29. 1. 2015, Petr Ďoubalík, zdroj: YouTube, hudba – video – text – překlad – procvičení ruštiny
Písnička “Povolali do armády”, skupina Bi-2.
Ukrajina zběsile mobilizuje, ale mobilizace drhne. Naráží na překážku překážek – na lidský rozum a cit. Na nezadržitelně probublávající pravdu. Bývaly doby, kdy to byli právě umělci, kdo stáli v prvních řadách buditelů, hlasatelů pravdy a pokrokových myšlenek. Zpívali “písničku českou” nebo “zpěv míru”. Nasazovali krk. Byli ti poslední, kdo by chtěli válku ve jménu čehokoliv. Proto byli milováni, stali se vzory, osobnostmi, ano i zasloužilými národními umělci. Ti “naši” dnes stojí na straně války…
…vší silou zavřeli oči, aby neviděli umírající děti na Donbasu. Zbaběle mlčí. Ale je tu jedno možné vysvětlení – třeba tady ani žádné umělce nemáme…
V Ruské federaci je v současnosti hodně populární skupina Bi-2, líbí se mladým i starším. Jedna z jejich nejnovějších písniček určitě ukrajinské mobilizaci nepomůže, a to je dobře. Jestli se to někomu u nás nelíbí, ať si složí válečný song, který nažene mladé kluky do náruče zubaté. Nebo ať se s ní jde objímat sám.
P.S.: každé zobecnění kulhá. Máme v ČR a SR několik mladých odvážných borců, kteří píší zajímavé texty a bijí na poplach. Slibuji, že se na ně mrkneme někdy příště. A když napíšete svůj tip, budu jen rád, Ď.
Би-2 – Забрали В Армию
Постигал Заратустру и Пуанкаре
Но внезапно святые сменились в Раю
На зачистку святилищ
Pochopil Zarathuštru a Poincarého
Ale náhle se svatí v Ráji změnili
Pro čistku v chrámech (mne – nás povolali do armády…)
Забрали в армию, Забрали в армию…
Povolali do armády, povolali do armády…
Я, признаться, не думал, что может быть так
Кто вчера был мне другом – сегодня мой враг
Мы в прощальных объятиях стоим на краю
Ведь в друг друга стрелять нас
Přiznávám, nemyslel jsem, že by to mohlo nastat
Kdo včera byl mi přítelem – dnes je můj nepřítel
V rozlučkovém objetí stojíme na kraji
Vždyť abychom jeden v druhého stříleli (mne – nás povolali do armády…)
Над рекою пылает взорванный мост
Нам победу над слабым бросают, как кость
В долгих поисках правды верим вранью
Дальше думать не надо
Vítězství nad slabým nám házejí jako kost
V dlouhém hledání pravdy věříme žvástům
Dál myslet není nutné (když mne – nás povolali do armády…)