Luděk Prokop
24. 1. 2015
Rozhodla se snad pod vedením Sobotky modifikovat strukturu svých voličů? Zbavit se stabilního základu svých voličů, voličů klopotně argumentujících a získávajících ve svém okolí, řady dalších tápajících voličů? Hodlá snad vyměnit tyto voliče za jiné, ze stáda červenokaretníků, z řad voličů noblesního knížete? Mnohé nasvědčuje, že ano. Že strana nezadržitelně modernizuje. Jaké jsou počiny této strany, opravňující výše zmíněné úvahy?
1) Veletoč týkající se předvolebních slibů kolem vysoce amorálních církevních švindlrestitucí. Evidentní zrada předvolebního restitučního slibu, zahájená již při tvorbě koalice s KDU-ČSL, tedy se stranou, která jakékoli úpravy zlodějských restitucí předem razantně vylučovala.
2) Bezprecedentní příklon a přívětivost strany k ukrajinskému fašismu, evidentní z podpory sankcí proti Rusku, za „zvláštních“ projevů ministra zahraničí Zaorálka. Shlédněme v této souvislosti záznamy lednového pochodu v Kyjevě, řvoucí dav se zářícími pochodněmi a fašistickými symboly a vezměme na vědomí nárůst zřetelných, prokazatelných projevů fašismu na Ukrajině. Projevů dnes již na Ukrajině běžných i všedních. Děje se snad v Rusku propagace fašistických symbolů a fašistických hrdinů, za veřejné podpory prezidenta Putina? Prohnilá ČSSD prostě fašistická zvěrstva na Ukrajině trestuhodně ignoruje, neodsuzuje, a tedy ani nekomentuje.
3) Vyhraněný postoj ČSSD vůči přímo zvolenému prezidentovi je dlouhodobě zřejmý.
Strana je patřičně stmelena, po skvěle provedené očistě vrcholového vedení: tehdy se nynější ministr vnitra Chovanec zúčastnil schůzky u prezidenta Miloše Zemana, (utajované na žádost Chovance) s částí vedení ČSSD, po které on a další členové předsednictva ČSSD, vzhledem k neočekávanému razantnímu propadu předvolebních preferencí, vyzvali k odstoupení předsedu strany, Bohuslava Sobotku. Chovanec, vzdor jeho žádosti o utajení, jako první schůzku veřejně přiznal, takže na rozdíl od ostatních účastníků Michala Haška a Zdeňka Škromacha, udržel si místo ve vedení strany, ačkoli rezignaci Sobotkovi nabízel. Krystalická očista vrcholového vedení strany vyústila do demokratické, takřka absolutní jednoty, kdy i sociální demokrat Foldyna, respektuje rozhodnutí předsedy nepozvat na Sjezd ČSSD prezidenta ČR. Dlužno dodat prezidenta, za jehož vedení vzrostl volební výsledek ČSSD z hranice volitelnosti, až k 30 procentům. Zdá se, že demokraticky jediný kandidát na předsedu ČSSD, v neotřesitelné pozici, odmítá brát v potaz výsledek přímých voleb prezidenta a zvláště pak ohled na počty potenciálních voličů ČSSD, volících Miloše Zemana na jedné straně a knížecí noblesu na straně druhé. Co se ČSSD rozhodně nedá upřít je, že své voliče kdykoli podrazí. Zdá se, že tak činí ze zásady. Doposud se z toho voliči nikdy nepoučili. Otázkou je, zda tomu tak bude i nadále.
