rozhovor
17. 12. 2014 dTest
O hrozícím snížení kvality potravin a dalších výrobků na evropském trhu mluví v rozhovoru Helena Svatošová z organizace Iuridicum Remedium, která upozorňuje na problematické stránky chystané úmluvy TTIP. Ta se v případě přijetí dotkne života každého spotřebitele v Evropské unii.
Můžete nám úmluvu TTIP krátce představit?
Transatlantická obchodní a investiční smlouva známá též pod anglickou zkratkou TTIP je aktuálně vyjednávanou dohodou mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jejím cílem je odstranit překážky obchodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, slibuje i nová pracovní místa a ekonomický růst. Případné uzavření smlouvy by znamenalo vznik dosud největšího ekonomického bloku na světě. Dopady TTIP by v běžném životě pocítil každý z nás, zatím se však diametrálně liší odhady toho jak. Vyjednávání a postoje států a politiků si tedy zasluhují maximální pozornost evropské veřejnosti.
Přineslo by nám uzavření smlouvy užitek?
Spíš je namístě veliká opatrnost. Studie a modely dopadů se dramaticky liší. Analýza zadaná Evropskou komisí slibuje přínosy. Poslední nezávislá studie americké TUFTS University varuje před dezintegrací společného trhu EU a Evropě předvídá zhoršení prakticky všech ekonomických parametrů. Různé studie se vždy shodují jen v tom, že větší přínos by znamenala úmluva pro USA a že objem obchodu by vzrostl. Ovšem mnoho ekonomů vám potvrdí, že mezinárodní obchod není nástroj tvorby nových pracovních míst. I pro ČR se v nejoptimističtějších odhadech počítá s cca 20 tisíci novými místy, což je skoro úroveň statistické chyby. Nicméně předpovědi pomocí studií jsou v nadsázce trochu věštění z křišťálové koule. Má cenu se dívat, jak funguje předobraz, severoamerická smlouva NAFTA, jaké dopady mají arbitrážní tribunály, kde mohou velké firmy žalovat státy za maření investic, které by měla TTIP zakotvit coby standard. Jsou dost varující.
Existují reálná rizika, kterým bychom v případě přijetí TTIP v navrhované podobě čelili?
Bohužel velmi reálná. Za překážky obchodu se nepovažují jen cla apod. Základem úmluvy je odstraňování „netarifních překážek obchodu“ – to jsou různé předpisy a standardy na parametry výrobků v zájmu bezpečnosti, zdraví, ochrany životního prostředí a mnoha dalších. Ty jsou v EU a USA často dramaticky různé. Smysl by mělo sjednocovat čistě technické detaily a ve zbytku vzít za normu standardy vyšší, zpravidla evropské. Bohužel se ukazuje, že jednání směřují k „závodu ke dnu“. Je velký tlak na odbourání evropských standardů, které se leckde přejímají i jinde po světě jako nejlepší z existujících.
Spotřebitelé například v Německu už jsou dobře informovaní a dobře formulují hrozbu toho, že budou mít na stole americké maso s růstovými hormony, zeleninu s pesticidy zakázanými už i v Číně, kuřata z jatek bez hygienických standardů, zato ošetřená chlorem. Jiným příkladem jsou geneticky modifikované plodiny (GMO) – je prokázán požadavek byznysu, aby byla odstraněna evropská legislativa nařizující označit potravinu obsahující GMO. Chtějí upřít spotřebiteli i jen právo být informován.
Mnoho dalších rizik vyplývá třeba z demontáže evropské chemické legislativy. Ta je velmi progresivní a spotřebitelům poskytuje zřejmě nejvyšší standard na světě. Zkrátka a dobře, TTIP má ambice „pokrýt vše“, takže sjednocování standardů má proběhnout v téměř všech odvětvích. Mnoho příkladů konkrétních spotřebitelských rizik najdete v odkazech na našem webu, na stránkách celoevropských organizací, jako je spotřebitelský BEUC a podobně.
Na co dalšího si máme dát v souvislosti se smlouvou TTIP pozor?
Možná nejpalčivějším bodem celé smlouvy je „mechanismus urovnání vztahů mezi investory a státy (ISDS).
Velké firmy by definitivně dostaly právo žalovat státy o miliardy za maření i ohrožení investic. Konkrétní kauzy ze zemí, které na arbitrážní doložky kývly, ukazují, že za maření investice se považují i zákony regulující prodej cigaret, zmražení cen vody v době humanitární krize či referendum o zákazu devastující těžby. I Česko má s arbitrážemi tristní zkušenosti. Je třetí nejžalovanější zemí na světě. Investoři totiž mohou v neprůhledných arbitrážích vysoudit miliardy a vynutit si zrušení opatření vzešlých na základě demokratických rozhodnutí. V nerovných sporech stát navíc nikdy nemůže být žalobcem, vždy pouze obžalovaným.
