17. 2. 2015 Svobodné noviny
Poté, co počátkem roku 2014 iniciovala dobře naplánované povstání na náměstí Majdan v Kyjevě, čímž na Ukrajině spustila nejhorší evropský konflikt od Balkánských válek v 90. letech, tak se náměstkyně ministra zahraničních věcí pro evropské a eurasijské záležitosti nedávno pokusila o puč v kyjevském stylu v Makedonii s cílem svržení demokraticky zvolené vlády této země vedené ministerským předsedou Nikolou Gruevskim.
To je pro neokonzervativce jako Nulandová a její arci-neokonzervativní manžel z Brookingského institutu Robert Kagan příznačné, že když se jejich kandidátům nepodaří ve volbách zvítězit, tak demokratickými volbami opovrhují. Ač byl ukrajinským president Viktor Janukovič a makedonský ministerský předseda Gruevskij zvoleni podle všech mezinárodních měřítek a norem ve svobodných a férových volbách, tak jejich vlády nebyly dostatečně pro-NATO a pro-US, aby se líbily Nuland a kabalistům z Projektu nového Amerického století (PNAC) seskupeným kolem jejího manžela.
Taktika Nulandové se trochu v její ukrajinské kampani lišila od té makedonské. To pro ni příznačné rozdávání pečiva challah protestujícím na kyjevském Majdanu nabylo formy nevyžádaného nabízení toho makedonského tisku, který naznačoval, že Gruevski odposlouchával až 20 000 Makedonců, a že videonahrávky ukazují, že to při schůzce, kterou měl s Gruevskim, dělali i vůdci Georgem Sorosem financované makedonské opozice, Zoranu Zaevovi.
Makedonské zpravodajství Nulandovou obvinilo ze spiknutí se Zaevem z makedonské Sociálně demokratické unie Makedonie (SDSM), tj. s bývalou Komunistickou stranou, kterou si US Ústřední zpravodajská agentura (CIA) spolu se Sorosovými operativci důkladně ochočili. Z pokusu o puč proti Gruevskému také obvinili Radmilu Sekerinskou. Zaev a Sekerinska, jak říkají insideři z Makedonie, nejsou nic více než nastrčené figury od bývalého ministerského předsedy a presidenta Branko Crvenkovského, který nadále vede SDSM a bere velké částky všimného od takových jako CIA a od jejich vypíračů peněz z NGO jako National Democratic Institute (NDI), National Endowment for Democracy (NED), Freedom House a Sorosova Open Society Institute (OSI), aby proti Gruevského centro-pravicové vládě VMRO-DPMNE rozdmýchával tematickou revoluci.
Gruevski se na rozdíl od mnohých US instalovaných a ovlivňovaných vlád v tomto regionu zdráhal přistoupit k sankcím na Rusko kvůli Ukrajině. Tímto postojem si vláda ve Skopji vysloužila nevraživost Obamovy administrativy a zvláště pak Nulandové, v jejíž rétorice se odráží ozvěna od vůdčích neokonzervativních válečných jestřábů jako republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham. Manžel Nuland měl ve skutečnosti tu čest, aby pracoval jako zahraničně politický poradce jak pro McCaina, tak pro očekávanou demokratickou presidentskou kandidátku pro volby 2016 Hillary Clinton.
V reakci na Zaevovo obvinění, že Gruevski odposlouchával 20 000 Makedonců včetně odposlechů telefonních hovorů mezi Zaevem a jeho mladou dcerou, obvinila makedonská vláda Zaeva a jeho společníky, že ve snaze o svržení Gruevského vlády, spolupracovali se zahraniční zpravodajskou agenturou, o níž panuje domněnka, že je to CIA. Kvůli jasným letovým rizikům bylo Zaevovi nařízeno, aby úřadům vrátil svůj pas. Kromě Zaeva byli obvinění ze spolupráce se CIA na svržení Gruevského i další včetně bývalého ředitele Kanceláře pro bezpečnost a kontrarozvědku (DBK) Zorana Verusevského. Gruevski Zaeva obvinil, že hrozil, že prozradí citlivé informace, které SDSM poskytla CIA, o kterých referoval jako o „bombě“ v Makedonských médiích, pokud Gruevski nejmenuje přechodnou vládu, která zemi povede k předčasným parlamentním volbám. Gruevski o Zaevově gambitu prohlásil, že to není nic jiného než vyděračský nátlak, aby byly vyhlášeny mimořádné volby. Co se týče vyvíjení nátlaku na Gruevského vládu, aby rezignovala a vyhlásila předčasné volby, se Nulandová uchýlila k tomu samému gambitu, jakého bylo použito i v Kyjevě ke svržení Janukoviče.
Reportér Frankfurter Allgemeine Zeitung Michale Martens, který referoval o makedonském spiknutí k uspořádání puče, tvrdil, že to interview s Makedonskou televizí s jeho původní reportáží o záležitosti s odposlechy nějaké strany uvnitř Makedonie pozměnily. Martens řekl, že odposlouchávat 20 000 lidí, když má země 2 miliony lidí, by dalece přesáhlo schopnosti i východoněmecké Stasi. Martens řekl, že číslo 20 000 každopádně není pravdivé, a že makedonská média a politici jej a jeho článek překroutili. Pravda však přeci nebyla nikdy na straně provokatérů jako Nuland a její neokonzervativní kabaly spiklenců a dezinformačních specialistů.
Nestoudná a nehorázně hubatá Nulandová se při 51. Mnichovské bezpečnostní konference v Německu bokem sešla a makedonským ministrem zahraničí Nikolou Poposkim a s presidentem Gorge Ivanovem, aby vyjádřila svou nelibost nad Gruevského vzdorovitostí a nad obviněními proti jejímu příteli Zaevovi a jeho spiklencům z SDSM. Před tím Nulandová nabídla zprostředkování dlouhodobého sporu mezi Řeckem a Makedonií kvůli tomu, že ta si klidně používá jméno Makedonie, což někteří Řekové považují za čistě řecké jméno. Pozorovatelé Makedonie pohlíželi na snahy Nuland jako na past, která by pod záminkou tohoto sporu, umožnila US vládě spolu se sionisty a globální bankéřskou pakáží přijít s tím správě „tematicky“ zaměřeným pučem k uchvácení moci ve Skopii. Nulandová spolu s jejími spoluspiklenci doufali, že si sehrají reprízu Kyjeva v tom, co by šlo označit jako „Kyjev verze 2.0.“
Nulandová s jejími spolu-spiklenci ve Skopji jsou vyděšeni z rychlosti, s jakou makedonská bezpečnostní služba zjistila konspirátory tohoto puče. Makedonská policie během razií provedených ve Skopji a ve Velesu zabrala pět notebooků, tři stolní počítače a 19 mobilů, 100 CD a DVD, 17 hard disků a 9 vkladních knížek používaných pučistickými spiklenci včetně mnoha spojených se Sorosem financovanými NGO. Bankovní konta spiklenců se údajně, jak se blížil datum puče, plnila přívaly čerstvých peněžních vkladů od CIA.
