redakce eRepubliky
9. 12. 2014 e-rpublika.
Viz oficiální zprávu českého parlamentu o tom, jak se justiční mašinérie přímo či nepřímo pokusila zmanipulovat probíhající šetření miliardových podvodů v DP.
Protože u nás již investigativní žurnalistika téměř neexistuje, je nutné našim čtenářům připomenout hodnotu toho, co budou číst. Nejde o zlodějnu v Pražském dopravním podniku, to je stará vesta (Jak bílé límečky rozkrádají stát). Analýza ukazuje úmyslnou či neúmyslnou snahu orgánů činných v trestném řízení, jak celou kauzu zamést pod koberec. Budete číst oficiální zprávu českého parlamentu o tom, jak se justiční mašinérie přímo či nepřímo pokusila zmanipulovat probíhající šetření miliardových podvodů v DP. A kdo se pohybuje v pražské justici, ten jistě vůbec není překvapen.
Parlamentní vyšetřovací komise (PVK) není orgánem činným v trestním řízení. Komise pouze vyhodnotila zajištěné důkazy, auditní zprávy, provedla výslechy svědků, prověřila spisy vedené u GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů). Také prověřila trestní oznámení RNDr. Jany Ryšlinkové, CSc., které bylo na samém počátku případu. PVK dospěla k názoru, že orgány činné v trestním řízení pochybily v rámci svého odborného a profesního nasazení ve vyšetřování předmětné kauzy a nařídila podat příslušné trestní oznámení.
Materiály parlamentní vyšetřovací komise
Začněme od konce, tedy Závěrečnou zprávou vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard. Celou zprávu najdete zde, vyjímáme z ní podstatné části a rekapitulujme celou zprávu v bodech. Ponecháváme bez větší úpravy formulace komise a vlastní komentář najdete až na konci článku.
- PVK konstatovala, že trestní oznámení RNDr. Jany Ryšlinkové nebylo posouzeno profesionálně a odborně. Policisté se vůbec nezabývali smyslem trestního oznámení a jeho obsahem.
- Vyšetřování a obvinění vznesené JUDr. Dagmar Máchovou neodhalilo a nepostihlo skutečné původce a viníky projektu Opencard. PVK vyjádřila v textu své zprávy pochybnost i nad tím, zda obvinění vznesené proti Radě MHMP po roce 2010 vlastně není důsledkem chybného směru vyšetřování případu před rokem 2010.
- Při výslechu bývalého ředitele odboru informatiky ing. Václava Krause bylo komisi jasně sděleno, že předplatné formou karty Opencard bylo realizováno záměrným zrušením všech dalších forem dlouhodobého předplatného tak, aby Pražané neměli jinou alternativu a kartu Opencard kupovat a používat museli.
- Praha se tudíž do závislosti na firmě Haguess dostala vlastním rozhodnutím, rozhodnutím politické reprezentace z období před rokem 2010. A je otázkou, zda tuto odpovědnost žaloba radních po roce 2010, formulovaná JUDr. Dagmar Máchovou, vůbec řeší.
- Vyšetřovací komise doporučuje změnu systému kontroly práce dozorujících státních zástupců a jejich nadřízených. Je totiž evidentní, že tento systém nedokázal identifikovat závažné nedostatky v práci státní zástupkyně a odklon realizovaného vyšetřování oproti nebo dokonce v rozporu s trestním oznámením RNDr. Jany Ryšlinkové.
- Tento způsob “vedení vyšetřování” vyvolal vážné rozpory uvnitř týmu vyšetřujících policistů. Vážný “nesoulad” mezi policisty a státní zástupkyní vedl k odchodu části policistů z případu a posléze i ze služby u Policie ČR.
Tendenční práce části policie
Policejní orgány nepracovaly profesionálně, řádně nepracovaly s osobou z prostředí, která se rozhodla s policií spolupracovat. Policie řádně odborně a profesně nevyužila svých zákonem daných možností v rámci profesního postavení. Policie osobě z prostředí, která se zřetelně a sama, dobrovolně rozhodla spolupracovat v rámci odhalení podvodného a korupčního jednání, neposkytla přesné a jasné předchozí poučení o jejím procesním postavení (obviněný, spolupracující obviněný, utajený svědek apod.).
Z provedeného vyšetřování komise lze jasně poukázat, že taktická a odborná příprava k provedení prohlídky nebytových prostor mohla být znehodnocena vzhledem k možnosti zajištění důkazů, a to zpožděním, kterému předcházely neodůvodněné zásahy nadřízených jednotlivých stupňů velení specializovaného útvaru PČR (příprava vyšetřovatele, konzultace se státní zástupkyní, následné opravy termínů nadřízených). Na základě výslechu svědků existuje důvodné podezření, že termín odložené prohlídky nebytových prostor byl předem znám vedení MHMP. Ze spisového materiálu a samotných výslechů není zjevné, jak byla policejním orgánem vyhodnocena data z počítačů zajištěných při prohlídce nebytových prostor na MHMP a dále jak byla zajištěná data využita v trestním řízení.
