Martina Vacková
23.12.2014 Ekolist
Nejmarkantněji se rezidua pesticidů vyskytovala v mrkvi, salátových okurkách, nakládaných okurkách, paprikách, salátu a rajčatech. Z ovoce byly nejvíce zasaženy jablka, broskve, nektarinky, hroznové víno, jahody a pomeranče.
Tak jako každý rok se i letos blíží závěr roku a s ním, mezi Čechy nejoblíbenější sváteční dny, Vánoční svátky a poslední den v roce Silvestr. Tyto závěrečné dny roku každoročně trhají rekordy v nakupování a množství utracených peněz za potraviny vždy pořádně provětrá naše peněženky. Nejčastěji nakupujeme ovoce, zeleninu a maso a nespočetný počet různých drobných pochutin v poměrně velkém množství. Přitom se ukazuje, že Češi by však měli být velice obezřetní, jaké potraviny si nakupují.
Strach by měli mít zejména z množství reziduí pesticidů v potravinách, které budou servírovat na vánoční tabuli. Výzkumy mezi farmáři prokázaly, že používání pesticidů na polích má vážné negativní důsledky pro jejich vlastní zdraví a vede k trvalému poškození jejich organismů. Podle světové zdravotnické organizace (WHO) je každý rok negativně zasaženo účinkem pesticidů až 3 milióny zemědělců, přičemž 18 tisíc z nich následkům ze styku s nimi podlehne. Co teprve vysoké množství reziduí pesticidů může udělat s lidmi, kteří takto vyprodukované potraviny denně konzumují?
Na ochranu spotřebitelů byly již před několika lety zavedeny speciální normy, které určují, jaké procento reziduí pesticidů může být v potravinách. V rámci Evropské unie se jeho kontrolou zabývá speciální komise DG-SANCO. Přestože je úroveň pesticidů kontrolována, znamená dlouhodobá konzumace takto pěstovaných potravin jednoznačně zvýšené riziko pro lidský organismus. To je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč možné následky jejich působení jsou stále v centru pozornosti vědeckých týmů.
A výsledky jejich výzkumů hovoří jasně. Mezi nejnovější objevy patří potvrzení vlivu pesticidů na možnost vzniku onemocnění diabetes mellitus. Speciálně zaměřený výzkum, který probíhal zhruba deset let, byl zaměřen na zkoumání těhotných žen, které přicházely častěji do styku s pesticidy. Výsledky potvrdily, že se u nich objevily příznaky „cukrovky“ během jejich těhotenství dvakrát častěji než u žen, které do styku s rezidui pesticidů nepřicházely. Výsledky byly publikovány v časopise Diabetes Care v roce 2013.
V České republice kvalitu potravin každý rok kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který je zřízen Ministerstvem zemědělství České republiky jako specializovaný orgán státní správy a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V roce 2013 shledal Ing. Petr Schneeweiss ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce rezidua pesticidů, v rámci plánované kontroly cizorodých látek, v ovoci, zelenině, houbách, skořápkových plodech, pomerančových džusech, bramborách, pečivu, masu, bílém a červeném vínu dalších lihovinách.
Nejmarkantněji se rezidua pesticidů vyskytovala ze zkoumaných 393 vzorků zeleniny z ČR, EU a ostatních zemí (z nichž bylo až 241 pozitivních) např. v mrkvi, salátových okurkách, nakládaných okurkách, paprikách, salátu a rajčatech. Z ovoce byly nejvíce zasaženy jablka, broskve, nektarinky, hroznové víno, jahody a pomeranče. Bylo testováno celkem 244 vzorků ze zemí původu ČR, EU a dovozu, z toho bylo 202 vzorků s pozitivním nálezem. Ze 49 vzorků zkoumaných brambor bylo pozitivních 24. Ze 14 zkoumaných vzorků bílého a červeného vína bylo pozitivních celkem 9. Souhrnně můžeme uvést, že bylo testováno 872 vzorků a jako pozitivní bylo označeno 521, což je naprosto šokující a nebezpečné číslo.
Dne 21. října 2009 byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2009/128/ES (dále jen směrnice EU), která začala de facto ohraničovat činnost evropského společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů a dále také nařízení 1107/2009 Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh do užívání v zemědělství.
V rámci tohoto nařízení by mělo být v Česku uplatňováno šetrnější užívání přípravků na ochranu rostlin. Měl by být kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů. V praxi bohužel toto nařízení není řádně dodržováno, ba naopak samotný Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský neuplatňuje dostatečně účinnou sankční politiku a dohled nad dodržováním pravidel integrované ochrany rostlin v praxi. V současné době musí každý zemědělec vyplnit na konci hospodářského roku tzv. „Kontrolní list“, ve kterém může dosáhnout na základě bodové škály až 350 b (minimum pro řádné splnění je ale přitom pouze 120 b). Do takto široce vymezené bodové škály se ale vejde takřka každý, bez závislosti na tom jakou metodou (šetrnou nebo devastující) hospodaří. Sankční politika při nedodržení podmínek integrované ochrany rostlin přitom není takřka vůbec formulovaná.
Po přečtení alarmujících čísel ze zprávy Státní zemědělské a potravinářské inspekce by se měl každý občan v naší zemi zamyslet nad tím co jí a zda ho konzumované potraviny nepohřbívají každý den doslova zaživa. Na Vánoce a Silvestra všichni nakupujeme vše, co nám přijde pod ruku, notně využíváme slevové akce a poukázky. Všichni si ale musíme uvědomit, že je nutné dbát na nákup správných a zdravých potravin tzn. vědět, od jakých zemědělců pochází, jaké byly podmínky růstu rostlin, čas jejich sběru a dalších specifických faktorů, které se podílejí na kvalitě dostupných potravin na českém trhu. Aby Vánoce nebyly pesticidové – jedovaté, ale skutečně šťastné a veselé.
