13. 12. 2014 Literárky
Vladimir Putin si do Dillí přijel pro ujištění, že Indie nemá nic společného se západními snahami „izolovat Rusko“, a takových ujištění se mu dostalo vrchovatě.Vzájemný obchod by ve finále už příští rok měl vyskočit na 20 miliard dolarů, přičemž celková hodnota podepsaných smluv se blíží 100 miliardám. I kdyby se nakonec realizovala jen polovina všech dojednaných projektů, lze z ruského pohledu Putinovu cestu do Dillí vnímat jako „finančně úspěšnou“.
Pár dní před návštěvou Dillí poskytl ruský prezident Vladimír Putin rozhovor indické agentuře PTI. Uplynulou dekádu Indii vedly koaliční vlády Sjednocené pokrokové aliance, v jejímž čele stál Indický národní kongres a „jeho“ premiér Manmóhan Singh, který se plně orientoval na Spojené státy. Výsledkem je, že objem vzájemného obchodu mezi Ruskem a Indií loni klesl na asi 10 miliard dolarů a Dillí „zanedbávalo“ nejen už uzavřené smlouvy, ale i bilaterální diplomatické styky. Po posledních volbách má však Indie zcela novou politickou tvář a zdá se, že v ní Putin našel přirozené spojence. V rozhovoru se ponořil do podrobného výčtu oblastí, v nichž lze spolupráci vylepšit. Připomněl, že Rusko historicky vyváželo většinu svých fosilních paliv na Západ, ale „evropská spotřeba roste příliš pomalu, zatímco politická, regulační a tranzitní rizika příliš rychle“, zatímco „asijské ekonomiky rostou rapidně“, a proto Rusko „přirozeně zajímá diverzifikace konečných destinací dodávek energií“. Zdůraznil „obzvláštní význam rozvoje vojenské a technologické spolupráce“ směřující k upevnění „těsné technologické a průmyslové spolupráce“, přičemž avízoval „zcela odlišný druh transformace“ v rámci přechodu od „tradičního vztahu výrobce-zákazník ke společnému vývoji a produkci vyspělých zbrojních systémů“. Nového premiéra Nárendru Modiho přitom označil za „uznávaného vůdce, který už osobně významně přispěl k rozvoji rusko-indické spolupráce“… A co Putin řekl, se pak de facto i stalo.
Podle nových dohod Rusko v Indii v příštích dvaceti letech postaví 12 nových jaderných energobloků (za 40 miliard dolarů) a vznikne i nový společný podnik – se základním vkladem jedné miliardy dolarů — pro alternativní energetické projekty v Asii, s důrazem na hydroelektrárny. Ruský koncern Rosněfť se předběžně dohodl na prodeji 10 milionů tun ropy ročně na příštích deset let (za 50 miliard), přičemž Rusko poněkud překvapivě přizvalo Indii také k práci na projektech těžby ropy a zemního plynu v Arktidě, odkud západní sankce vyhnalyamerický ExxonMobil. Obě země se navíc dohodly na posílení vojenské spolupráce – indická armádě bude nově cvičit na ruských polygonech a cvičištích a premiér Modi prohlásil, že „ačkoli se možnosti Indie rozšiřují, zůstane Rusko hlavním dodavatelem zbraní do Indie“. Vzájemný obchod by ve finále už příští rok měl vyskočit na 20 miliard dolarů, přičemž celková hodnota podepsaných smluv se blíží 100 miliardám. I kdyby se nakonec realizovala jen polovina všech dojednaných projektů, lze z ruského pohledu Putinovu cestu do Dillí vnímat jako „finančně úspěšnou“.
