Břetislav Olšer
1. 2. 2015 blog idnes
V newyorském metru sedí černoch a čte noviny. Přisedne si vedle něho Žid, nakoukne mu přes rameno a vidí, že ty noviny jsou v hebrejštině. Zakroutí hlavou: „Pane, to Vám nestačí, že jste černoch…?“
Jakoby to tak zařídil osud; včera jsem psal o geniálním sepisovateli Starých báchorek českých. Opět se zapsal do análů českého písemnictví, ne jen náhodou
“Měli jsme to bombardovat”, řekl drze a vůbec se nezastyděl; to bylo to pravé “ubohé ranařství”. Jako by neměl ponětí, co to byla 2. světová válka, byť se narodil až rok po jejím skončení; bývalý 43. prezident Spojených států amerických, člen Republikánské strany, pocházející z prominentní rodiny Bushů; děd byl senátor Prescott Bush, otec George H. W. Bush se stal 41. prezidentem USA a bratr Jeb Bush měl post guvernéra státu Florida. Proto by se právě pro G. W. Bushe hodila patetická fráze o superostudě a intelektuálním ubohém ranaření; jeho údiv, proč US Army nebombardovala Osvětim, pronesl před fotografií tohoto nejkrutějšího vyhlazovacího tábora, k nevoli Američanů osvobozeného Rudou armádou. Třeba nechtěl, aby byl jedním z těch alibistických Amíků, co jsou za více než milionem osvětimských obětí…
Osvětimský koncentrační tábor mě už rozrušil několikrát; byl to děs, ocitnout se pár metrů od pecí krematorií, stát na rozbořených plynových komorách; mrtvoly byly pomocí elektrického výtahu přemístěny do krematoria, tam byly vhozeny na pohyblivý pás, na němž předjely před čtyři komanda. První sundávalo mrtvolám prsteny, druhé jim stříhalo vlasy, třetí vytrhávalo zlaté zuby a čtvrté je házelo do kremačních pecí. Zlaté zuby odstraněné z mrtvol byly roztavovány ve zvláštní peci v krematoriu č. 3. Ve vydařených dnech se podařilo takto “vyprodukovat” až čtrnáct kilogramů zlata, které byly posílány do říšských bank… Ta představa mě děsila ze všeho nejvíc, stejně hromady bot, obrouček brýlí, obří kupy lidských vlasů… A stačilo tak málo, aby se tato hrůza zastavila, když se podařilo rozbombardovat zeď jiného koncentráku a zachránit francouzské vězně…? http://old.stream.cz/uservideo/682608-osvetim-hromady-bot
Západní zeď – Zeď nářků… Snímek Břetislav Olšer
Případů, kdy Američané a Britové věděli podstatné zprávy z bojišť, ale mlčeli a nezasáhli, bylo mnoho. “Když v létě roku 1941 napadlo hitlerovské Německo Sovětský svaz, odhalili britští šifreři, kteří sledovali pohyby nacistické armády, že proti Židům je vedena genocida. Podle dokumentů, zveřejněných v roce 2001, je jasné, že z 282 stránek Brity dešifrovaných zpráv nacistů z Běloruska a Ukrajiny muselo vedení britské armády vědět nejpozději v září 1941 o probíhajícím holocaustu,” uvedl v březnu 2001 v The New York Times americký historik Richard Breitman. Přesto nikdo nezasáhl, aby Židům pomohl. Britové to vysvětlují tím, že nechtěli žádným zásahem prozradit svou schopnost luštit německé kódované zprávy. Navíc jim byli bližší Arabové než Židé, jejichž úmysl vytvořit si na území Palestiny svůj stát ohrožoval strategické cíle Velké Británie.
