6. 2. 2015 ParlamentíListy
ČT má určen úhel, jak informovat o Ukrajině. Nesmí vysílat, jako by byla součástí Ruska. Padlo od důležitého muže na jednání TV rady.
Vedení České televize i kompletní sestava Rady ČT si ve středu při projednávání zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za minulý rok vyslechly, že to s jejich objektivitou především při informování o dění na Ukrajině příliš slavné není. S překvapivou obhajobou přišel radní Michal Jankovec, když prohlásil, že Česká televize má určený úhel pohledu na základě doporučení Evropské komise.
Střet dvou světů. I tak by se dala označit diskuse o činnosti zahraničních zpravodajů České televize za rok 2014, která se rozhořela nad jedním z bodů programu třetího letošního jednání Rady ČT. Její místopředseda Jan Bednář přednesl v úvodní části obsáhlou Zprávu o stavu, změnách a rozvoji ČT24 za 2. pololetí 2014 a spolu s ní i materiál nazvaný Zpráva o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2014. A právě na to, jak referuje devět stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávní televize, existovaly naprosto protichůdné názory.
Předkladatel zprávy byl bezpochyby mezi těmi, kteří jsou s prací zahraničních zpravodajů spokojeni. „Jsou to vesměs velmi kompetentní redaktoři a to, co přinášejí, má opravdu velkou hodnotu,“ nešetřil chválou místopředseda Rady ČT Jan Bednář a připomněl, že z příspěvků zpravodajů je tvořen divácky vyhledávaný pořad Horizont ČT24. „Jeho průměrná sledovanost je 92 tisíc diváků a stále roste. V den sestřelení malajsijského letadla vylétla sledovanost speciálu k této události na 280 tisíc,“ konstatoval radní.
Takové odborníky jako mezi zahraničními zpravodaji ČT jinde nenajdeme
Připomněl, že dění na Ukrajině bylo vůbec nejsledovanější zahraniční událostí ve vysílání České televize, která z místa přinášela původní zpravodajství. „Miroslav Karas sídlí v Moskvě a dojížděl za reportážemi na Ukrajinu. Je to mimořádný talent, v České televizi jeden z nejlepších, už jsem ho několikrát ocenil. Jsem přesvědčen, že zpravodajství z Ukrajiny je vyvážené. Veřejnost ho tak ale nevnímá, protože události na Ukrajině rozdělují i českou společnost, čehož důkazem jsou došlé anonymy s výhrůžkami,“ poukázal Jan Bednář na poštu, která chodí do redakce zpravodajství ČT.
Ale nezůstal jen u chvály moskevského zpravodaje Miroslava Karase. „Nezaznamenal jsem, že by se některý ze zpravodajů České televize snažil v tom svém regionu někomu stranit. Také Jakub Szántó a Martin Řezníček jsou vynikající. Je málo takových odborníků v médiích jako mezi zahraničními zpravodaji České televize,“ prohlásil místopředseda Rady ČT. Navrch ještě uvedl, že důvěryhodnost České televize zjišťovaná v rámci ratingového průzkumu se dlouhodobě pohybuje nad 84 procenty a podle diváků je zpravodajství objektivní, vyvážené a poskytující nezávislé informace bez vedlejších vlivů.
Radní se přiznala, že informacím České televize nedůvěřuje
Naopak druhý ze zmíněných světů než místopředseda Rady ČT zastupovala její členka Ivana Levá. „Zpravodajství o Ukrajině ve mně vyvolává útrpný úsměv, vidím v něm totiž jediný úhel pohledu. A myslím, že České televizi v očích veřejnosti takové informování ublížilo. Bylo tady řečeno, že 84 procent diváků zpravodajství důvěřuje. Tak to já patřím mezi těch zbývajících 16 procent,“ přiznala Ivana Levá a sklidila potlesk většiny hostů přítomných na třetím letošním jednání Rady ČT.
Asi nebyla sama, kdo měl o tak vysoké důvěryhodnosti České televizi pochybnosti. Proto není v této souvislosti na škodu připomenout výsledky, které přinesl poslední exkluzívní průzkum společnosti SANEP. Ten totiž zjistil, že nestranné informace už většina domácí populace hledá zejména na internetových zpravodajských serverech. Internet podle tohoto průzkumu sesadil z první pozice Českou televizi, která se s 55 procenty důvěryhodnosti propadla až na třetí místo za Český rozhlas.
Ředitel zpravodajství si postěžoval, že schytává kritiku z obou stran
Na vystoupení radní Ivany Levé zareagoval ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal. „Mrzí mě, co jste říkala o zpravodajství o Ukrajině. Jedni tvrdí, že jsme proukrajinští, druzí zase, že jsme proruští. Ve válečném konfliktu jsou informace těžko ověřitelné, proto se vždy snažíme důsledně citovat stanoviska obou stran, pokud je máme k dispozici. Snažíme se při informování používat neutrální výrazivo, ale nezavděčíme se nikomu a schytáváme kritiku z obou stran,“ postěžoval si šéf zpravodajství Zdeněk Šámal.
Ohradil se i proti tvrzení, že by si Česká televize záměrně zvala do vysílání hosty, u nichž převažují kritické postoje vůči Rusku. „Vždyť i v české společnosti převažují kritické postoje k Rusku. A kdybychom například oslovili všechny členy české vlády, tak i mezi nimi by převážily protiruské postoje,“ vysvětloval Zdeněk Šámal, čím to, že veřejnoprávní televize dává více prostoru protiruským postojům. „Názory velkých zpravodajských agentur se ve většině shodují se zpravodajstvím České televize o Ukrajině, a proto nemohu souhlasit s tím, že by zahraniční zpravodajství ČT bylo zmanipulované,“ přidal se radní Jan Prokeš.