Osobní vazby
Byla ale úspěšná i z politického hlediska, neboť Putin si do Dillí přijel pro ujištění, že Indie nemá nic společného se západními snahami „izolovat Rusko“, a takových ujištění se mu dostalo. Společně přijatý dokument jasně říká, že Indie i Rusko odmítají ekonomické sankce, které nejsou schválené Radou bezpečnosti OSN, ale mnohem výmluvněji se indický postoj vůči Ukrajině a tamní krizi projevil, když se v Dillí coby člen Putinovy delegace objevil i premiér krymské vlády Sergej Aksjonov. Ukrajinský prezident Petro Porošenko, jehož vláda přežívá z jen díky zahraničním miliardám, obvinil Indii, že se „zaprodala“, mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová prohlásila, že jsou USA kvůli tomu „velmi znepokojené“, a tím vše také nejspíš skončilo. Indická vláda totiž naopak rovnou vybízí domácí byznys k většímu zapojení na Krymu, což značí, že pro ni americké námitky nejsou nijak důležité, podotýká The Diplomat s tím, že „v takto jasně vyslovené podpoře dokonce Indie zachází dál než Čína,“ neboť stejně jako Indie nechce vidět Rusko v příliš pevném čínském sevření, a také Rusko nechce Čínu až přespříliš dominantní.
Nové rusko-indické sbližování přitom není až tak překvapivé, upozorňuje třeba britský The Guardian. Obě země jsou „instinktivně nesvé ze západní dominance v globálních institucích a z údajného západního sklonu využívat narativu na pravidlech založeného mezinárodního systému k prosazování svých vlastních zájmů“. Vztahy přitom fungují i na osobní úrovni. „Modi i Putin si rozumějí. Oba jsou sebejistí a charismatičtí lídři silně nacionalistického ražení, kteří mají pro své země jasnou vizi a leží jim na srdci její dobro,“ cituje list bývalého indického velvyslance v Rusku Ajaie Malhotru. „Méně diplomatičtí komentátoři poukazují na to, že podpora obou mužů vychází z populistických slibů navrátit jejich zemím někdejší moc a bohatství,“ dodává The Guardian. „Oba otevřeně mluví o tom, že donutí své sousedy respektovat jejich lokální dominanci, s podezřením hledí na „liberály“ a nevěří mainstreamovým médiím.“ A Rusko k tomu navíc aktuálně hledá „co nejvíc sobě rovných partnerů“, přičemž upřednostňuje země, které nemíchají ekonomiku a politiku, a tak jsou pro Moskvu Peking a Dillí v současnosti dvěma největšími „cíli“.
Co přiveze Obama?
Na tahu je nyní Barack Obama, který se do Dillí chystá příští měsíc, a jehož vztahy s novým indickým vedením nezačaly zrovna nejlépe, když ve Washingtonu v září poctil ukrajinského prezidenta Porošenka víc než premiéranejlidnatější demokracie světa. Obama sice v létě americko-indické vztahy vzletně označil za „partnerství definující 21. století“, ale zvyk z předchozích let, kdy se Indie – bez ohledu na své členství v BRICS — Spojeným státům v mnohém podřizovala, nejspíš stále přetrvává, neboť mluvčí ministerstva zahraničí Marie Harfová v pátek do Dillí vzkázala, že „není ten správný čas na byznys s Ruskem jako by se nic nedělo“. Je ale příznačné, že Dillí na tento pokus vměšovat se do indické zahraniční politiky ani nijak nereagovalo.
Obamova návštěva v Dillí bude nepochybně porovnávána s tou Putinovou a politika USA vůči Indii bude vedle té ruské porovnávána s aktivním a kooperativním přístupem dalších významných hráčů, třeba Číny a Japonska. Velká slova o „definujících partnerstvích“ nejspíš nebudou mít v praxi velkou váhu například ve srovnání třeba s tím, kolik Obama svými návrhy dokáže vytvořit v Indii pracovních míst. Právě to je totiž dnes pro Nárendru Modiho jedním z hlavních měřítek zájmu o spolupráci se světem.
Mimochodem, během zářijové návštěvy ve Washingtonu indický premiér držel devítidenní půst v rámci hinduistického svátku Navrátrí, a tak na slavnostní recepci seděl před prázdným talířem a pil teplou vodu, zatímco jeho hostitelé měli na menu avokádo a kozí sýr, opečeného platýza s rýží basmati, dýňové crème brûlée a k tomu kalifornské chardonnay…
