Břetislav Olšer
Ukrajina schválila zrušení neutrality a rozhodla o tom, že dávná “obilnice Evropy” bude nyní usilovat o svého bodyguarda v podobě členství v NATO. Za pět za šest let, pokud ještě bude existovat a nezkrachuje jako Porošenkův snědený krám. Moskva toto rozhodnutí označila za nepřátelský krok, když ona sama právě poslala do válečné oblasti Doněcku a Luhansku v pořadí už desátý humanitární konvoj.
Do oblastí ovládaných separatisty, s více než čtyřmi tisíci zabitými lidmi, tak celkem dopravila už na 14 tisíc tun nákladu; jídlo, stavební materiál, hygienické potřeby, pitnou vodu, léky či vánoční stromky a dárky nejen pro děti. Novináři, kteří měli možnost do vozů nahlédnout, uvedli, že v nich žádné zbraně ani ruští veteráni nebyli. Porošenko to však vidí jinak; napřed chtěl za jednoho zastřeleného Ukrajinského vojáka sto mrtvol separatistů, proto, když se teď na hranici příměří Ukrajina-Novorusko vytvořily společné hlídky z ukrajinských vojáků a separatistů, tak je ihned zrušil.
Válka je válka a ne nějaké bratříčkování. Stejné rozhodnutí vydali i generálové první světové války; vzniklo totiž tzv. vánoční příměří, kdy napřed začali zpívat koledy Němci, k nim se z opačných zákopů přidali Britové, až se pak nepřátelé sešli osobně, aby se přátelili a vzpomínali na své blízké doma a to byla chyba. Další den byli odveleni do jiných zákopů, protože nechtěli zabíjet své nové kamarády. Jak si to představovali, pacifisté jedni? K čemu by se utrácely miliony za zbraně, nač by byly hromadné hroby…? A zase tady máme kritiku Putina, co přišel s obrannou doktrínou. Pomlouvači Ruska však jaksi opomněli Reagana a jeho doktrínu o “hvězdných válkách”. Americký prezident vystupňoval 23. března 1983 zbrojní americko-sovětské závody tím, že oznámil zahájení projektu Strategické obranné iniciativy (SDI), jež vedla k pádu komunismu, pokud vezmeme v úvahu Reaganova slova, že komunismus je utopie, v čemž mu oponoval šéf Říše zla Gorbačov.
A jelikož se jednalo o vybudování obrany v kosmu, vžil se projekt jako “hvězdné války”. Včerejší Putinova doktrína mezi hlavní zahraniční vojenské hrozby zahrnuje „vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce “rychlého úderu”, záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní“. Putinova koncepce trvá na svém; „ruská armáda zůstává obranným nástrojem, který se země zavazuje používat pouze jako poslední možnost, včetně atomových raket…” Jako vždycky; Reagan mohl, Putin ne..
Rovněž militantní Julija Tymošenková, které již po zakamuflování paragrafů trestního zákona otrnulo, považuje Reagana za svého duchovního otce a humanitu Ruska za latentní vojenskou agresi “zelených mužíčků”. Poslechněme si nyní příběh o tom, jak se ze sovětské komsomolky stala první zlodějka ruského zemního plynu a poté ukrajinská miliardářka. Její život jakoby kopíroval lapálie současné Ukrajiny. Minulý týden v kyjevském Parlamantu už neměla vesnický cop barvy ukrajinského obilí, ale jen do vysoka načesaný vlas v podobě paruky. Touha po spravedlnosti, nebo jen vysněná pomsta? Za prvořadý úkol též označila bývalá premiérka zrušení neutrality zakotvené dosud v ukrajinské ústavě. Kyjevská vládní koalice se ve svém neonacisticko-banderovsko-oligarchickém programovém prohlášení otevřeně a jasně hlásí k úsilí o členství v NATO. Očekává se přitom, že tento krok vyvolá prudkou reakci Moskvy, která na zachování ukrajinské neutrality opakovaně trvá.
V Evropě je pět neutrálních států: Irsko, Rakousko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko. Čtyři z těchto států jsou zároveň členy Evropské unie a podílejí se tak na společné zahraniční a obranné politice EU. Některé z těchto států zároveň existují v programu Severoatlantické aliance Partnerství pro mír. Neutralitu Ukrajiny prosadil v roce 2010 tehdejší prezident Viktor Janukovyč, což jeho nástupce Petro Porošenko označil za největší chybu bývalého vedení. Žádost o vstup do aliance ovšem podle něj zatím není na pořadu dne, tak drzý a bezostyšný ještě není, Kyjev bude nejprve usilovat o přechod na standardy a pravidla NATO, což potrvá nejméně šest let. O členství země ve vojenském bloku pak musí rozhodnout Ukrajinci v referendu. Generální tajemník NATO i mluvčí amerického ministerstva zahraničí se přesto nechali slyšet, že Ukrajina má do aliance otevřené dveře. Připouští partnerské vztahy, nikoli ale členství… Ráno vstane, opáše se dynamitem
Konec dobrý, všecko špatně. Před šesti roky přišlo na lámání chleba; u soudu ukázala Tymošenková svůj temperament nejbohatší ženy Ukrajiny v plné parádě. Odmítla prokázat svoji totožnost; je prý veřejně známým člověkem. Soudce naléhal, ona se jen zeptala: “Chcete mě snad zastřelit…?” A začaly se dít věci. Okamžitě po rozhodnutí o vazbě Tymošenková požádala, aby jí v soudní síni nebyla nasazena pouta. Aby ukázala, že není jen tak nějaké ořezávátko, při zahájení soudního přelíčení požadovala překladatele, protože prý nerozumí rusky. “Já rusky nerozumím, zajistěte mi překladatele, abych mohla mluvit s ukrajinským premiérem, který zase neumí ukrajinsky,” žádala a soudce označila jako “experta na zelí” a doporučila mu lékařské vyšetření, klid na lůžku a lipový čaj.
