14. 2. 2015 Stern
V Minsku ještě neoschl inkoust, a Obama přesunul další vojenské síly do Evropy.Také dodávky zbraní Kyjevu jsou ve hře. Ještě dříve, než v neděli začne vytoužený klid zbraní na Ukrajině, přesunuly USA tucet bojových letadel z jižního státu Arizony do Evropy. Letci z typu A-l0 „Thunderbolt“ mají na americké základně Spangdahlen v Porýní-Vestfálsku zůstat nejméně deset měsíců. Je to první část „bezpečnostního balíčku“ na bojišti v Evropě, zaznělo z Pentagonu.
S ohledem na v Minsku dohodnuté příměří na východní Ukrajině a odsun těžkých zbraní je to jednoznačná zpráva. Krizové diplomacii spolkové kancléřky Merkelové a prezidenta Francie Hollanda chce sice vláda USA dát šanci, ovšem prst zůstává na spoušti – také v souvislosti s možnými dodávkami zbraní. O tom ostatně nebylo podle mluvčího prezidenta Obamy Joshe Earnesta žádných pochyb: “Náš postoj se nezměnil, přičemž naši odpověď na krizi průběžně vyhodnocujeme.“
Signál Putinovi
Obama je v nesnadném postavení. Na jedné straně chce prezidenta Ruska Vladimira Putina zatlačit do kouta a vyslat jasný signál, že by ho další šachové tahy směrem k Ukrajině mohly přijít draho a nevypadat znovu jako váhavec. Zároveň ale nechce udělat čáru přes rozpočet německofrancouzským snahám. A tak Obama postupuje malými kroky, které jsou, podobně jako jeho návštěva v září v Estonsku, míněny především jako signál Putinovi.
Příští měsíc chtějí USA v západoukrajinském Lvově vyškolit tři prapory ukrajinského Ministerstva vnitra, částí školení má být ochrana před útokem dělostřelectva. Mezitím byl do Černého moře přesunut torpédoborec „USS-Cole“, aby zde vzhledem ke krizi na Ukrajině hlídkoval.
Kam s třistapadesáti miliony dolarů vojenské pomoci?
Nové sankce proti Rusku nebo dodávky zbraní nebudou, znělo nejprve z Washingtonu. Ovšem diskuze o dodávkách zbraní stále více sílí. V Pentagonu byla naposled řeč o „aktivních a rozsáhlých rozhovorech“. Možné jsou protitankové zbraně, ozbrojená terénní vozidla, radarové systémy a drony, aby se zamířilo na ruské raketomety a děla.
Obama ví, že jeho rozhodnutí by mohlo pootočit konflikt tím či oním směrem.“ Nakonec vše bude záviset na Washingtonu“, píše Jan Techau, ředitel evropského Carnegie centra.
Ještě prezident nevysvětlil, jak chce utratit 350 mil.dolarů (309 mil.EUR), které zásadně schválil Kongres pro vojenskou pomoc až do roku 2017. Do příští středy má ještě čas – tedy tři dny po začátku plánovaného příměří. A pravděpodobně si do poslední chvíle chce sám ponechat prostor, dříve než učiní rozhodnutí o kroku vpřed či vzad na krizí zmítané Ukrajině.
Na konfrontaci s Minskou dohodou
„Alarmující únava a pasivita“ – tak to označuje Washington Post. Jedinou novinkou na společné tiskové konferenci s kancléřkou Merkelovou bylo, že se Obama v tématu dodávky zbraní nemůže rozhodnout.
„Rusové poslali tanky T – 80 a raketomety GRAD. My jsme poslali humanitární pomoc, mezi jiným deky, hotovou stravu a terapeuty.“
Nejostřejší kritik Obamy John Mc Cain, předseda Výboru ozbrojených sil v Senátu, šlape na plyn silněji. Minská dohoda konflikt „zmrazí“ a ještě upevní územní zisky proruských separatistů. Ukrajinská hranice zůstává „pevně pod kontrolou Moskvy“. Zastrašit se ale Obama devětasedmdesátiletým republikánem určitě nenechá.
