24.2.205 eRepublika
Hlavně mladí elévové korporátek by si měli článek v Süddeutsche Zeitung přečíst. Představuje politickou a ideologickou demagogii na úrovni, která bude za několik let zcela běžná i u nás, jen chtít.
V Německu začala zuřit otevřená mediální válka, ale ve skutečnosti jde o skrytý ideologický boj. Korporátní média dostala příkaz, aby deformovala společenskou a politickou realitu světa podle objednávky jednoho procenta, kterému korporátní média patří. Takže je jedno, jestli je kupujete nebo ne, jsou zaplacena ziskem z jiné kasičky. Viz Babišův prodělečný mediální zvěřinec. A veřejnoprávní média se poslušně přizpůsobují, protože je ve skrytu řídí politické strany, a ne občanské organizace. Manipulace, které byly dříve označeny jako spiklenecké teorie nebo za výmysl extrémní marxistické či trockistické levice, lze nyní pozorovat přímo na otevřené scéně. Pozor, dříve to tak nebylo, protože to nebylo třeba, politika byla o něco rozumnější. Nyní jsme ve studené válce s Ruskem, a to je pro nutnost lhaní úplně jiná situace. Podívejte se, jak dopadly Britské listy. Situace je vážná a korporátky už musí otevřeně bojovat. Podívejme se na dva příklady.
Válka na Ukrajině
Tady není co řešit. Vzpoura proti oficiálnímu zpravodajství o Ukrajině běží už od roku 2014 a veřejnost zatím prohrává, i když ne stoprocentně. Podívejme se na několik příkladů, viz německý satirický pořad ‘Die Anstalt’ a jeho “Informační válka o Ukrajině”. To je pěkný příklad satirického politického pořadu, který u nás vůbec neexistuje, a za současného stavu českých médií ani nemůže existovat. S českými titulky jej najdete zde, už jsme na něj několikrát upozornili i na našem webu.
Hlavní mediální fronta ohledně reportáží je v Německu stejně zmanipulovaná jako u nás, či jinde na Západě. Co je však důležité. Německá média nejsou řízena stejně centrálně, jako u nás za komunistů nebo nyní za Babiše a dalších tiskových magnátů, kterým slouží i poskoci z vládnoucích politických stran. Ti pro změnu ovládají Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, která určuje miliardový rozpočet české televize a rozhlasu. Rada se zabývá vulgárními slovy prezidenta Zemana, ale lhaním o Ukrajině nikoli. V Německu je dozor nad médii decentralizovaný podle jednotlivých zemí, a dokonce je decentralizovaná i struktura veřejnoprávních médií, což vyvolává nemalá překvapení. Například mnohé regionální televize a rozhlas vysílají o Ukrajině úplně jiné zpravodajství, než hlavní lživé kanály a celostátní noviny.
Další důležitý krok v protiofenzívě veřejnosti bylo zřízení občanské iniciativy Propaganda-Melder, neboli “nahlašovna mediálních lží”. Web je v podstatě blog, kam se každý přihlásí a přidá příklad dané mediální lži a k ní dodá potřebný komentář. Redaktoři celý web redigují stejně jako blog, takže mažou protipropagandu, lháře, trolly a útočné příspěvky. V Německu je naštěstí vyšší kultura psaní a myšlení, vést podobný kanál v Česku by bylo dost obtížné. Proto také zmíněný kanál běží u sousedů, ne u nás.
Válka proti alternativním politickým stranám s budoucností
Problém klasické politiky už není jen lhaní o realitě, které dostalo v posledních letech západního “boje proti terorismu” obludné rozměry. Pokud sledujete naše dvouleté reportáže o Sýrii a Blízkém východě, tak dobře víte proč. Západ aktivně rozpoutal sektářské vraždění v mnoha zemích světa, aby se dostal k plynu, ropě, či geopoliticky klíčovým územím pro vedení ropovodů jako v Sýrii. Výsledkem jsou naprosto rozvrácené země (Irák, Libye, Sýrie), které produkují individuální teror jako odpověď na západní organizovaný teror. Žít v takovém světě bude dost děsné, a tuto realitu je prozatím třeba před veřejností skrývat. Příkladem je Libye nebo Irák. Každý si zatím pamatuje intervenci do těchto zemí plus mediální lži, s nimiž byla spojena. Každý plus mínus vidí, co se v těchto zemích děje.
Propaganda tedy musí nejprve využít tzv. “tlumícího efektu”, kdy si lidi zvyknou u těchto zemí jen na zlo a násilí. Tím otupí a zapomenou na skutečné viníky tohoto konfliktu, hlavně západní země, USA a arabské ropné despocie. A pak jim jak cvičeným opicím či Pavlovou psu zůstane jen reflex “boje proti terorismu” a “zlý ISIL”, což zase funguje v rámci mediální manipulace zvané “nastolování agendy”. Jak se to dělá, k tomu si klikněte na článek Jak šlapou česká média.
Podobný způsob se nyní snaží vyvolat německá média i vůči alternativním politickým stranám. Děsí je situace, že by v Německu došlo k podobnému masovému politickému hnutí jako je Syriza v Řecku, či Podemos ve Španělsku. Problém je v tom, že alternativní politická elita (na rozdíl od nás) v Německu existuje. A navíc je politicky schopná, mediálně zdatná, a do velkých TV či novin v žádném případě nesmí bez patřičného orámování jejich vystoupení. O to se korporátky a systémové partaje postaraly u sousedů stejně efektivně jako u nás. Nyní jde o vytvoření negativního obrazu nepřítele, který ohrožuje “náš blahobyt”, nebo “naše svobody”, nebo “naši demokracii”. V podstatě jde o “boj proti teroru” na domácí půdě, ale není to tak vidět.