Demonstrace proti AE Černobyl…
Cherchez les femmes, aneb Za vším prostě hledej Tymošenkovou; od roku 1988 se věnovala v Sovětském svazu podnikání, v letech 1996–1997, pět roků po odtržení Ukrajiny od SSSR, se stala generální ředitelkou Spojených energetických systémů Ukrajiny a poslankyní. O čtyři roky později z ní Kučma udělal vicepremiérku, odpovědnou za energetiku. Poznal jsem ji i s Kučmou, když jsem v 90. letech pobýval v Kyjevě či v zóně smrti Černobylu, dělal jsem rozhovory s disidenty, ministry i s náčelníkem kyjevské policie, fotil jsem během protestů proti černobylské AE…
Sofistikovanější existence Spojených energetických systémů Ukrajiny (JESU) Julii přála, když se ve firmě zakoukala do jednoho z šéfů O. Danylyšyna. Psalo se o tom, že se “plynařská princezna” vdala z rozumu. Nicméně se jí narodila dcera Jevhenije. Nic to však neudělalo s její postavou, věděla, jak na venkovanky, když si uplétala jako ony tradiční účes, cop obtočený kolem hlavy. Nezanevřela ani na špičkovou módu, když se ve značkovém kostýmku nechala vyfotografovat pro titulní stránku ukrajinské mutace francouzského časopisu Elle. Splnil se jí i další sen, chmátl po ní časopis Forbes, jenž ji ve svém žebříčku zařadil na třetí místo mezi nejvlivnějšími ženami světa.
Její vztah s prezidentem Kučmou se změnil v srpnu 2000, kdy byl zatčen její muž s obviněním, že údajně připravil státní pokladnu o 300 miliónů dolarů, přesto nedávno požádal o politický azyl v Česku. A jak se na Ukrajině začal krást ruský plyn…? Napřed byli uvězněni vedoucí pracovníci Naftogazu, pak přišla na řadu pouta pro Julii Tymošenkovou, po ní ukrajinská policie v minulých dnech roku 2014 zadržela jejího bývalého kolegu šéfa státní plynárenské společnosti Naftogaz Jevhena Bakulina. že připravil stát o čtyři miliardy dolarů (takřka 80 miliard korun). Přiožralý mužik
A další křivárna mazané Julče? Miliardář Jevhen Ščerbaň, poslanec a šéf vlivné ukrajinské finanční skupiny, byl spolu se svou manželkou zastřelen na letišti v Doněcku v roce 1996. Z vraždy bylo o šest let později obviněno osm lidí, z nichž tři byli odsouzeni na doživotí. Iniciátora zločinu policisté nevypátrali. Z tohoto zločinu je však podezřelá nyní čtyřiapadesátiletá Tymošenková. Byla vyšetřována společně s někdejším premiérem Pavlem Lazarenkem, že vraždu objednali a zaplatili za ni 2,8 milionu dolarů. Syn zavražděného podnikatele Ruslan oznámil, že policii předal dokumenty potvrzující podíl Tymošenkové na přípravě Ščerbaňovy vraždy. Lazarenko byl obviněn ze zneužívání pravomocí a před stíháním uprchl do USA, kde byl však zatčen a uvězněn na deset let za rozsáhlé finanční podvody. Z vězení vyšel loni v listopadu, ale vzápětí se znovu ocitl za mřížemi, protože neměl povolení k pobytu v USA. Jeho další osud je nejasný.
