Miroslav Pavlíček
25. 1. 2015 Reformy.cz
Tohle by se mohlo ukázat být kritickým dnem vývoje Ukrajinského konfliktu.
1. Dnes se sešla Ruská bezpečnostní rada. My z ní samozřejmě nemáme plnou informaci, ale Putinova webová stránka prozradila pár podrobností.
Ohromuje to, že Putin se už o juntě zmiňuje jako o „oficiálním Kyjevu“ a nikoliv jako o „ukrajinské vládě“ nebo „ukrajinské straně.“ Rovněž o dvou východních ukrajinských republikách mluví jako o „Doněcké lidové republice“ (DLR) a „Luganské lidové republice“ (LLR).
To je zatím nejbližší Putinovo vyjádření od Porošenkova zvolení naznačující, že junta není v Donbasu legitimní mocí, zatímco republiky LLR a DLR jsou.
2. Putin se rovněž výstižně zmiňoval o tom, že z „oficiálního Kyjeva“ přichází „zločinné rozkazy.“
http://eng.kremlin.ru/news/23512
3. Putin měl rovněž telefonický rozhovor s Lukašenkem, který je ohledně Ukrajinského konfliktu klíčovým partnerem. A zase máme jen nepatrné informace o jejich diskusi, ale Putin bude chtít ujištění, že Lukašenko zůstává na jedné palubě. Čekám zanedlouho telefonát s Nazarbajevem.
4. Z komentářů pronesených v Davosu Šuvaljovem víme, že celou dobu se konzultuje s Pekingem. Hlavním bodem toho, co v Davosu přišlo od Šuvaljova, bylo to, že dal naprosto jasně na srozuměnou, že Rusko se sankcím nepodvolí, a od Kostina z VTB to, že vyslal velice jasné varování před jakýmikoliv pokusy vylučovat Ruské banky z platebního systému SWIFT. Dobrý souhrn komentářů Šuvaljova a Kostina od Financial Times je připojen níže.
5. Mezi tím ruské ministerstvo spravedlnosti formálně zakázalo četné ukrajinské organizace včetně Pravého sektoru. Někteří z nás jsou ale překvapeni, že nebyly zakázané už dávno.
http://itar-tass.com/en/russia/773105
6. Zacharčenko řekl, že Minské memorandum už pozbylo platnost. To není ten samý dokument jako Minský protokol, což byla původní dohoda o zastavení palby odsouhlasená 5. září 2014. Spíše jde o následný technický dokument zaměřený na vymezení linie zastavení palby, který měl zajistit stažení těžké výzbroje, což bylo odsouhlaseno 19. září 2014. Ani Minský protokol ani Minské memorandum nebyly nikdy realizovány. Tím, že Zacharčenko řekl, že Minské memorandum už neplatí, dal armádám DLR a LLR volné ruce k provádění ofenzivních operací, a ty zrovna probíhají.
7. Nakonec Zacharčenko také opětovně řekl, že rozhodnutí DLR a LLR o odtržení od Ukrajiny je konečné.
No, možná je to tak, že všechny tyto diskuse a rozhovory a komentáře jsou vzájemně nekoordinované a dohromady nic neznamenají. Možná, že k žádné změně v ruské politice nedošlo. Vypadají však jako přitvrzení pozic a možná poskytnou vodítko k tomu, že Rusko přinejmenším prozatím vzdává všechny naděje na diplomatickou možnost. Rovněž to naznačuje chystání se na rozběh přípravných opatření na eventualitu dalšího kola nadcházejících sankcí.
Od Financial Times:
V pátek jeden z vrcholných ruských bankéřů varoval, že vyloučení jeho země ze systému bankovních plateb Swift by se rovnalo „válce“.
Náznaky, že by Rusko mohlo být odříznuto od Swiftu, když se o nich loni v létě zmiňovali Západní politici, v Moskvě spustily ve finanční komunitě rozsáhlý alarm. Ruské banky jsou na tomto v Belgii sídlícím platebním systému značně závislé jak kvůli domácím, tak mezinárodním platbám. Avšak o takovémto kroku se tehdy uvažovalo jako o přehnaně kárné sankci, a jeden poradce jej označil za „jadernou volbu.“
Generální ředitel druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, když v pátek mluvil na panelu v Davosu, tak řekl: „Pokud by nebyl Swift, tak by nebylo žádných bankovních vztahů, což znamená, že země je na pokraji války, čili že je určitě ve studené válce.“
„To den poté mohou rovnou ruský a americký velvyslanec opustit hlavní města,“ dodal.
Komentáře pana Kostina zdůrazňovaly, že režim Západních sankcí mezi ruskou politickou a podnikatelskou elitou vyvolává pocity hněvu a vzdorovitosti.
„Budete-li na Rusko více tlačit, tak si nemyslím, že by se tím situace změnila,“ řekl s poukazem, že země přijímá kroky k omezení své závislosti na Západních platebních systémech jako Swift.
„Doma jsme si už k systému Swift alternativu vytvořili… a ještě potřebujeme vytvořit mezinárodní alternativy.“
Upozornil na probíhající úsilí o vytvoření vlastní separátní platformy mezi Ruskem a Čínou mimo Západní kontrolu.
Toto téma se odráželo i u ruského místopředsedy vlády Igora Šuvaljova. „Rozvíjíme svůj východní vektor,“ prohlásil pan Šuvaljov s poukazem, že ač úsilí o vybudování vazeb s Čínou probíhalo už před krizí, tak se od počátku sankcí dramaticky zintenzivnilo, jelikož Rusko hledá alternativy k Západu.
Pan Šuvaljov řekl, že tzv. země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) jsou připraveny si vzájemně pomoci i při finanční krizi. „Přichází k nám velcí čínští investoři,“ řekl.
„Asijský pilíř“ se stal od zhroucení vztahů se Západem kvůli Ukrajině klíčovou součástí zahraniční politiky Vladimira Putina. Ač bylo podepsáno několik vlajkových lodí mezi dohodami, jako třeba 400 miliard $ kontrakt na dodávky ruského plynu do Číny během 30 let z loňského května, tak jen málo ruských politiků nebo podnikatelů si myslí, že by Čína mohla ruskou ekonomiku vytáhnout z bolestivé recese.
„Současná situace vypadá jako měkčí než finanční krize let 2008-09, ale čeká nás dlouhá krizová situace a ta se může vléct,“ řekl pan Šuvaljov.
Dodal však, že zahraniční tlak při pokusech změnit politické vedení země neuspěje.
„V této zemi přežijeme jakékoliv těžkosti – i kdybychom měli jíst méně jídla a používat méně elektřiny,“ řekl.
Uznávaný bývalý ministr financí Alexej Kudrin předpověděl, že letos by Rusko mohlo zažít odliv 90 miliard $ kapitálu po rekordních 151 miliardách $ v roce 2014. „Cena placená za sankce je nám jasná,“ řekl.