Není přitom důvod obcházet justici. Arbitráže byly původně zamýšleny jako pojistka proti zkorumpované nebo nekvalifikované justici v rozvojových zemích. To o evropských ani amerických soudech přeci neplatí.
Z jakého důvodu tedy vůbec někdo chce přistoupit na takto nevýhodné podmínky?
Už samotné začátky vyjednávání o smlouvě TTIP potvrdily obavy o silném vlivu velkého byznysu ve vyjednávání. Zatímco veřejnost zůstala neinformovaná, zástupci nadnárodního byznysu jsou při vyjednávání „jako doma“. Dokumenty, které se dostaly na veřejnost, ukazují, že jejich terčem jsou zejména evropská pravidla bezpečnosti potravin, v ohrožení je ale i standard práv spotřebitelů, politika v oblasti chemikálií, bezpečnost výrobků obecně. V tomto je Evropa nejlepší místo pro spotřebitele na světě, ovšem z hlediska zájmů byznysu jde o „překážky obchodu“. Uvidíme, jak budou evropští vyjednavači hájit zájmy svých občanů. Spoléháme také na volené zástupce v Evropském parlamentu, že dopady TTIP pečlivě prostudují a budou jednat v zájmu svých voličů. O tom je i naše kampaň. Zatím není jasné, zda TTIP dostanou na stůl národní parlamenty, protože Evropská komise se tomu brání. Budeme usilovat i o to, aby zástupci voličů na národní úrovni samozřejmě rozhodovali o smlouvě, která má takové dopady.
Proč ale nevěřit ujištěním ze strany EU, že k hrozbám, které popisujete, nedojde? Že ti zmiňovaní evropští volení zástupci svého voliče, evropského spotřebitele, ochrání?
Nestvrzená ujišťování nemohou být v politickém světě věrohodnou zárukou. Vyjednávání o dohodě TTIP probíhají netransparentně za zavřenými dveřmi a pod silným tlakem lobbistů z nadnárodních korporací, což už samo o sobě napovídá, že se nehraje čistá hra. Nejsou proto vyloučeny názorové zvraty ani strategická mlžení jednotlivých politiků. Dále máme také negativní zkušenosti z analýz příslibů a reálných důsledků obdobných smluv. Například Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) měla přinést dle slibů politiků zapojeným zemím prosperitu napříč celou strukturou společnosti, ale ukázalo se, že místo toho způsobila takové škody jako třeba masivní úbytek pracovních pozic. NAFTA nakonec prospěla jen velkým firmám. Tratili lidé, malé a střední podniky, ale i národní ekonomiky. U TTIP nemáme důvod si myslet, že bude situace zčistajasna úplně opačná.
O TTIP se začínají ve zvýšené míře zajímat i samotní spotřebitelé. Jak jsou zapojeni do kampaně?
Aktuálně probíhá po Evropě petice za zastavení vyjednávání TTIP a její sesterské úmluvy s Kanadou CETA. Už teď je jasné, že se zapíše do historie, dne 4. prosince dosáhla po dvou měsících od spuštění milionu podpisů. Více informací o ní i podrobnější informace o TTIP jsou k nalezení například na našich internetových stránkách www.vttip.cz. Aktuality lze sledovat i na Facebooku. Pomáhá, když spotřebitelé sdílejí informace, které o problémech TTIP najdou, odebírají newsletter nebo se přímo aktivně zapojují do kampaně. Na webu je i formulář pro zájemce o občasnou pomoc online. V roce 2015 budeme koordinovat komunikaci s volenými europoslanci. Podobným tlakem občanů skončila neslavná mluva ACTA, takže jsme optimisté.
Právnička Helena Svatošová působí v neziskové organizaci Iuridicum Remedium. V současné době se věnuje kampani, která má za cíl informovat o TTIP –Transatlantickém partnerství pro obchod a investice, které je zatím vyjednávanou dohodou mezi členskými zeměmi Evropské unie a USA, jež by měla odstranit celní i právní bariéry a podpořit obchod na obou stranách Atlantického oceánu. Dohoda je však terčem kritiky ze strany spotřebitelů, ekonomů a některých nevládních organizací, mezi něž patří i Iuridicum Remedium. Cílem kampaně, kterou Iuridicum Remedium vede a která je podpořená grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů, je otevřít co nejširší veřejnou debatu o důsledcích TTIP.
