15.2. 2015 Protiproud
Petr Štěpánek ví, jak donutit bruselsko-washingtonskou Českou televizi, aby začala sloužit české veřejnosti a významný právník Zdeněk Koudelka k tomu vysvětluje metodu, se kterou přichází senátor Jan Veleba. Navrhuje „zákon proti televizním lžím“
Máme právo na občanskou neposlušnost.
Píšeme o tom neustále: To, co především ve zpravodajství a publicistice produkuje naše takzvaná veřejnoprávní televize, je už zcela neúnosné. Především pokud jde o nejdůležitější otázky války a míru, jež nyní právem vzrušují celou naši veřejnost, je zaprodanost „majitelů Kavčích hor“ již přímo do nebe volající. Jednostrannost, neobjektivita, šíření tupé protiruské válečnické propagandy „pražské kavárny“…
Lze s tím ale něco udělat, nebo si zvykneme, že „naši zaměstnanci“ (platíme jim povinnou daň sedm miliard ročně) budou na nás jen dál dělat za královské gáže dlouhé nosy? Někteří experti, jimž tato nestoudnost rovněž nedá spát – a nyní dokonce i jeden odvážný politik (po „bolševické televizní revoluci“ z roku 2001 se zatím všichni báli i jen ceknout) – přicházejí s návrhy, o nichž bychom měli přinejmenším vědět. A přemýšlet. Nebo snad i víc?
Petr Štěpánek: Takhle už to nejde dál
Nespokojenost se zpravodajstvím a publicistikou České televize narůstá geometrickou řadou. Nikdy v minulosti nebyly odpovědné instituce zavaleny takovou spoustou nesouhlasných reakcí. A do toho zasedá Rada České televize.
„Je to skutečně tak, že Česká televize má určený úhel pohledu. Má ho určen na základě doporučení Evropské komise, která povoluje veřejnoprávním médiím fungovat z poplatků, nebo z daní jenom za předpokladu, že budou prosazovat, obhajovat a dívat se na všechno z úhlu pohledu tradic evropského humanismu a kritického myšlení. Česká televize se na to nesmí dívat tak, jako kdyby byla součástí současného Ruska, které nikdy žádné humanistické tradice v evropském slova smyslu nemělo. To bychom museli vystoupit z Evropské unie,“řekl Michal Jankovec, člen Rady České televize, na zasedání rady dne 4. února 2015.
Senátor Jan Veleba navrhuje, aby po dobu 5 let televizní a rozhlasový poplatek neplatily osoby, které byly vysíláním České televize či Českého rozhlasu poškozeny
Jsou pouze dvě možnosti. Buď je pan radní, jenž se do rady usadil s podporou ODS, prosťáček, co plácá nesmysly, které mu slina přinese na jazyk. To je ovšem ta méně pravděpodobná varianta. Nebo – a to je daleko pravděpodobnější varianta – pan radní vůbec neplácal, ale jen se zapomněl, pročež v nestřeženém okamžiku vyslepičil něco, co mělo zůstat utajeno za dveřmi Kavčích hor.
Čtěte ZDE: Předvánoční doznání: Bezzubé štěňátko ohroženo čertem! Ředitel ČT se omlouvá. Za cenzuru prezidenta prý může duch s nůžkami. Pevné obojky a silné řetězy „hlídacích psů demokracie“
ČT soustavně porušuje zákon
Zároveň ovšem platí, že zas tak velký objev to není, neboť skutečnost, že Česká televize již dávno není svobodným médiem, nýbrž pouhým nástrojem brutální europropagandy a všech negativ, jež s tím souvisejí, vidí na veřejnoprávní obrazovce den co den každý, kdo má oči, uši a v hlavě mozek. Novinkou je pouze to, že nám na to dal potvrzení s razítkem pomazaný českotelevizní radní.
Jenže to, co Jankovec „oficiálně“ provalil, je daleko vážnější, než se na první pohled může zdát. Zákon o České televizi totiž médiu veřejné služby předepisuje, že: „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“ Za situace, kdy Česká televize své zpravodajství a publicistiku pojímá „dle doporučení Evropské komise“, což vlastně není nic jiného než opětovné zavedení pomyslného ústavního článku č. 4 o „vedoucí úloze“, její informace nejsou ani objektivní, ani ověřené, ani vyvážené a už vůbec ne všestranné. Jinými slovy: Česká televize soustavně porušuje zákon.
Pak se ovšem nabízí otázka, k čemu si my daňoví a „koncesionářští“ poplatníci vlastně vydržujeme nejen těch 15 členů Rady České televize, ale také 13 členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, když namísto toho, aby při tomto flagrantním porušování zákona zasáhli, naopak okolo České televize vytvářejí ochranný val? Odpověď je jednoduchá: K ničemu!
