Ruská mince má také dvě strany

Květa Pohlhammer Lauterbachová
19. 12. 2014   eRepublika

Putin i dnes zůstává zastáncem liberálního kapitalismu. Byl dlouho naivní a domníval se, že zisky západních investorů budou garancí klidného rozkvětu kapitalismu v Rusku. Jak vidět, Západ chce válku a podrobení Ruska.

Státní bankrot Rusku prozatím nehrozí. Při 12% úrovni zadlužení ruského státu a devizových rezervách v podobě zlata, nikoliv jenom eurových a dolarových dluhopisů, má Putin ještě zhruba dva roky, aby Rusko odolávalo. Na příkladu Ruska a útoku na jeho měnu je vidět, jak funguje zrůdný finanční systém odtržený od ekonomiky. A to není jediný příklad. Spekulativní pád rublu hezky ukazuje tento graf.


Kdo se jednou zapojí do lichvářského podvodného systému centrálního a obchodního bankovnictví dnešního Západu, ten to má spočítané. Ať už je to euro, japonský yen, kanadský dolar, česká koruna, nebo dokonce švýcarský frank či rubl, který se stal rovněž „konvertibilní měnou“ za Jelcina. V tomto videu dobře známý ruský ekonom J. Fjodorov vysvětluje, proč Rusko potřebuje tisknout rubly ve prospěch ruské ekonomiky.

Jasně vysvětluje, že země je prozatím vazalem mezinárodní bankovní mafie. Je to tedy to samé, co by si přáli Švýcaři ve formě „plnohodnotných peněz“ a chtějí o tom uspořádat referendum (Švýcaři rozběhli iniciativu Vollgeld). Zatím jim spojené síly centrálních bankéřů, korporací a médií ukázaly zuby a nepodařilo se ani prosadit, aby švýcarská centrální banka držela alespoň 20 % devizových rezerv ve zlatě a neznehodnocovala raketově měnu.

Aktuálně zavádí švýcarské banky rovněž poplatky z vkladů. Zatím tedy na velké sumy nad 10 milionu franků poplatek 0,25 %. Velké sumy přesunují především banky. Drobní střadatelé jsou ušetřeni, ale nemylme se! Velké banky si ztráty nechají zaplatit v podobě poplatků, a když to nepůjde, bankéřská lobby si prosadí v další etapě zákaz hotovostních peněz. Aby se mohli občané okrádat zcela legálně a ve velkém.
 
Jak se válčí na úkor normálních lidí

Po válce propagandistické, ekonomické, nastupuje válka měnová. To ale ještě není konec. Marně si lámu hlavu, proč Putin jednoduše nevyhlásil při útoku na rubl moratorium na volný pohyb kapitálu. Ruská ekonomika je sice díky sankcím postižena, s ní ovšem jde do kytiček i ekonomika evropských zemí. Německé exporty do Ruska klesnou v příštím roce o 20 %. To bude mít především dopad na zaměstnance v automobilovém průmyslu, včetně těch u subdodavatelů v České republice, levné to zásobárně poslušných a odborovým hnutím neohrožených pracovních sil. Export strojírenského průmyslu z Německa do Ruska již poklesl o 16 % a rizika dále stoupají.

Postiženy budou ale především velké evropské koncerny. BP drží 20% podíl ve státem kontrolované Rosněfti a zinkasovala v květnu dividendu 693 milionů eur, holandská královská Royal Dutch Shell má 27,5% podíl v dalším projektu na Sachalinu. Zamrzá mezibankovní trh, banky si přestávají navzájem důvěřovat a půjčovat peníze. Ze zámoří jsou slyšet hlasy, že „si podnikatelé měli rozmyslet, když investovali na východní trhy“.
Manipulace s cenou ropy jako začátek měnové války proti Rusku

Nízká cena ropy pochopitelně ohrožuje příjmy státního rozpočtu Ruské federace. Ekonomické sankce jakbysmet. Proto je důvod nechat padnout i rubl a vyvolat paniku a tím i odliv kapitálu z Ruska. Útok na rubl měl vyvolat paniku a pomoci svrhnout Putina. Jeho finanční systém byl nastaven za Jelcina v neprospěch ruské ekonomiky, ale zato ve prospěch západních bank. Zvýšení základní úrokové sazby centrální banky Ruska z 10,5 na 17 procent se ukázalo být naprosto neefektivní, což proběhlo přesně podle očekávání kritických ekonomů, viz video. Panika se rozjela a lidé se začali zbavovat rublu a nakupovat cizí měny a dolary a zbavovat se rublů v očekávání zdražení.