A mezitím Židovka Golda Meirová, budoucí premiérka Izraele, obdržela mnoho hrůzných zpráv o nacistických zvěrstvech od labouristických sionistů z Evropy. Židovští vůdci, kteří žádali bombardování Auschwitzu, obvykle obdrželi standardní odpověď od tajemníka ministra války USA Johna McCloye, podle které by bylo bombardování „neproveditelné“, neboť by vyžadovalo „odklonění značného množství letecké podpory, nezbytné pro úspěch našich sil v právě probíhajících rozhodujících operacích.“ Výzkum profesora Davida S. Wymana však později objevil, že americké letouny v roce 1944 opakovaně bombardovaly německé ropné cíle nedaleko Auschwitzu – některé z nich dokonce vzdálené méně než pět mil od plynových komor – takže by se nejednalo ani o odklonění útoků na objekt, kde docházelo k masovým vraždám. Prioritou pro USA byl německý syntetický benzín, ne nějací vězni z Osvětimi…https://www.stream.cz/slavnedny/10004791-den-osvobozeni-koncentracniho-tabora-osvetim-27-leden#nejnovejsi
Rudolf Vrba jako vězeň č. 44070 strávil téměř dva roky v Osvětimi a 7. dubna 1944 spolu s Alfredem Wetzlerem z tábora smrti utekli. Ještě v dubnu sepsali oba uprchlíci v Žilině zprávu, která napomohla odhalení nacistických zločinů a dodnes patří k základním dokumentům o vyhlazovacích táborech. Připravili plán bombardování plynových komor a železnice, po které projížděly transporty s vězni. Předali zprávu západní rozvědce, ale nic se nestalo. Zdůvodnění si generálové vždycky našli, pro Osvětim to byl argument, že by to odčerpalo značné vojenské síly, které potřebovali jinde a ne pro záchranu Židů.
Jeruzalémská synagoga v Praze… Snímek Břetislav Olšer
Emigrace židů z Německa a Rakouska v letech 1933 – 39 byla značná, pud sebezáchovy rozvál po celém světě utečence před krutými dopady Norimberských protižidovských zákonů o říšském občanství a ochraně německé krve a cti. USA mohly přijmout značně velký počet židovských uprchlíků, v době války jich však vpustily do země jen 21 000, což bylo asi deset procent z počtu povoleného přistěhovaleckým zákonem o kvótách. Průzkumy z let 1933-45 ukázaly, že spousta Američanů podporovala protižidovské zákony. Velkou vinu na tom, že pro záchranu židů nebylo nic podniknuto, nesl i prezident F. D. Roosevelt. Napůl antisemita…
Největší tragédií na celém hrůzném řádění nacistů v koncentrácích, resp. v Osvětimi, je fakt, že to neměli ze své hlavy, ale že už v roce 1913 napsal Theodore Roosevelt, 28. prezident USA, že věda zvaná eugenika, (resp. vědecký rasismus), jež dokonale zkvalitňuje lidskou, resp. bílou rasu, je základem jedinečného rozvoje lidské společnosti. Prohlásil: “Chceme-li zdokonalit kvalitu rasy, musíme stimulovat plodnost nejhodnotnějších jedinců…” Aby pak v USA podle tohoto vzoru zabránili rasové degeneraci, bylo jen během roku 1930 každý měsíc vykastrováno a sterilizováno přes dvě stě osob. Theodore Roosevelt se vyslovil proti “nevzdělaným davům podřadných občanů a řekl, že “společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady“; vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo…”
Snímek Břetislav Olšer
Nevědomostí Bushe či jeho hraná pozdní lítost nebyly jen nepatřičný trapas na území utrpení holocaustu, ale bohužel jde o způsob exemplárního pokrytectví, které u zmíněného exprezidenta USA vlastně nepřekvapí. Poněkud zvláštně to totiž působí v souvislosti s vymyšlenými důvody “zbraní hromadného ničení”, jež byly záminkou pro válku v právě dnes nejvíce světu hrozícímu Iráku s teroristy Islámského státu… Americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku.
Vyplývá to z prvního průzkumu na toto téma, který provedlo Středisko pro veřejnou integritu (CPI). Prezident Bush vede, podle výzkumu lhal 260krát, těsně za ním je Colin Powell s 254 zápornými body. Následují Rumsfeld a Fleischer (oba 109), Wolfowitz (85), Riceová (56), Cheney (48) a McClellan (14). Tato prohlášení byla činěna při 532 různých příležitostech. Nejslavnější byla lež Colina Powella, kterou pronesl o iráckém jaderném arzenálu před Radou bezpečnosti OSN. Kolik politiků lže asi nyní v souvislosti se Sýrií a imigrační politikou? Při dalším průzkumu se to jistě opět ukáže…
