16. 2. 2015 ruvr.ru
Nová omezující opatření EU proti Rusku vstoupila v platnost.
Nové přesně cílené sankce proti 19 fyzickým a 9 právnickým osobám, mimo jiné, i z Ruska, které na Západě považují za odpovědné za destabilizaci situace na východě Ukrajiny, dnes vstupují v platnost. Sankce jsou vyjádřeny zmražením aktiv a zákazu výdeje víz do zemí EU.
Kromě toho, evropští ministři také rozhodli o prodloužení platnosti individuálních sankcí, které EU zavedla dříve, do září 2015. Celkem tento seznam obsahuje jména 132 lidí, včetně oficiálních představitelů Ruska, DLR a LLR a 28 právnických osob, píše agentura RIA Novosti.
EU připravila obnovený sankční seznam pojmenovaný Council Implementing Regulation (EU) 2015/240 na konci ledna po provokativním ostřelování Mariupolu, které, podle místních obyvatel provedla ukrajinská armáda. Ukrajinské úřady přišly s tvrzením, že ostřelovala domobrana. Mezinárodní vyšetřování provedeno nebylo. Seznam byl předložen ke schválení ministrů zahraničních věcí zemí EU na zasedání 9. února. Ministři ho schválili a stanovili počátek platnosti sankcí na 16. února.
podle výsledků jednání vůdců zemí tzv. normandské čtyřky v Minsku, kde bylo dosaženo dohody o přerušení palby, stažení zbraní a o dalších krocích, které by měly vést k vyřešení ukrajinské krize, někteří diplomaté očekávali, že rozšíření seznamu bude odloženo. Summit EU však o posunu data vstupu nových sankcí v platnost nerozhodl.
Mezitím, jak ve vysílání Slovenské televize prohlásil viceprezident Evropské komise Maroš Ševšovič, jsou evropské země připraveny ke změkčení, nebo k úplnému zrušení sankcí, avšak pouze v případě, pokud nabydou přesvědčení, že Moskva podniká aktivní úsilí vedoucí k mírovému vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Avšak, podle jeho slov, „aby Rusko hrálo v situaci na Ukrajině pozitivní roli, je nutné zachovat ten jediný nástroj vlivu na něj, jakým jsou ekonomické sankce“.
„Jsme připraveni k obměkčení, nebo k úplnému zrušení těchto sankcí v okamžiku, kdy budeme mít dostatečně přesvědčivá svědectví o tom, že Ruská federace upřímně dělá všechno pro to, aby byl konflikt na Ukrajině vyřešen mírovou cestou“, cituje agentura RIA Novosti Ševčovičovo prohlášení.
Dříve předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyjádřil přesvědčení o tom, že s přihlédnutím k dohodám, kterých bylo v Minsku dosaženo, není nyní ta pravá doba k zavádění sankcí proti Rusku. Takový názor vyjádřil i ministr zahraničních věcí Francie Laurent Fabius, který se domnívá, že důvody k posílení sankcí proti Rusku neexistují. Francouzský ministr zahraničních věcí také poznamenal, že pokud by na jednání v Minsku nebylo dosaženo žádné dohody, tak by sankce ze strany EU, bezpodmínečně, byly zavedeny, aby byl tlak na Moskvu posílen.
Předseda Výboru Státní dumy RF pro zahraniční záležitosti Alexej Puškov vyjádřil včera názor, že vstup v platnost sankcí ze strany EU bude protiřečit dohodám, jež byly dosaženy v Minsku. „Tyto sankce nic nedají. Jenom zkomplikují politický dialog“, napsal Puškov ve svém mikroblogu na Twitteru.