Pak ovšem nezbývá než vzít věci do vlastních rukou. V článku 23 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí Ústavy České republiky, se píše: „Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
Čtěte ZDE: Skandál s cenzurou prezidentova projevu se rozrůstá: Bakala ne, Kožený ano? Je to jako za bolševika, říká Hrad. Výmluvy ČT neudržitelné. A proč chrání právě Bakalu?
Vzít věci do vlastních rukou
Jak to udělat? Je třeba sáhnout České televizi na peníze. A když odpovědné orgány a instituce nekonají, musejí to občané udělat sami. Neexistuje totiž žádný důvod, proč bychom měli nadále financovat instituci, která nám tím, že soustavně porušuje zákon, škodí. A jediný způsob, jak toho lze dosáhnout, je přestat platit České televizi povinný televizní poplatek. Říká se tomu občanská neposlušnost. Účinné to ovšem bude pouze za předpokladu, že půjde o masovou akci. S neposlušnými jednotlivci si systém poradí. Pokud tak naráz učiní řádově desetitisíce či dokonce statisíce „koncesionářů“, něco se stane. Je to skutečná politická výzva, jež čeká na to, kdo se jí chopí.
Připadá vám to přehnané, nadsazené, přestřelené? Pak chvíli nepředpojatě přemýšlejte. Nejde totiž o žádnou malichernou maličkost. Byli jsme zataženi do nové studené války, jež hrozí přerůst do válečného konfliktu, jehož rozsah nelze předvídat. Když v roce 1914 v Sarajevu zastřelili následníka trůnu, také nikoho nenapadlo, že za pár týdnů bude svět v nejstrašnější válečné vřavě, co kdy historie zaznamenala.
Svobodní občané ve skutečně svobodné zemi právem očekávají, že nejvýznamnější informační instituce v zemi, instituce, kterou si společně platí, bude na jejich straně. Což znamená být skutečně nezávislým zdrojem informací a nikoli hlásnou euro-troubou jedné názorové skupiny. Jestliže tomu tak není – a ono tomu tak opravdu není – je třeba poslat takovou instituci bez milosti do hrobu.
Zdroj.
Zdeněk Koudelka: Senátor Veleba navrhuje, jak na to
Senátor Jan Veleba navrhl novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Česká televize je placena z televizních poplatků, které musí platit i ten, jenž ji nesleduje. Jde o nucenou televizní daň. Je ji nucen platit i ten, proti kterému se lže.
To je jednání v rozporu s dobrými mravy. Proč by lidé měli financovat protiprávní činnost vůči sobě? Vzpomeňme na nezákonnosti v době totality 1939-45 i po roce 1948, kdy popravení, respektive jejich dědici museli platit náklady nezákonného výkonu trestu smrti. Řada lidí nerada platí z donucení státu České televizi televizní poplatek za vysílání, které obsahuje lži anebo prostě proto, že České televizi nevěří či se jim obsah vysílání nelíbí.
5 let bez poplatků
Proto senátor Jan Veleba navrhuje, aby po dobu 5 let televizní a rozhlasový poplatek neplatily osoby, které byly vysíláním České televize či Českého rozhlasu poškozeny. Fakt poškození musí uznat Rada České televize, Rada Českého rozhlasu, nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je státní orgán, který má v působnosti zákonnost a monitorování rozhlasového a televizního vysílání, nebo soud.
Návrh senátora J. Veleby umožňuje náhradní plnění za televizní a rozhlasovou daň. Jestliže stát dříve dokonce umožnil náhradní plnění za povinnou vojenskou službu z důvodu výhrady svědomí a zavedl civilní službu, tím spíše by měl umožnit náhradní plnění zde, když řada osob může mít výhrady, i z důvodu svého svědomí, k vysílání České televize a Českého rozhlasu. Je nesprávné takové osoby nutit finančně se podílet na daném vysílání.
Aby byla zajištěna vážnost úmyslu náhradního plnění, je toto plnění stanoveno na 1,2 násobek výše příslušného poplatku. Navýšení zabrání spekulativnímu chování, kdy by někdo měl v úmyslu takto činit pro získání daňové výhody v rámci daně z příjmů za poskytnutí daru na daňově uznatelné účely. Náhradní plnění musí být poskytnuto na kulturní účely nebo televizní a rozhlasové vysílání (Radio Proglas, Televize Noe). Příjemcem mohou být jen příspěvkové organizace státu (Moravská galérie), kraje nebo obce (Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Filharmonie Brno) nebo právnické osoby s veřejnou prospěšností.
Návrh nově umožňuje platit televizní či rozhlasový poplatek ve prospěch příslušného studia České televize či Českého rozhlasu. Nemění se tím příjem této částky pro Český rozhlas či Českou televizi, ale zohledňuje se spojení obyvatel s konkrétním regionem, kde žijí a kde příslušné studio působí.
