Břetislav Olšer
6. 1. 2015 blog idnes
Svět je dnes rozdělen na agresora a na ochránce světa – zlé Rusko, versus “mírumilovné” NATO, EU a CIA. Stačí titulky novin: Putinova doktrína nepřátelství k NATO, Porušování lidských práv Kremlem, Agresivní anexe Krymu, kontaminovaná zatuchlým bolševickými představami… Snažím se psát pravdu, nebo se k ní alespoň přiblížit. Jediným relevantním měřítkem mého snažení jsou výroky mých nicků, ať jsou Studení, Teplí či Horcí, jedno mají společné – sprostě nadávky, ponižování a urážky, navzdory etickému kodexu, ovšem většinou jen na papíře.
Tím mě však diskutéři přesvědčují, že jsem trefil hřebík na hlavičku. Nezmohou se na žádný solidní argument, pouze na vulgarismy – úchyl, plesnivý stařík, židobolševik, dement nebo mně přejí rychlou smrt. Prostě milí lidé, co nanejvýš vypočítávají, kolik jsem kde “ukradl” odstavců, byť tyto jsou z mé vlastnoručně napsané databáze. Kromě tohoto počtářství nic k tomu, že by uvedli věci na pravou míru. Prostě mlčí, jen prskají a to mě blaží, jako každého, komu je přiznána pravda. Občas se spokojí s polopravdou. Třeba v případě, kdy se noviny rozčilují, že v Rusku je na padesát politických vězňů, přičemž zamlčí, že v USA je na tři sta nevinně odsouzených na doživotí a k trestu smrti, přičemž mnozí se ukázali po dvaceti a více než třiceti letech věznění jako zcela nevinní, jen někteří však byli mezitím popraveni…
Rozcvičíme se, abychom stačili na newyorské Wall Street pořádně bankéřovat…Peníze a lidská práva? Corrections Corporation of America (CCA) – „největší vlastník vězení a zařízení pro internaci imigrantů“ – „dosáhly loni tržeb ve výši 1,7 miliardy dolarů a 300 miliónů dolarů zisku“. Aramark Correctional Services dodává 600 vězení proviant. Už roku 2007 ji koupily velevážené Goldman Sachs – za 8,3 miliardy dolarů. Kánony, jimiž se podobné akvizice řídí, napovídají, že roční zisk Aramarku osciloval minimálně v řádu desetiny zmíněné sumy. Goldman Sachs jsou klíčovým zázemím Bilderberského klubu i Trilaterální komise. Washington nyní navíc uplatňuje dvojakost, když kritizuje Rusko za stav lidských práv, ale co před problémy s lidskými právy v samých USA, kde tajné služby donedávna měly právo uplatňovat středověké mučení a “policisté až dosud beztrestně zabíjejí lidi jen proto, že mají jinou barvu kůže”.
Nedávno se prozradilo, že celá administrativa Bílého domu věděla o týrání vězňů, ale držela mučení palce – od Bushe ml, přes Cheneyho, až po Riceovou a další. Bush ml., Cheney i Riceová věděli Jak budou nyní argumentovat moji nickové…? Je či není to dodržování lidských práv? Nepodobá se to jejich žvástům o Tibetu a Číně…? Tož ogaři, nalejme si čistého vína nebo alespoň po kalíšku “chodníčkové” slivovice; kdyby USA nevyhnaly s pomocí bin Ládina z Afghánistánu sovětské vojáky, nebylo by 11. září 2001, Spojené státy by nemusely zahajovat protiteroristický boj a nevznikl by dnes po Vietnamu mindrák číslo dvě – fiasko v Afghánistánu, kdy Tálibán nyní slaví své dějinné vítězství. Když vedli Rusové války proti teroru v Čečensku a Dagestánu, OSN a RB vehementně protestovaly, v případě válek USA proti Iráku či Afghánistánu bylo vše OK. Významným historickým faktem čečenského konfliktu bylo stažení sovětských vojsk z Grozného v roce 1992; ovšem se stala tragická chyba a Sověti zde zanechali nohutnou vojenskou výzbroj.