Berme to tak, že na každém šprochu pravdy trochu. Na Internet se dostala komunikace Sergeje Vlasenka (advokáta Julie Tymošenkové) a německé lékařky Olgy Wieberové. Jednalo se o prodeji orgánů mladých ukrajinských novobranců do německých klinik. Byla dokonce konkrétní zakázka: 17 srdcí, 50 ledvin, 5 plic. Byla také žádost, aby orgány byly odebírány ještě živým lidem, protože v opačném případě by se jednalo o „nekvalitní zboží“. Ukrajina ale tone v bankrotu a pokořená a ze všech možných i nemožných trestných činů obviněná, odsouzená i na svobodu propuštěná Tymošenková se nevzdává; má své působivé motto: „Ideologie je pro mě podružná, moc je vždy na prvním místě…”
A dál hlásala, že pokud ve volbách zvítězí právě Porošenko, nezbude než uspořádat třetí Majdan, tedy třetí revoluci, tentokrát proti oligarchii: „Nechci už dál nést zodpovědnost za prohru revoluce,“ prohlásila, „ale jestli si země vybere jiného prezidenta, a já mám vlastně jen jednoho konkurenta, myslím, že nám nezbude než třetí kolo revoluce. Nevidím totiž u něj naději na jakékoli změny. Prostě ty lidi dobře znám.“ Takže, se Ukrajinci dočkali dalšího Majdanu, na němž se pro změnu vyžívali výše uvedení demonstrující odvedenci Národní gardy, aby jim konečně zaplatili za účast v občanské váce v Doněcku…
To když poradce ukrajinského ministr vnitra Zorian Škiriak prohlásil, že Majdan se stal reálnou hrozbou pro místní občany a návštěvníky Kyjeva. Podle jeho slov “je dnes místem, kde našli útočiště druhořadí politici, zločinci, protispolečenské živly, alkoholici a narkomani”. Přitom právě tyto živly Pravého sektoru Tymošenková po návratu z vězení ujišťovala: “Vy jste hrdinové, vy jste to nejlepší na Ukrajině…” Věřila, že zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách a potřebovala hlasy Majdan.a nakonec utrpěla ponižující prohru…
Kyjev sice mrzl, ale třetí Majdan se ještě nedávno znovu rozhořel na barikádách. Protesty ukrajinských nacionalistů opět bouřili Kyjevem. Vyvrcholením byl pochodňový průvod podle vzoru německých fašistů. Po průvodu pod červenočernými vlajkami, za svitu pochodní a s provoláváním slávy Ukrajině a “národnímu hrdinovi” Stepanu Banderovi, nacionalisté na závěr spálili vlajku Ukrajinské komunistické strany. Během shromáždění po nadšených projevech, oslavujících Banderu a Šucheviče, zašli někteří plamenní řečníci ještě dále a citovali dokonce Hitlera
Agresivita ukrajinských politiků, odkojených Majdanem, neustává. Poslankyně strany Svoboda Irina Farion na svém vystoupení řekla: “Máme jen jednu cestu: zničit Moskvu. Kvůli tomu žijeme, kvůli tomu jsme přišli na svět, abychom zničili Moskvu. Abychom zničili nejen Moskaly v naší zemi, ale černou díru evropské bezpečnosti, kterou je nutné smazat z mapy světa.” Podobné akce proběhly i v Charkově, Oděse a řadě dalších měst. A těmto podvraťákům že ubližuje zlosyn Putin? Holt, demokracie a svoboda po majdansku, jejíž mluvčí strany Svoboda vyzývala poslance, aby uznali status někdejší Ukrajinské povstalecké armády UPA kontroverzního Bandery. Vše v ruku v ruce koaliční vlády i s Vlastí Tymošenkové.
“Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda (prezidenta Putina) do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracený Rusáky. Kéž bych tam mohla být, dostali by místo Krymu h..vno. Doufám, že jakmile budu moci, tak zapojím všechny své styky a vyburcuji celý svět, aby z Ruska nezbylo než spáleniště.“ Na otázku Šufryče, co dělat s osmi milióny Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové, Tymošenková odpověděla: „Měli bychom po nich ksakru pálit atomovými zbraněmi…
Jen hlupák nemění svůj názor, stejně tak Tymošenková. Dnes chce jako prominentní vězeňkyně okamžitý vstup do NATO. Ukrajina se změnila v jeden velký zmatek a noční klub, co přece musí mít svého vyhazovače, ochranku, nebo bodyguarda, co za ně vyřeší všecky maléry. Třeba když už nestačí majdanští političtí rowdies, házeči molotovových kotejlů, snipeři, bijoci Pravého sektoru, Banderovci či islamisté z Dagestánu a stovky zahraničních žoldáků. Ti nejlepší z ukrajinské armády totiž dezertovali na Krym pro třikrát vyšší platy a důchody, proto je nutná aliance NATO. Musí to být ale třicet armád proti jediné Putinově…? Co lze též čekat od zbabělců a vyčůránků…?
Tymošenková asi četla román Ladislava Mňačka: “Ako chutí moc” a držela se stejných zásad zlodějů a politických šíbrů, kteří se dostanou ze všech malérů – napřed kradla za miliardy dolarů ruský zemní plyn, pak za to šla do vězení, z něhož se dostala účelovou změnou trestních paragrafů a dnes se jako tonoucí politička chytá i stébla členství v NATO, proti němuž jako komsomolka vehementně protestovala…
Inu, takoví lidé nyní stojí v čele bankrotující Ukrajiny, která už prodala za miliony tisíce hektarů své černozemi Číně a území s největšími zásobami břidlicového plynu britsko-nizozemské globální petrolejářská společnosti Shell a kalifornskému Chevronu na dobu půl století…