29. 12. 2014 Antifašist (překlad NWOO)
Nejvíce patrným rysem poklesu životní úrovně ve státě je aktivizace trestné činnosti a podvodů. V tomto ohledu se Ukrajina v postmajdanovském období vrátila k smutným devadesátým letům.
Když čtu v ukrajinském tisku varování a popisy typů podvodů, vzpomínám si, že s něčím podobným jsme se setkávali okolo roku 1998. Přitom ne s jednotlivými zlodějinami, ale přímo s jejich explozí – kdy bylo možno se setkat i několikrát denně s různými jejich projevy. Soudě podle místních ukrajinských masmédií situace s krádežemi, loupežemi a vraždami nabývá charakteru epidemie.
V dnešní Ukrajině jsou pro to také všechny vhodné podmínky – obyvatelstvo je zbídačené a neregistrované zbraně ze zóny ATO se šíří po celé zemi za pomoci vojáků a dobrovolníků z trestných batalionů přijíždějících na dovolenou. Poté, co z policie udělali obětního beránka za událostí na majdanu a pokračují v tom občas i nyní, je tato struktura v současné době krajně demoralizovaná a nezpůsobilá zavést pořádek. Územní bataliony, které tím odůvodňují svou existenci v týlu, začaly periodicky patrolovat v ulicích, ale nemajíce k tomu potřebnou kvalifikaci, vidí cíl svého patrolování spíše v boji mezi sebou nebo s vymyšlenými „separatisty“ než se skutečným zločinem.
Podmínka, která je ke stabilizaci situace nezbytná, je ukončení války proti vlastnímu národu na Donbasu, rozpuštění a odzbrojení územních i dobrovolnických batalionů, zvýšení prestiže služby na ministerstvu vnitra a posílení sociální a právní ochrany milicionářů (policistů – pozn.red.). Ale kyjevská vláda a prezident mají úplně jiný cíl – válku do posledního Ukrajince. Vždyť právě proto je přivedli k moci jejich zaoceánští páni. Ti samí, kteří se v době svých návštěv ani na sekundu nerozpakují sedat v křesle prezidenta Ukrajiny.