Neklidná oblast severního Kavkazu se tak stala regionem s nejvyšší koncentrací zbraní. Tato skutečnost umožnila vytvoření vlastní regulérní armády, která však sloužila jen k ochraně zájmů vládnoucích politických elit a podpoře mafiánské politiky a ne ke stabilizaci poměrů v zemi a k cestě nezávislého demokratického státu. Jakékoli jednání při řešení čečenské otázky byla neúspěšná. Způsob boje čečenských jednotek, operujících v menších skupinách schopných rychlého přesunu, kombinovali s partyzánským způsobem boje s diverzní činností. Paralela ze způsobem boje IS není náhodná. Díky tomuto svérázu boje se dařilo čečenským oddílům nejen držet pozice, ale v roce 1996 se jim dokonce povedlo obsadit část Grozného…. Sověti se tedy do války vrátili, přes jejich evidentní snahu o mír v Čečensku; výsledkem byly teroristické sebevražedné útoky islamistů s několika stovkami mrtvých v moskevském metru, v divadle na Dubrovce, ve škole v Beslanu či na volgogradském železničním nádraží… “Černé vdovy” útočí na Rusko
Stav médií je katastrofa; bulvár. A to nemluvím o doktríně Putina, který navzdory “mírumilovným” Spojeným státům nazývá NATO svými nepřáteli. Ten zlý šéf Kremlu, jak to může udělat? NATO má přece kolem Ruska jen asi třicet svých základen, zatímco Putin má vojenské zastoupení pouze v Kyrgyzstánu a Tádžikistánu na hranicích s Afghánistánem, kde bráni i USA před Tálibánem. A byť ruské stíhačky provokují nad Švédskem ty alianční, americké B-52 s atomovými hlavicemi létali a létají beztrestně na hranicích SSSR, resp. Ruska. Holt, Říše zla, která na rozdíl od USA nevedla kromě Afghánistánu, Gruzie a Grozného nikde válku, Spojené státy však umí bránit své americké zájmy – od Koree, přes Vietnam, Irák, Afghánistán, Libyi a Sýrii, včetně bombardování Bělehradu. To jsou malé věci, USA jsou přece férovým obráncem světového míru. Přece víme, že jediné místo na světě, kde nemůže být státní převrat jsou Spojené státy, jelikož na svém území nemají velvyslanectví USA…
Agresivní anexe Krymu, který odjakživa patřil Rusku. Proč ne, když Palestina patřila vždycky Židům, a proto byl vytvořen stát Izrael? A co bylo agresivní na tom, že bez jediného zabitého rozhodli obyvatelé 97 procenty o připojení krymského poloostrova k RF. Přes třicet armád EU a NATO nazývá Rusko “militantním provokatérem”, přičemž nikdo se nestydí, že mlčí o Falklandách a stovkách mrtvých, o Grenadě, mexickém Texasu, Havají, Portoriku a dalších desítkách zemí, které byly znásilněny agresí USA. Opět mi nickové vynadají do hlupáků, aniž by uvedli jediný relevantní argument, jimž by má tvrzení vyvrátili.
A další titulek: “Tak pravil Lavrov, aneb proč naslouchat ruskému ministrovi.” Prý lze Rusko charakterizovat mj. ”velkopanskou nestydatostí a snahou mít monumentální vliv na světovou politiku”. Člověk údajně ani nemusí mít zvláštní “sicflajš”, aby se vyznal “v zákoutí moskevské mocenské mentality, kontaminované zatuchlým bolševickými představami…” Pak ještě něco o “vyděračských poselstvích” ministra Lavrova, co v jedné ruské televizi vyhrožuje atomovými raketami. A pojďme v našich médiích o kousek dál; Zaorálek vidí na východě Ukrajiny bojovat z doslechu tisíce ruských “zelených mužíčků”. ale nikoho z žoldáků z americké PMC „Greystone“ nebo PMC „Academi“ zvané Blackwater a islamistů z Dagestánu… A když Krym, proč ne odpověď na řečnickou otázku, co dělal Reagan na Grenadě…? Desítky mrtvých při invazi USA kvůli pár stovkám údajně ohrožených amerických studentů. Další americké brutální agrese do zemí po celém světě následovaly. A kvůli separatistům východní Ukrajiny už jednala Rada bezpečnosti OSN dvacetkrát, kolikrát kvůli Grenadě Haiti, Portoriku…?
Když ještě býval Kyjev malebný… Snímek Břetislav Olšer
Severoatlantická smlouva byla podepsána 4. dubna 1949, teprve 14. května 1955 vznikla Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci – Varšavská smlouva. Kterápak z nich byla obranná a která útočná…? Svět se dělil na dobré a zlé. kteří byli dobří a kteří ti zlí? Pokusme se uvažovat hypoteticky; místo Gorbačova a jeho glasnosti a perestrojky by s něčím podobným přišel třeba nějaký americký exhibicionista XY, jenž by se chtěl zavděčit SSSR a začal s dělením Unie, resp. s udělováním samostatnosti a nezávislosti jednotlivým republikám USA. A Varšavská smlouva by se silou a vydíráním přičinila, aby byla zrušena aliance NATO a začaly útočné studené války… Bohužel, fantasmagorie, utopie. Západ prostě vedl; od Hirošimy a Nagasaki, kdy bořil a boří, zabíjel a zabíjí, co se dalo a dá, koho a kolik se dá…
Třeba Americko-mexická válka byl ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem, vyvolaný americkou anexí Texaské republiky. Mexiko prostě neuznávalo odštěpení a následné vojenské vítězství Texasu a po celou dobu existence Texaské republiky považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii. Mexiko přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah a odstoupení Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států.
