Wolfgang Ischinger, prezident Mnichovské konference
3. 2. 2015 ruvr.ru
Prezident Mnichovské konference o bezpečnosti Wolfgang Ischinger nevylučuje, že úkolem pro celé generace se může stát obnovování dialogu mezi Západem a Ruskem, který byl narušen v důsledku akcí amerického vedení a situace kolem Ukrajiny. „Z mého hlediska musíme vytvořit základy pro diplomatický proces pod záštitou OBSE, abychom znovu zapojili do dialogu Rusko a zamysleli se nad dalším postupem, aby bylo možné obnovit ideje společného evropského domu a euroatlantické bezpečnosti. Bude to samozřejmě trvat dlouho, je ale důležité se touto myšlenkou řídit“, píše expert.
„Na začátku 70. let věřil jen málokdo, že je to dobrý nápad zahájit jednání, jejichž výsledky byly později zaznamenány v závěrečném Helsinském dokumentu. V 80. letech si mohl jen málokdo představit, že většina států střední a východní Evropy bude brzy demokratická. A dnes zase nemůže nikdo uvěřit tomu, že obnovení jednání s Ruskem má nějaký smysl. Zkrátka a dobře je docela možné, že se to stane úkolem pro celou generaci“, napsal Ischinger v eseji Úkol pro generaci otištěné v lednovém vydání časopisu Internationale Politik.
Podle jeho slov zasadilo připojení Krymu k Rusku těžkou ránu myšlence euroatlantické bezpečnosti, Západ by se ale neměl vzdávat pokusů navázat vztahy s Moskvou.
Další, 51. Mnichovská konference věnovaná otázkám politiky bezpečnosti se bude konat ve dnech 6. – 8. února. Zúčastní se jí německá kancléřka Angela Merkelová, viceprezident USA Joe Biden a americký ministr zahraničí John Kerry, americký senátor John McCain, generální tajemník NATO Jens Sroltenberg. Rusko bude na konferenci zastupovat ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Celkem se očekává příjezd dvaceti hlav států a šéfů vlád a asi šedesáti ministrů zahraničních věcí a obrany.
Otázka je otevřená
Vztahy mezi Ruskem a Západem se zhoršily v roce 2014 po tom, co se na Krymu konalo referendum o připojení k Rusku a poloostrov se tak stal součástí Ruské federace.
Ischinger má za to, že krymská otázka by neměla být z programu vyloučena. „Jelikož ale nemůže být za současných podmínek vyřešena, musí být dána jako by do závorek“, píše expert.
Moskva mnohokrát prohlašovala, že není stranou vnitropolitického konfliktu a má zájem na tom, aby Ukrajina překonala politickou a ekonomickou krizi. Moskva vyzývá Kyjev, aby začal plnit minské dohody, aby mohla být urovnána situace na východě země. USA strategii vůči Moskvě porušily.
Dvojitá strategie Západu vůči Rusku, kdy bylo rozšiřování NATO v Evropě doprovázeno deklarováním myšlenky o zvláštním partnerství s Moskvou, byla porušena v důsledku akcí amerického vedení, píše Ischinger.
„Tato dvojitá strategie byla bohužel porušena vládou Georga Bushe (mladšího), která se rozhodla zastavit činnost komise Gor-Černomyrdin. Tato komise byla důležitým kanálem dvoustranných vztahů v době Billa Clintona. Jeho vláda vypověděla smlouvu o omezení protiraketové obrany, což je zvlášť bolestivé téma pro Rusko, protože je to jediná oblast, ve které je rovnocenným partnerem USA, a Moskva proto začala plánovat rozmístění PRO“, píše expert.
Podle Ischingera se Západ dopustil velké chyby, když se zřekl dvojité strategie, protože ve „velkém evropském domě už Rusku nezůstal ani pokoj“.
Nová strategie vůči Rusku
„Je nezbytná naše strategická trpělivost, musíme se pokusit jednat z pozice silného, nikoli slabého a roztříštěného“, píše Ischinger.
„Musíme se rovněž vyvarovat dalšího zatahování do debat o členství Ukrajiny v NATO“, soudí expert. Podle jeho slov existuje prostý test na to, jestli se ta která zem může stát členem Severoatlantické aliance, a Ukrajina ho neprojde.
Dnes je důležité hovořit o navázání dialogu s Moskvou, domnívá se Ischinger. „Naším úkolem nemůže být rozehrávání role nepřítele, proti kterému se budou muset sjednotit všichni obyvatelé Ruska“, dodává Ischinger.
„Z mého hlediska musíme vytvořit základy pro diplomatický proces pod záštitou OBSE, abychom znovu zapojili do dialogu Rusko a zamysleli se nad dalším postupem, aby bylo možné obnovit ideje společného evropského domu a euroatlantické bezpečnosti. Bude to samozřejmě trvat dlouho, je ale důležité se touto myšlenkou řídit“, píše expert.
