Mirko Raduševič
12. 11. 2014 Literárky
Náměstkyně ministra zahraničí věcí pro kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost Rose Gottemoellerová se v proslovu ve Sněmovně reprezentantů zabývala problémem, jak zajistit, aby Rusko nenabylo vojenské převahy, kterou by překročilo rámec smlouvy INF (viz podepsané v roce 1987 nejvyššími představiteli USA Ronaldem Reaganem a SSSR Michailem Gorbačovem. Náměstkyně byla před týdnem v Praze. Jakékoliv porušení dohod se nyní neobejde bez následků, neboť je až příliš mnoho v sázce“ uvedl ve svém projevu před kongresmany Brian McKeon. Americkou reakci na nedodržení smlouvy rozdělil do tří bodů: aktivní obrana proti střelám středního doletu – pozemní řízené střely; preventivní útok pozemními střelami středního doletu a útok za cílem vyvážení poměrů americkými a spojeneckými silami.
Rose Gottemoellerová připomněla rok starou záležitost, kterou začátkem letošního roku deník The New York Times publikoval. Deník tehdy uvedl, že Rusko porušuje zmíněnou smlouvu ( název smlouvy: The Treaty Between the United States of America and the Union of Soviet Socialist Republics on the Elimination of Their Intermediate-Range and Shorter-Range Missiles – zkratka: INF), která se týká likvidace raket středního doletu a dále americký deník informoval, že Rusko provádí testy střel středního doletu „země-země“ rovněž v rozporu s podmínkami smlouvy. Podle zjištění mají testované rakety navíc přesahovat dolet 5 tisíc kilometrů, čímž se dostávají do typu raket mezikontinentálních. Začátkem tohoto roku na to Bílý dům reagoval, že na závěry o porušování smlouvy je příliš brzo. Nejvyšší místa v USA mají o testech dávno informace a podezřívaly Rusko, že již v roce 2008 došlo k prvnímu porušení smlouvy INF.
Kongres začal zvyšovat svůj tlak na Bílý dům a zákonodárci si stěžovali, že USA –(rozuměj Bílý dům- Obama) na údajné porušování smlouvy nijak formálně nereagovaly, až teprve letos v létě, kdy ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o kontrole zbrojení. Nyní prostřednictví náměstkyně Bílý dům naznačuje, že přichází čas vše připomenut. Děje se to v době, kdy vztahy Rusko-USA jsou napjaté. Rose Gottemoellerová takto náhle vychází vstříc dřívějším tvrzením Kongresu, a to nejen s přiznáním informace o zmíněném porušení smlouvy o raketách středního doletu, ale také uvedla, že Rusko může porušovat „Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě“. Naznačila, že takových porušení může být více i v jiných smlouvách mezi USA a Ruskem.
Náměstkyně navíc přišla s návrhem, jak na situaci reagovat. Kongresmanům předložila „přezkoumat všechna diplomatická, ekonomická a vojenská opatření v zájmu ochrany Spojených států a spojenců a donutit Rusko k dodržování závazků týkajících se kontroly jaderných zbraní.“ Vyjádřila zároveň ochotu Bílého domu pokračovat v diskuzi s ruskými představiteli a donutit Rusko dodržovat dohody. Zdůraznila přezkoumání především ekonomických opatření, která by vyvinula na Rusko tlak.
Globální konflikt s Ruskem na obzoru
Náměstkyni doplnil její zástupce Brian McKeon (viz politická kariéra ), který vše doplnil o Pentagonem provedených analýzách hrozby ze strany Ruska při zneužití možnosti porušení uváděné smlouvy INF. Předpokládanou variantou je rozmístění smlouvou zakázaných střel k ohrožení Evropy a pacificko-asijské oblasti. Americkou reakci na nedodržení smlouvy rozdělil Brian McKeon do tří bodů: aktivní obrana proti střelám středního doletu – pozemní řízené střely; preventivní útok pozemními střelami středního doletu a útok za cílem vyvážení poměrů americkými a spojeneckými silami.
Po slovním zaútočení na Rusko se tento politik za demokratickou stranu snažil tvrdá slova zmírnit prohlášením, že si USA nepřejí eskalovat napětí „cyklem akce-protiakce“. „Jestliže Rusku bude nadále trvat na svých pozicích, budeme muset přijmout opatření na ochranu našich a zájmů spojenců. Další akce budou pro Rusko již méně bezpečné… Jakékoliv porušení dohod se nyní neobejde bez následků, neboť je až příliš mnoho v sázce“ uvedl ve svém projevu před kongresmany Brian McKeon.
Za republikány vystoupil Mike Rogers, R-Mich, předseda branně-bezpečnostního podvýboru Sněmovny reprezentantů, který uvedl, že jestliže Rusko nebude reagovat na dodržování smlouvy, bude podvýbor reagovat a zašle Putinovi do Ruska jasné sdělení.
Náznak již před týdnem v Praze
Náměstkyně Rose Gottemoellerová shodou okolností byla před týdnem v Praze hostem konference „Pražská agenda 2014“, kterou zorganizovalo 4. prosince Ministerstvo zahraničních věcí ČR společně s Ústavem mezinárodních vztahů, Fakultou sociálních věd University Karlovy a Metropolitní universitou Praha. Ve své řeči vzpomněla na historickou návštěvu prezidenta Obamy v Praze v roce 2009 v rámci summitu EU-USA, kdy Barack Obama představil vizi světa bez jaderných zbraní. Také ale zde naznačila to, co předevčírem ve Sněmovně reprezentantů detailně rozvedla. Mimo jiné uvedla: „Nelze pochybovat, že se nacházíme ve složitém období krize konfliktu Ruska s Ukrajinou a porušování odzbrojovací smlouvy INF. Řešení obou problémů probíhá. Co se týče INF, pokračujeme v jednání s ruskou vládou. Cílem je, aby Rusko jednalo v souladu s touto smlouvou, neboť ta je v zájmu obustranné bezpečnosti a bezpečnosti celé Země.“
Také na konferenci v Praze Rose Gottemoellerová přiznala obtížnost kontroly dodržování této smlouvy.
SMLOVA INF – 8. prosince 1987 – Podepsána smlouva mezi SSSR a USA o likvidaci jejich raket středního a kratšího doletu (INF). Americký ministr zahraničních věcí Schultz prohlásil, že NATO zastaví rozmisťování jaderných raket středního a kratšího doletu v západní Evropě (podle dohody o likvidaci těchto druhů zbraní). 11.prosince ministři zahraničí Belgie, Itálie, Nizozemska, Velké Británie, Německa a USA podepisují bilaterální dohody o plnění smlouvy INF. Ta byla naplněna po více než 13 letech (21. května 2001), kdy Rusko a USA dokončily likvidaci zhruba 4000 jaderných hlavic. Zlikvidováno bylo rovněž 1846 sovětských a 846 amerických raket krátkého a středního doletu a demontovány byly také transportéry, skladovací sila a odpalovací zařízení.