A tak, jak byly Litva, Lotyšsko, Estonsko, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko a další země kdysi připojeny k Sovětskému svazu, státy Mexika mašírovaly zase k USA; právem silnějšího. Sovětský svaz měl svoji logiku; osvobodili jsme patnáct sovětských republik od nacismu, padlo při tom za krutých podmínek na 27 milionů obyvatel SSSR a jako vítězové máme nárok na svůj společný stát, největší na světě… Děly se zvláštní věci; mnozí už asi zapomněli, že více než sto tisíc lidí podepsalo petici za odtržení Texasu. Washington se k ní postavil jednoznačně zamítavě. “Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států ‘za účelem zformování dokonalejší unie’,” uvedl Bílý dům. “V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít.” Totální pokrytectví. Kdyby tohle řekli v Kremlu a byli neústupní? Kolik 21. srpnů již bylo ve světě
A co třeba “pučistické námluvy” Spojených států, především pak Guatemala a Salvador? USA s nimi odstartovaly předlouhou šňůru násilných převratů v Latinské Americe „úspěšnou premiérou“ právě v Guatemale v roce 1954 svržením tamní legitimně zvolené vlády. Následovaly další puče v latinskoamerickém regionu za přímé účasti regionálního “kmotra” – USA: Brazílie 1964, Dominikánská republika 1965, Bolívie 1971, Uruguay 1973, Chile 1973, Peru 1975, Argentina 1975, Nikaragua (osmdesátá léta), Salvador (1980 až 1992), Grenada 1983, Panama 1989. Většinou nešlo o čajové dýchánky, ale o opravdové katastrofy, kdy v některých případech země prakticky lehla popelem…
Ve státním převratu 17. ledna 1893 povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království. Status státu USA tak získaly ostrovy v roce 1959. Spojené státy se nyní skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády včetně přidružených států s vnitřní samosprávou Portoriko, Severní Mariany a samosprávných území Spojených států Guam, Panenské ostrov a Americká Samoa, kde je i vojenská základna USA. V roce 1950 došlo v městě Ponce k rebelii usilující o osamostatnění Portorika, ale ta byla pohotovou americkou armádní akcí rychle potlačena.
Proč musel padnout Sovětský svaz a ne Spojené státy? Rozhodla vojenská síla na straně USA, údajným vítězstvím nad komunismem, přitom dnes je jejich největším věřitelem komunistická Čína, která vlastní státní dluhopisy Spojených států za tři biliony dolarů. Na počátku vietnamsko-americké války proti komunismu ve Vietnamu byl komunistický jen sever země, po deseti letech děsivých bojů a tří milionů mrtvých byl komunistický celý Vietnam. Skvělý výkon mladého protikomunistického akvaristy. Mají nějaký podobný výčet svých válek, anexí a státních převratů SSSR, potažmo Rusko? Kde uspořádaly puč? Kolik že zabili lidí Banderovci a kolik Stalin? Vzhledem k tomu, že Banderovci vraždili zákeřně nevinné civilisty, ženy, děti a starce, zabili tak defacto mnohonásobně víc lidí než Stalin, který s Rudou armádou bojoval proti celému světu a vyzbrojeným armádám. A to jsme se ještě nedostali k výčtu novodobé válečné historie USA… 200 let terorismu
A ty dnešní konce s Islámským státem (IS), dítětem to desetileté americké zbrojní podpory islamistů v Iráku a Sýrii. Jedna paní se mě na facebooku zeptala, proč tolik fandím Rusku? Moje odpověď byla jednoznačná; nefandím Rusku, ale jsem jako valašský ogar odpůrcem neférových přesilovek. Na třicet vojenských základen US Army na hranicích s Ruskem proti jediné ruské armádě. To je po valašsky zbabělost prvního řádu; stejně tak bych fandil USA, kdyby byly neférově obklíčeny stovkou vojenských základen Ruska a Číny… Inu, jako když Kennedy umístil v březnu 1962 atomové zbraně v Turecku doslova přes Černé moře na hranicích s tehdejším SSSR. Chrušcov nelenil, zariskoval a poslal v polovině léta stejného roku na Kubu stejné zbraně, jak mi v Havaně řekli – rakety bez jaderných hlavic, a byla z toho málem třetí světová válka. Nebyla, jelikož USA stáhly své rakety z Turecka a Chruščov z Kuby. Kdo začal s provokacemi?. Jako vždy Spojené státy, až z toho měly globální ostudu… jako vždy..