Policie řádně nepracovala s jednotlivými možnými verzemi vyšetřování, nevyužila všech profesionálních možností a znalostí svých příslušníků, které by právě vedly k možnému objasnění celého případu jako celku, k vyjasnění jednání jednotlivých podezřelých a k samotnému profesionálnímu směru v samotném vyšetřování (samotné zjištění a analýza kontaktů včetně jejich osobních, profesních a rodinných vazeb). Zde je nutné podotknout, že případ byl vyšetřován na specializovaném útvaru policie, který by právě měl spojovat možné protiprávní jednání pachatelů v celek a tím rozkrýt organizátora. Tento útvar měl šetřit, a dokonce metodicky vést jiné útvary při vyšetřování obdobných složitých kauz.
Česká justiční klasika
Osoba z prostředí, která spolupracovala s policií, obstarávala důkazy a označila kritická místa případu, byla samotným žalobcem u soudu označena jako osoba, která nespolupracovala s orgány činnými v trestním řízení. Dále ze zajištěných důkazů PVK taktéž vyplývá, že pravděpodobně do případu zasahovali dva státní zástupci, což mohlo policejnímu orgánu vnést do případu zmatek.
Další důkazy, jež PVK zajistila, pravděpodobně ukazují na nestandardní práci úředníků MHMP. Zda se jedná o neodbornost, nedbalost či dokonce úmysl, to měly již v minulosti posoudit orgány činné v trestním řízení. Dále pak je nutné posoudit, do jaké míry, kdy a za jakým účelem úředník rozhodoval, či konal, a zda jej někdo ovlivňoval, či nikoli.
Dále je třeba poukázat na „zajímavé“ a tehdy platné interní akty řízení fungující na specializovaném útvaru policie, které brzdí aktivitu policejního orgánu a dávají plnou kontrolu nadřízeným k možnému ovlivnění případu. Opatřené důkazy vyšetřovací komisí taktéž ukazují na špatnou personální práci u specializovaného útvaru policie.
Je také nutné jasně označit, že i GIBS pravděpodobně nepracovala s vysokým odborným nasazením, neboť již byly prověřeny některé kroky policejních orgánů v předmětné kauze Opencard, avšak bez jasných výsledků, přestože v době prověřování samotnými pracovníky GIBS již existovaly důkazy, které by opravňovaly postupovat v případu jinak a pravděpodobně razantněji a ve smyslu zákona.
Výsledky šetření komise
Vyšetřování kauzy se poměrně rychle odklonilo od trestního oznámení zastupitelky RNDr. Jany Ryšlinkové, a to především v klíčovém bodu III samotného trestního oznámení. Chybí samotné zkoumání, vyšetřování, zda nebyl celý záměr navržen, konstruován a schválen skupinou osob ve vedení MHMP, respektive v Radě, s intencí podvodu a neoprávněného zisku.
Státní zástupkyně, policie, respektive orgány činné v trestním řízení nepostupovaly důsledně podle § 2 odst. 5 a odst. 6 trestního řádu. Konkrétně nezjistily skutečný skutkový stav věci a zjevně nehodnotily důkazy v jejich souhrnu. Nebyla pochopena souslednost jednání jednotlivých aktérů a nebyla vzat v potaz smysl jejich postupu. Toto vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci a v důsledku toho též k rozdělení na více částí, ačkoli takový postup nebyl důvodný.
Rozparcelování celé věci umožnilo nejen odlišnou kvalifikaci případu, ale zejména došlo k rozmělnění integrovaného a koordinovaného vyšetřování a k následnému postupnému odkládání dílčích skutků. Rozparcelování eliminovalo celkovou možnou trestní odpovědnost za přípravu a realizaci záměru jako komplexního finančního podvodu organizované a koordinované skupiny osob, například na úrovni samosprávných orgánů HMP.
Tzv. “vuřtlování” případu je klasickou fintou, jak justice zakrývá zlodějny, což komise konstatovala následovně.
Rozparcelování případu bylo provedeno neprofesionálním přístupem státního zástupce v rámci vypracování záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, samotným upravováním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, prodlužováním doby jeho vyhotovení, úpravou právní kvalifikace. Vzniká pochybnost, proč se tak dělo a jaký byl a je skutečný důvod tohoto jednání.