Tím se demokracie zruší úplně, pokud k manipulacím reality dojde na plné škále. Lidé budou volit s úplně vygumovými hlavami, protože budou žít ve světě, který vůbec neexistuje. A podle toho matrixového světa nebo simulákra budou zařizovat své volební preference. Viz úvodní motto k naší třídílné analýzy mediálních manipulací: „…veřejnost neví, co se děje, a ani neví, že to neví“ (Noam Chomsky). Lidé si (jako za komunistů a za Hitlera) myslí, že plošné globální lhaní a manipulace médií je tak obludná věc, že ani nemůže neexistovat. Dříve navíc existoval bipolární svět manipulací, podle té či oné supervelmoci. Stačilo si zapnout Hlas Ameriky nebo Hlas Moskvy, a udělat průměr. Dnes se manipulují média globálně, velice efektivně a mazaně. Analýzy těchto manipulací je nutné oddělit od paranoických spikleneckých teorií, což ale bývá v praxi dost těžké.
Podívejte se na klasický příklad této kontrapropagandy. Jde o blahobytný korporátní pravicový deník Süddeutsche Zeitung, který má blízko k bavorské CSU. Klikněte si na článek Alte Ressentiments statt neuer Ideen (16.02.2015). Jde o vyšší školu lhaní a mediální manipulace, které se naše presstitutky musí teprve učit. Hlavně mladí elévové korporátek by si měli tento článek přečíst. Představuje politickou a ideologickou demagogii na úrovni, která bude na několik let zcela běžná i nás, jen chtít. Příkladem jdou Britské listy, podle římského přísloví: Corruptio optimi pessima. (Korupce nejlepších je nejhorší)
Shrňme tuto formu politické manipulace. Postup běžně používá česká televize, viz analýzu hlavních zpráv, kterou jsme dělali před více než rokem (Lže nám česká televize?). Tuto analýzu od té doby nikdo z nezávislých médií neudělal znovu. Ono je to dost práce, a zadarmo, a “jen” pro druhé, a ne pro sebe. Jistěže tyto analýzy má ze zákona dělat zmíněná Rada, ale to bychom po těchto poskocích moci chtěli příliš mnoho.
V citovaném článku Süddeutsche Zeitung jde o tzv. “nálepkování” či “přívlastkování”, kdy fakta zcela nahrazuje komentář. Klíčové jsou úvodní tři body o Piratenpartai a Alternative für Deutschland, které samy o sobě představují ideologické soudy, nikoliv fakta. Tady to máte bez překladu, ať nás nikdo neobviňuje z manipulace.
sueddeutsche.de napsal(a):
Die Piraten waren in Politik und Öffentlichkeit Anfänger, die Chefs der AfD haben Erfahrung und den Willen zur Macht.
Die Piraten versprachen eine basisdemokratische Partei neuen Typs, die AfD ist auf die Führung ausgerichtet.
Die Piraten suchten (vergeblich) neue Themen, die AfD bedient Ressentiments, die bereits vorhanden sind.
Tím jsou obě zavedené parlamentní strany pro čtenářský mainstream onálepkovány jako nebezpečné. Jedna partaj jde po vaší peněžence a druhá jsou skrytí náckové. Článek se nechá nějakou dobu působit. Pak následuje druhá fáze, čili tzv. “agenda-setting”, neboli nastolování politické a ideologické agendy, která tuto tezi podpoří. Tady působí tzv. “potvrzovací efekt”. Vy už jste to dávno pustili z hlavy, ale Novák nebo Nováková vám mimochodem řeknou, že “ti Piráti” nebo “ta Alternativa” jsou anarchisti nebo náckové, prý to bylo v telce a v novinách. A vy tak nějak víte, že se o tom psalo, a tím si daný “fakt” zapíšete do palice jako pravdu pravdoucí.
A navíc je většina lidí příliš líná na to, aby četla třeba e-republiku s pomalým připojením. Platíme si ji sami, na rozdíl od korporátek, které skrytě platíme všichni. Jen lži se servírují okamžitě a v krásném balení. Tak se masám spojí již orámovaná agenda s tím, co si všichni “nějak” mysleli a co vám řekl soused u piva. Mimochodem, klikněte na NYT a dnes tam najdete úplně podobný článek o Venezuele, jako jsme rozebírali výše.
Tak se nyní utváří veřejné mínění. Pokud se nezávislý tisk do jisté míry nepropojí a nebude této vlně manipulací čelit – a pokud vám, čtenářům, to bude jedno, jestli vám někdo lže nebo ne – tak se podívejte na Ukrajinu. Jeden opolčenec tam říkal na videu, že před několika měsíci ležel na kanapi, díval se na válku v Sýrii a říkal si, že to se u nich na Donbasu nikdy nemůže stát. Teď dobyl Děbalcevo.
Související články:
Devět minut anti-propagandy o Ukrajině
Americká válka
NATO, pojďme na to! Ale nejprve lhaním
Západ začal skutečnou studenou válku
Putin, nové simulákrum neurotického Západu
Rok 2013 aneb Regionální války o suroviny a geopolitický vliv
Výzva kongresu hackerů z Hamburku: Braňme svobodnou společnost!
Bleskově z médií sousedů 1/2012
Vymahatelnost práva pro oběti korporativního vykořisťování se opět zhoršila
Pád dalšího neoliberálního mýtu
