a jsou posedlí mánií zničit na Donbasu všechno živé.
Za těchto okolností jsme přijali jediné možné řešení: odsunout ozbrojené bandy s jejich zbraněmi dál od Luganska a Doněcka, aby byla zlikvidována samotná možnost uskutečňovat tyto zločiny. Za cenu hrdinství a smrti našich bojových druhů je tento cíl plněn. V lednu jsme ztratili 242 zabitých civilistů, 273 zraněných, byly zničeny 434 budovy, bylo zabito 92 vojáků ozbrojených sil DLR a LLR, 411 jich bylo zraněno. Ze strany Kyjeva jsou pod palbu vrháni nevycvičení záložníci. Kromě toho je nutí bojovat s použitím zadržovacích oddílů. Je nám jich líto. A skuteční “legionáři” – vyšší důstojníci a jejich kurátoři – prchají při prvním výstřelu.
A co jsme slyšeli v Minsku? Nabízejí nám po té, co sami rozpoutali další kolo války, rozhraničující linii ze září loňského roku. Proč? Aby zase ostřelovali naše města? Aby znovu umírali bezbranní lidé, ženy, starci a děti? No, pánové, na to zapomeňte. Nyní prožíváte další velkou vojenskou porážku. Po uzavření příměří jste nás opět podvedli. Když jsme 19. září souhlasili s linií, věděli jsme, že prochází příliš blízko našich měst. Ale vycházeli jsme z toho, že dělostřelectvo bude v souladu s minským memorandem odsunuto. Místo odsunutí těžké techniky jste přeskupili a navýšili své síly a přešli do útoku. My jsme bojové akce nezačali, my jsme takové příkazy nevydávali, my jsme odolali náporu, absolvovali jsme těžké obranné bitvy a odrazili jsme útočníky. Vy maříte životy stovek Ukrajinců. Pácháte zločin proti svému vlastnímu národu.
My nepotřebujeme krev. Jsme připraveni se zastavit, ale pouze tam, kde jsme teď. Nezradíme památku v lednu zabitých civilistů a našich bojových druhů. Jsme pro mírová jednání. Požadujeme od Kyjeva sednout si za stůl a jednat. Opět platí, že naši zástupci, na rozdíl od vašich, mají veškeré potřebné pravomoci.
Vyzýváme mezinárodní společenství, evropské instituce, aby nakonec otevřely oči, podívaly se na to, co se děje, ovlivnily vládce Kyjeva, a aby zabránily další vojenské eskalaci. Silou zbraní nad námi nezvítězíte, protože máme sílu ducha, protože jsme na své půdě. My jsme tady žili, žijeme a budeme žít.
Obracíme se k ukrajinskému národu. Přátelé, bratři, nevěřte chuntě, která uchvátila moc v Kyjevě. Nedovolte jim vést bratrovražednou válku. Žili jsme spolu bok po boku po staletí, respektovali jsme se navzájem. Jejich zájmy nejsou zájmy Ukrajiny. Oni odejdou, ale my zůstaneme. A budeme budovat život v míru.”
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