Bylo by zajímavé zjistit, jaký přínos v podobě zvýšení daňových příjmů z DPH a spotřební daně do státní kasy bude mít tato uměle vyvolaná nákupní horečka. Rusko proto, aby čelilo útoku, začalo vyprodávat své devizové rezervy v eurech a dolarech. Tedy zahájilo přesně obrácenou taktiku, než kterou provedla Česká národní banka, když vytiskla 200 mld korun, nakoupila za ně eura a pak dolarové dluhopisy, tím oslabila korunu a pomohla posílit dolar. Ostatně to musela dělat i ECB a Japonská centrální banka a nakonec i ti Švýcaři, kteří se do mlýnku na maso dostali také. Jakmile se ale země BRICS, hlavně Čína a Rusko začnou zbavovat dolarů, znamená to počátek konce petrodolaru.
 
Co dělá v těchto dnech Čína

Nechává pohřbít petrodolar a rozjíždí petrojüan. Čína se rozhodla vydávat vlastní „futures deriváty“ na ropné produkty a obchodovat s nimi v jüanech. To by vedlo k odlivu kapitálu z komoditních termínovaných burz USA a Velké Británie směrem do Šanghaje. Doposud nakupoval Peking tyto deriváty na mezinárodních burzách, kde se ale prodávají pouze za dolary.

Čína začíná hrát na trhu s Futures stále větší roli a ovlivňuje tím ceny surovin a získává stále důležitější postavení. Centrální banky nakupují již nyní do svých devizových rezerv i čínskou měnu. Čína je součástí uskupení BRICS. Kdyby padlo Rusko, půjde ke dnu celý BRICS projekt. Pokud by nechtěli Číňané Rusko podporovat, neuzavírali by s ním dlouhodobé kontrakty v hodnotě 270 miliard dolarů. Jsou to právě tyto kontrakty, velký hospodářský potenciál země a zlato, které kryjí ruskou měnu. Čína je garantem úvěruschopnosti Ruska, ať už se to Washingtonu líbí nebo ne.
 
Pád Putina by byl pádem EU

Pokud by padl v Rusku za měkkost kritizovaný Putin, byla by to velmi špatná zpráva pro všechny západoevropské investory. Jeho kritici – tj. ruští nacionalisté – by okamžitě nastoupili a zavedli omezení pohybu kapitálu. Snad proto Putin ještě vyčkává a dává západní Evropě ještě čas na rozmyšlenou. Všechnu munici ještě zdaleka nevystřílel.

Putin i dnes zůstává zastáncem liberálního kapitalismu. Byl dlouho naivní a domníval se, že zisky západních investorů budou garancí klidného rozkvětu kapitalismu v Rusku. Kapitalismu, který se bude prezentovat jako ideologicky „čistý“ a Rusko bude akceptováno jako rovnoprávný partner. Nakonec uvažoval i o vstupu Ruska do EU a dokonce i do NATO. Nechal se přemluvit k sankcím proti Íránu a přikývl i na zřízení bezletové zóny nad Libyí, které umožnilo bombardování civilního obyvatelstva a mnoho utrpení nevinných lidí dodnes.

Jenže se přepočítal. Sladké mámení na jedné straně, podvratná činnost západních politiků a podporování vnitřní opozice v zemi na straně druhé. Není důvod Vladimíra Putina glorifikovat, byť dokázal skutečně téměř nemožné – vyzvednout Rusko ze dna, i když musel přijmout pomoc zdejších oligarchů, které do Ruska zavedly západní “reformy”. Chaos v Rusku, vyvolaný především USA, však postihne především evropské země. Je za minutu dvanáct, aby se probraly a zabránily rozhoření světové krize, které může ústit i do velké války. Nezapomeňme, že studená válka byla zahájena již událostmi na Ukrajině.

Důležité články k tématu

Ruské sankce proti EU v číslech
Sankce proti Rusku jdou proti Exxon Mobil
Putin svým národům a USA
Rok 2013 aneb Regionální války o suroviny a geopolitický vliv
Jiné Rusko
Amerika se trvalou kampaní snaží destabilizovat Rusko
Rusko za Putina
Dilema ruského vlastence
Největší Rus Alexandr Něvský jako zrcadlo politických diskuzí v Rusku

Související články (1)
Ruské sankce proti EU v číslech
Sankce proti Rusku jdou proti Exxon Mobil
Co chce Rusko na Ukrajině a proč to má smysl
NATO pod tlakem USA postupně likviduje demokracii v EU
Poslankyně německých zelených nesmí do Moskvy