Česká televize má určený úhel pohledu, šokoval člen Rady ČT
Kritické hlasy to ale neutišilo. „Nemyslím si, že zpravodajství o Ukrajině je vyvážené. Slyšíme informace jen o obětech na straně Ukrajiny, a ne o obětech na straně ruské menšiny. O nich by měli lidé vědět zrovna tak. Stejně jako o tom, že dohody z Minsku porušuje nejen proruská strana, ale také ta ukrajinská,“ upozornil člen Rady ČT Michael Hauser. „Bylo by dobré přiznat, že informování je determinováno různými vlivy a absolutní objektivita ani není očekávatelná. Ale poměr těch jinak vidících zpravodajství o Ukrajině, než přináší Česká televize, začíná narůstat. Z toho je zřejmé, že ztrácíme důvěru diváků,“ poznamenal radní Petr Koutný.
S legislativní poznámkou pak přišel radní Michal Jankovec. „Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí současného Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo. To bychom museli vystoupit z Evropské unie,“ překvapil Michal Jankovec nejednoho z přítomných.
Kdo jsou členové Rady ČT a jak je kontaktovat? Informace najdete ZDE
Příště bychom mohli sledovat vyváženost za jednu minutu, zlobil se šéf ČT
Ještě předtím, než dostali slovo zástupci aktivistů z různých iniciativ, jimž dlouhodobě vadí neobjektivní zpravodajství, se generální ředitel České televize Petr Dvořák ohradil proti požadavku radního Michaela Hausera, jenž chtěl vědět, jaká byla vyváženost v informování v přesně vymezeném období jedenácti dnů. „To je tak absurdní, že příště bychom mohli sledovat vyváženost za jeden den, za jeden pořad, za jednu minutu,“ dohnal šéf ČT požadavek kritika ad absurdum. Podobně smetl i další požadavek radního. „Trochu mě zneklidnilo, že pan Hauser si chce zkontrolovat, jaké hosty jsme si pozvali,“ přiznal Petr Dvořák s tím, že snad šlo ze strany radního jen o nedopatření.
Pak už si své mohli říct i hosté, z nichž každý dostal na své vystoupení tři minuty. Jan Korál z hnutí Evropané proti válce se pochlubil pečlivou statistikou z období mezi 22. a 29. lednem. „Ze 326 minut zpravodajství o Ukrajině šlo ze tří čtvrtin o protiruské postoje a zbývající čtvrtinu tvořily neutrální postoje. Ani jeden z hostů tu situaci nevysvětloval a nepopisoval z pozice Ruska, případně z pozice povstalců. Zajímala by mě od ředitele zpravodajství jména lidí, které jste si pozvali, aby hájili postoje Ruska nebo povstalců,“ prohlásil aktivista.
Místo dozoru se místopředseda rady stal mluvčím České televize
Než mohl ředitel zpravodajství odpovědět, zpochybnil místopředseda Rady ČT Jan Bednář uvedenou statistiku. „Podle jakého klíče jste hosty hodnotil, podle čeho jste jejich zaměření hodnotil,“ dotíral na tazatele. Předseda Rady ČT Jaroslav Dědič následně přidal i informaci, kolikrát v České televizi pustili vyjádření ruského prezidenta Putina či ministra zahraničí Lavrova, i když aktivistovi nešlo evidentně o hlasy politiků znepřátelených stran, ale o postoje do televizního studia zvaných hostů. „Minulý týden jsme měli ve vysílání Jaroslava Baštu, bývalého velvyslance v Rusku a na Ukrajině, a Natalii Sudliankovou,“ uvedl Zdeněk Šámal s tím, že kdyby věděl, že na to bude tázán, připravil by celý seznam.
Ani další zástupci veřejnosti Českou televizi nešetřili. Zazněla žádost o předkládání objektivních a vyvážených informací ve vysílání České televize, aby se předešlo tak tragickým událostem, k jakým došlo v Norsku vinou Anderse Breivika nebo těm, co už více než rok zmítají Ukrajinou. Radní si také vyslechli, že některé televize jsou ve zpravodajství o Ukrajině objektivnější než Česká televize, a oni by měli vykonávat dozor nad Českou televizí. Místopředseda Rady ČT Jan Bednář to schytal, že jeho zpráva o ČT24 a zahraničních zpravodajích byla vystoupením mluvčího České televize, protože se v ní neobjevil jediný kritický názor.
O výzvě významných osobností Německa se u nás mlčelo
„Netvrdil jsem, že zpravodajství České televize je bez chyb, ale stojím si za tím, že je vyvážené a nestranné,“ trval na vyznění svého vystoupení Jan Bednář. Ani on, ani nikdo z vedení České televize už nedokázal reagovat na připomínku, že veřejnoprávní médium se vůbec nezabývalo výzvou šedesáti významných osobností z německé politiky, ekonomiky a kultury, která pod názvem Válku s Ruskem nechceme! vyvolala v Evropě i v Rusku značný ohlas, ale u nás se o ní mlčelo. Jeden z aktivistů popsal i to, jak jsou příspěvky složené. Začíná se tím, co je proukrajinské, navíc se to konstatuje jako fakt. Kdežto to proruské je až na konci a zpravidla s dodatkem „údajně“.
