Mirko Raduševič
6. 1. 2015 Literárky
Přestože v Berlíně včera probíhaly rozhovory o míru na Ukrajině a příští týden se má dokonce konat summit v kazašské Astaně, lídři Německa a Francie vyjádřili pochybnosti o těchto jednáních. Z rozhovorů vzešlo pouze varování, že má-li vůbec nastávající summit mít nějaký smysl, je nutné dodržovat dohodu z Minsku. V tomto smyslu vyjednávání včera komentoval jak německý mluvčí vlády Steffen Seibert tak přímo francouzský prezident François Hollande: „Kdyby se mělo uskutečnit jen proto, abychom se znovu sešli a pohovořili si bez jakéhokoli pokroku, pak to nemá smysl.“ Astanský summit je naplánovaný na 15.ledna a má mu předcházet ještě jedna berlínská schůzka 9.ledna, a to ministrů zahraničí.
V tomto smyslu o tom dnes informuje německá tisková agentura DPA. V Berlíně se sešli čtyři špičkoví diplomaté dva za EU a dva za Ukrajinu a Rusko. Z rozhovorů vzešlo pouze varování, že má-li vůbec nastávající summit mít nějaký smysl, je nutné dodržovat dohodu z Minsku. V tomto smyslu vyjednávání včera komentoval jak německý mluvčí vlády Steffen Seibert tak přímo francouzský prezident François Hollande: „Kdyby se mělo uskutečnit jen proto, abychom se znovu sešli a pohovořili si bez jakéhokoli pokroku, pak to nemá smysl.“ Astanský summit je naplánovaný na 15.ledna a má mu předcházet ještě jedna berlínská schůzka 9.ledna, a to ministrů zahraničí.
Přes diplomatické jednání o míru, v ten samý den, ukrajinský prezident Pjotr Porošenko mluvil o posílení armády stíhačkami, houfnicemi a obrněnými transportéry. Na slavnostním ceremoniálu u Žitomiru měl mimo jiné podle agentury DPA prohlásit: „Jsem přesvědčený, že rok 2015 bude rokem našeho vítězství… Abychom toho dosáhli, potřebujeme silnou, vlasteneckou a dobře vybavenou armádu.” Agentura dále upozorňuje na to, že jeho slova jsou v přímém rozporu s tím, co bylo dohodnuté v Minsku, kde se mluvilo o tom, že konfliktní strany stáhnou těžké zbraně z východní Ukrajiny.
Ukrajina a Rusko vyjádřením svých diplomatů nedávají naději, že by se situace měla zlepšovat. DPA cituje ukrajinského diplomata Alexeje Makajeva, který měl tvrdit, že každá ze stran si minskou dohodu vysvětluje po svém. Pro změnu ruský diplomat Grigorij Karasin měl uvést, že mezi účastníky jednání, existuje mnoho sporných bodů, ale Moskva podle něj byla připravená vést “konstruktivní dialog”.
Důvěra nepanuje ani v zázemí konfliktních stran a vůdce Novorosijka Igor Strelkov vzkázal před koncem minulého roku z Ruska, že si myslí, že se Ukrajina spíše připravuje na válku a proto nevidí reálnost svého návratu domů: „Mluvit o tom, že Ukrajina je připravená vést mírové rozhovory je nesmysl vzhledem k tomu, že v současnosti stupňuje svoji bojeschopnost. Dostává západní typy tanků, obrněné transportéry a těžké dělostřelectvo. Na začátku jara hodlá silou vyřešit otázku Novorosijska, aniž by v čemkoliv chtěla ustupovat. Po Novorosijsku bude následovat Krym.“
Oleg Carev, předseda novorossijského parlamentu ve svém komentáři pro Echo Moskvy poukazuje na nárůst ukrajinské armády ze 130 tisíc na 250 tisíc vojáků a šestinásobné posílení vojenského rozpočtu. Toto vše vysvětluje snahou ukrajinského vedení mobilizovat nové a nové vlny zchudlých a zoufalých obyvatel, které je snazší zařadit do armády, vytvořit z nich represivní prapory a poskytnou mladým lidem aspoň nějaký příspěvek a něco k jídlu.
V opačném – ukrajinském táboře panuje rovněž nervozita, když tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Alexandr Turčinov před koncem roku v ukrajinské televizi ve své řeči nevyloučil zavedení válečného stavu v zemi: „V případě, že mírový formát, formát vyjednávání selže, nebudeme mít žádnou jinou možnost.“ Tato slova předcházela 17.prosince tisková konference, kde důvody, proč by k tomu mělo dojít, vysvětlil: „Příměří, které je neustále porušováno ruskými teroristickými skupinami se může každým okamžikem změnit v brutální konfrontaci. Rusko může rozpoutat totální kontinentální válku. To se může stát kdykoli. Jsme připravení na totální válečný scénář. Ukrajinská armáda je nyní v mnohem lepším stavu, než byla před pěti měsíci.“ (Čtěte další vyjádření Turčinova, kdy mluví také o další již čtvrté mobilizaci.
Přes všechny výše uvedené skutečnosti se Německo snaží být v tomto ohledu optimistické, a to alespoň ústy svého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, který jak ministerstvo píše na svém webu, nepozbývá naděje na „deténte“. Svoji nadějí opírá nejen o současnou schůzku ředitelů ministerstev zahraničí v Berlíně, ale zejména v průběžně probíhající čtyřstranné telefonické rozhovory ministrů zahraničí (Francie, Německo, Rusko a Ukrajina). Jako první pozitivní signál pak vidí již uskutečněnou výměnu zajatců. Více čtěte ZDE .
Z ruské strany se poslední dobou ale ozývají hlasy kritizující Angelu Mertlovou, že pro svoji tvrdou kritiku Ruska přestává být pro něj partnerem v rozhovorech o Ukrajině. Včera to jasně vyslovil předseda Výboru Státní dumy RF pro mezinárodní záležitosti Alexadr Puškov: „Merkelová ztratila svoji pozici hlavního vyjednávače s Moskvou. Je to Hollande, který se naladil na linii zmírnění napětí mezi EU a Ruskem.“