V případě pokračování vyšetřování projektu Opencard po roce 2010 a rozhodnutí Rady HMP o dalším přidělení kontraktu firmě Haguess ve volebním období 2010-2014, policie a tatáž státní zástupkyně nepřikročily k postihu úředníků, kteří připravovali podklady pro rozhodnutí Rady HMP, ale přímo Rady samotné, konkrétně k postihu hlasujících přítomných členů Rady HMP. V tomto případě tedy primární trestně právní odpovědnost míří na politickou odpovědnost zastupitelů, kdežto v rámci prověřování a vyšetřování trestního oznámení RNDr. Jany Ryšlinkové byli ponecháni úplně mimo.
V nerespektování logiky trestního oznámení zastupitelky Ryšlinkové z roku 2009 a v následném neprofesionálním rozdělení případu na dílčí skutky, trestné činy odlišné oproti trestnímu oznámení, ale i ve srovnání přístupu při pozdějším trestním stíhání, shledáváme u téže státní zástupkyně a téhož státního zastupitelství podstatný rozdíl v hodnocení, vyšetřování a kategorii obviněných z hlediska administrativní respektive samosprávné odpovědnosti.
Záměrné opuštění logiky trestního oznámení a následné rozdělování jednoho trestního skutku na dílčí a méně závažná obvinění i zřetelnou nekonzistenci v postupu státního zastupitelství a téže státní zástupkyně ve vyšetřování i v trestně právní kvalifikaci téhož projektu v různých obdobích shledáváme jako vážný problém předvídatelnosti výkonu práva a rovnosti před zákonem.
Oznamovatelka požadovala na státním zastupitelství informaci o postupu do jednoho měsíce od podání předmětného trestního oznámení. Takovou informaci ani informaci o nerespektování jejího trestního oznámení ve stěžejní ose oznamovaného podezření na trestnou činnost oznamovatelka nikdy neobdržela. Vlastní trestní oznámení, respektive jeho prověřování, bylo zahájeno a zrušeno státní zástupkyní z nejasných důvodů a obnoveno až se značným zpožděním, a to (dle výpovědi vyslýchaných policistů) až po přímé intervenci městské státní zástupkyně JUDr. Jany Hercegové, nadřízené dozorující státní zástupkyně JUDr. Dagmar Máchové.
Zlodějny se dělají pro peníze
Komise jasně viděla, že samostatnou pozornost a důkladné přezkoumání státního zastupitelství vyžaduje odhad finančního objemu vyšetřovaného případu. Podle poznatků vyšetřovací komise je reálný objem vynaložených prostředků násobně vyšší a zahrnuje přinejmenším například výdaje Dopravního podniku hlavního města Prahy, který v době forenzního auditu firmou Nexia odmítl předat auditorům účetní doklady, třebaže byly zjištěny neevidované vysoké pohledávky firmy Haguess právě vůči DPP. Již trestní oznámení zastupitelky RNDr. Jany Ryšlinkové adresované přímo státnímu zastupitelství na některé závažné skutečnosti poukazuje jako na samostatný trestný čin.
Postup, kterým dospěla policie a státní zástupkyně k výši vyčerpané částky v projektu Opencard, sám vyžaduje důkladné prověření. Je v rozporu se zjištěním auditorů i s údaji uváděnými samotným MHMP(Magistrát hlavního města Prahy) na podkladě účetních dokladů. Je rovněž v rozporu s podklady, které měla k dispozici vyšetřovací komise. A otázkou je nejen rozdíl ve finančních objemech, ale rovněž ve způsobu a důvodech, které vedly policii a státní zastupitelství k odlišným výsledkům.
Komise řekla, že policie ani státní zástupkyně nezahrnuly například náklady DPP a nezabývaly se zřejmě ani zjištěnými milionovými nesrovnalostmi v účetnictví. Ani tato podezření formulovaná trestním oznámením zřejmě nebyla zevrubně prověřena na podkladě posouzení všech dostupných důkazů, a potenciálně tudíž ani stíhána. To je opět důsledkem nerespektování formulace a indicií zahrnutých v trestním oznámení RNDr. Jany Ryšlinkové.
JUDr. Jana Hercegová měla práci JUDr. Dagmar Máchové kontrolovat po celé období vyšetřování (2009-2014). JUDr. Jana Hercegová se podle výpovědi policistů rovněž aktivně a přímo vložila do jejich vyšetřování a usměrňovala je. Dále nepřímou argumentací o množství a datech provedených kontrol, ale bez věcných argumentů zpochybnila dotazy vyšetřovací komise a shledala postup své podřízené bez vady.
Navíc parlamentní komisi opravdu znechutilo, že právě tato dáma byla pověřena tím, aby odpověděla na dotazy komise vznesené vůči postupu JUDr. Dagmar Máchové. Cituje dále ze spisu:
To tedy budí pochybnosti o nastavení vnitřní kontroly, respektive o ochotě státního zastupitelství zabývat se podněty a zjištěními vyšetřovací komise. Pozice a odpovědnost JUDr. Jany Hercegové vylučovala, aby ve své odpovědi k práci své podřízené zaujala jiné než kladné a pochybnosti odmítající stanovisko.
