Vladimír Pelc
8. 1. 2015 Vaše věc
Dne 7. ledna 2015 bylo možné si na zpravodajském serveru Lidových novin lidovky.cz přečíst „Otevřený dopis prezidentu Zemanovi“ (jako autoři byli podepsáni: Mgr. Lenka Víchová, ukrajinistka, Praha; Mgr. David Svoboda, MA, Ph.D., historik, Praha; Anton Shekhovtsov, odborník na extremistická hnutí, Londýn a Mgr. Yana Leontiyeva, Ph.D., socioložka, Praha). Dopis obsahuje několik tvrzení. Nepravdivých.
Tvrzení v dopise: Používat termín „banderovci“ pro jakákoli politická či společenská hnutí není možné už z toho důvodu, že žádná politická strana ani hnutí tento termín ve svém názvu nemá. … Termín „banderovci“ používala komunistická propaganda po druhé světové válce v SSSR i Československu.
Historická pravda: Termín „banderovci“ je historický, vnikl v roce 1939 při rozdělení Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) (ukrajinsky Організація Українських Націоналістів), což bylo politické nacionalistické hnutí, na dvě části: banderovce („OUN-B“ čili banderovci) vedené S. Banderou a melnykovce („OUN-M“) pod vedením Andrije Melnyka. Jako banderovci se tedy část OUN označovala od roku 1939. Žádná pozdější propaganda nemá se vznikem tohoto názvu nic společného.Je také logické, že současní obdivovatelé S. Bandery a OUN jsou označováni stejně.
Tvrzení v dopise: A k otázce Stepana Bandery, kterého jste označil za masového vraha, můžeme v krátkosti říci asi toto: Bandera nemohl být masovým vrahem, ani kdyby chtěl, válečná léta totiž strávil v německém koncentračním táboře. Snaha vtělit tuto kontroverzní osobnost do chytlavých frází a pomíjet dějinný kontext nesvědčí o profesionalitě těch, kdo tak činí, ať jsou již vedeni jakýmkoli záměrem.
Historická pravda: Stepan Bandera nestrávil válečná léta v německém koncentračním táboře. Po přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem došlo k ozbrojeným střetnutím mezi Rudou armádou a jednotkami OUN. Po obsazení Lvova vyhlásili představitelé OUN samostatnou Ukrajinu, jenom ve Lvově přitom OUN vyvraždila 8 000 místních obyvatel: Rusů, Poláků, Židů a ukrajinských komunistů a to včetně žen a dětí; vražd se OUN dopouštěla i jinde, v podstatě šlo o genocidu. Vyhlášení samostatnosti Ukrajiny OUN bylo proti plánům Adolfa Hitlera; proto některé členy „ukrajinské vlády“ dal zastřelit a Stepana Banderu internovat v koncentračním táboře Sachsenhausen – v listopadu roku 1944 však byl Bandera propuštěn: Není tedy pravda, jak píší autoři dopisu, že Bandera strávil válečná léta v německém koncentračním táboře. Válečná léta, jak je obecně známo, skončila v květnu 1945. Navíc: Bandera byl vězněm prominentním – jak jinak by např. mohl mít v roce 1941 agitační proslov ve Lvově, kde mj. prohlásil: „Pro nás má význam jenom Ukrajina, její svoboda a čistá podoba. Zeptáte-li se mně, kolik Ukrajinců lze a je potřeba zabít kvůli svobodě a Ukrajině, odpovím jenom – všechny kromě těch, které lze a je potřeba nechat.“
OUN byl v roce 1939 rozpuštěn, jeho členové se však stali aktivními vykonavateli rozkazů nacistických okupantů, Banderovo hnutí existovalo, v roce 1942 z něj vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), ozbrojená jednotka frakce Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, tedy (OUN-B); její příslušníci byli proto označováni jako banderovci; po prohrané bitvě u Stalingradu Hitler povolil vytváření jednotek Waffen-SS z těchto lidí (SS Freiwilligen Division Galizien ad.). Podle historických pramenům UPA vyvraždila více než 100 000 Poláků, Čechů a Židů ve Volyni (ukrajinští fašisté tomu říkali „etnické čištění“ – vyvražděni byli kupř. obyvatelé obcí Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki ad., jen ve volyňské vesnici Ostrówki dne 30. srpna 1943 UPA zavraždila 483 Poláků, včetně 246 dětí), v červenci 1943 jednotky UPA napadly 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavraždily asi 17 000 polských civilistů, v srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly − napadeno bylo 85 dalších vesnic, UPA ve vyvražďování pokračovala od prosince 1943 do první čtvrtiny roku 1944 (to už musela utíkat před Rudou armádou); na jaře 1944 UPA vraždila ve východní Haliči; celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války se odhaduje až na 130 000. Od léta 1945 banderovci postupovali přes Slovensko směrem do okupační zóny USA, aktivizovali k odboji bývalé Tisovy a Hlinkovy fašistické oddíly; ještě v polovině roku 1948 s nimi čs. vojáci, příslušníci SNB i Finanční stráže bojovali; uvádí se, že přitom pět desítek z nich zahynulo.
Všechny historické údaje lze nalézt v běžně dostupné odborné literatuře.
Adolf Hitler nikdy nikoho sám nezavraždil, neumučil – nikdo slušný však nepochybuje o tom, že to byl válečný zločinec. Především on totiž byl ideovým tvůrcem nacismu, zločinné mašinérie NSDAP, zločinných policejních a vojenských nacistických sil. Na jeho rozkazy se masové vraždy děly.
Stepan Bandera byl ideovým tvůrcem ukrajinského fašismu, organizátorem zločinné mašinérie, která masové vraždy prováděla. Nikdo slušný nepochybuje o tom, že to byl válečný zločinec.
Na závěr autoři otevřeného dopisu prezidentovi Zemanovi píší: V případě Vašeho zájmu jsme jako ukrajinisté a historici ochotni poskytnout Vám odborné konzultace na dané téma. Věříme, že pomohou odstranit vzájemná nedorozumění a ozdraví českou veřejnou debatu.
Myslím, že nedorozumění by odstranily a českou veřejnou debatu o daných problémech by ozdravily především pravdivé informace o historických událostech. Nikoli lživé chytlavé fráze pomíjející dějinný kontext, které nesvědčí o profesionalitě těch, kteří nepravdy šíří, ať již jsou vedeni jakýmkoli záměrem.