Závěry komise
Takže rekapitulujme. Vyšetřování miliardové zlodějny pražských kriminálních a politických kmotrů se rozběhlo, hurá! Jenže prokuratura zavedla vyšetřování úmyslně či nedbalostí do slepé uličky, ignorovala šetření policie a nakonec policisty “donutila” svou ne/činností na hranici kriminality k tomu, že znechucení odešli od policie. Je tedy vážné a zatím nevyšetřované podezření, že pracovala na ruku kmotrům a politickým zlodějům v Praze, kde je pro mafiány vskutku blaze. Komise svou práci ukončila na české parlamentní poměry nečekaným závěrem.
USNESENÍ č. 20 Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard ze 14. schůze dne 18. listopadu 2014
IV. Parlamentní vyšetřovací komise v souladu s ustanovením § 48 odst. 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny ukládá předsedovi komise Bronislavu Schwarzovi podat trestní oznámení na policejní orgán pro podezření ze spáchání trestného činu „zneužití pravomoci úřední osoby“, případně jiné blíže nespecifikované trestné činy, a to v souvislosti s prověřováním a vyšetřováním kauzy Opencard.
Jinak řečeno. Parlamentní komise si myslí, že laxností postupu justice byl spáchán trestný čin a je třeba podat trestní oznámení na příslušné pachatele.
Je něco shnilého na pražském státním zastupitelství
Komise formulovala celou věc kulantně, ale jasně. Prostě a jasně: nevěří vnitřnímu systému kontrol a prověřování v hierarchii policie a státních zastupitelství. V případě miliardové kauzy je jednoznačně prokázána (i díky příkazu k trestnímu oznámení) téměř obdivuhodná tolerance vůči nekvalitní práci policie a vůči dozorující zástupkyni, a to ze strany jejich přímých nadřízených.
Navíc komise vznesla akademický dotaz na justici, zda je vůbec správné, aby dozorující státní zástupkyně i její nadřízená spolupracovaly v těchto pozicích a na závažných kauzách několik let bez rizika ztráty výkonu, motivace, objektivního dozoru a kritické kontroly, v atmosféře poněkud nemístné vzájemné solidarity a shovívavosti k nedůslednostem a chybám. Česky se tomu říká “bordel”, ale toto slovo trestní zákoník nezná.
Co je klíčové: většina těchto chyb byla předmětem opakovaných sporů uvnitř týmu policistů specializovaného útvaru policie, s následným odchodem těch, kteří prosazovali a navrhovali vyšetřování věci jako organizovaného podvodu, a nikoliv roztříštěného shluku náhodných a neprovázaných trestných činů.
Komise se tedy ptá, s kým vlastně justice spolupracovala, když ne se specializovanými policisty vyšetřujícími tento případ. A na druhé straně již jsou jen zloději.
Závěry redakce
Zmanipulované či extrémně nedbalé vyšetřování části policie určené pro závažné hospodářské kauzy, ignorování práce jiných policistů, selhání kontrolní funkce GIBS. To všechno jsou systémová selhání policie.
Nečinnost a maření vyšetřování ze strany justice, vuřtlování případu, svádění vyšetřování na slepou kolej, maření dozoru, nepřímý nátlak na hlavní svědka, neexistující dozor a celkový “kamarádšoft” a onen výše uvedený “nepořádek”. To je systémové selhání české justice.
A nakonec k tomu dodejme i totální nezájem médií, které měly tuto významnou zprávu našich zákonodárců komentovat palcovými titulky, včetně investigativní práce ČT. Ta měla za naše peníze doplnit zbylé mezery v práci komise. Jenže mezitím spadl další pes do kanálu, a my máme o zábavu postaráno.
Psali jsme k tématu
Vyšetřování kauzy Opencard nakopne poslanecká komise 23.03.2014
Zdroje
Závěrečná zpráva VK PS ke kauze Opencard
USNESENÍ č.20 VK PS ke kauze Opencard
Trestní oznámení RNDr. Jany Ryšlinkové
Související články (1)
Poslanec Kalousek chce šetřit státní kasu tím, že zničí stát
Vyšetřování kauzy Opencard nakopne poslanecká komise
Společenství Mordoru ve Sněmovně
Babiš, skvrn a špíny nás zbavíš
Přísně utajená témata voleb II: Proč máme blbě nastavené daně?
Související články (2)
Dar z pekla?
Brainstorming pro demokracii 2014, první díl
Roste chudoba, roste kriminalita
Rekonstrukce státu nemůže vystačit s dobrými úmysly
Vyprázdněná česká demokracie
