přeložil hroch
8. 12. 2014 zdroj
Produkt studené války ve „městě tmářství a spiknutí“
Známý americký politolog George Friedman, zakladatel agentury Stratfor (Strategic Forecasting Inc), která je v podstatě součástí americké výzvědné infrastruktury, publikovat poměrně rozsáhlý článek věnovaný své nadcházející návštěvě Ruska.
Příští týden se chystám do Moskvy. Moskevský státní ústav mezinárodních vztahů (MGIMO) mě pozval k přednesení přednášky na téma strategická analýza, což my u nás ve Stratfor nazýváme strategickým prognózováním. Cesta do Moskvy mě tak či onak nutí k zamyšlení. Já jsem produktem studené války a Moskva je pro mne do jisté míry nepřátelské město. Pro mého otce to byl Berlín, pro moji dceru je to El-Faludža. V každé válce je nepřítel a město, které ho ztělesňuje. Strávil jsem příliš času přemýšlením o Moskvě, a teď se nemohu zbavit pocitu-uvnitř hluboko zažraného, že je to město tmářství a spiknutí.
Moje děti takový vztah k Moskvě nemají, a ve mně koneckonců postupně slábne, tak jako vzpomínka na odcházející lásku. Je, ale není. Samozřejmě, že nestojíme na prahu jaderné války a nemyslíme si, že každou chvíli ruské divize vtrhnou do Západního Německa. Co mě ale zaujalo: – lidé, kterým jsem o své cestě vyprávěl – a oni vědí, že každou chvíli někam cestuji a posuzuji takové otázky – tak ti lidé projevili obavy o moji bezpečnost. Někdo se ptal, zda se nebojím uvěznění a nebojím-li se o svůj život. Bezpečnostní ředitel Stratfor mě dokonce připravil o půl hodiny mého času, aby mi připomenul možná nebezpečí. Jsme oba v takovém věku, že se nám ten rozhovor strašně líbil. Události na Ukrajině pro nás nejsou překvapením a naši čtenáři vědí, že je vysvětlujeme velmi pozorně.
Příčinou konfliktu není jen ideologie – existují i jiné příčiny. USA jsou zainteresovány v odvrácení vzniku nového evropského hegemona. Rusové si musí zachovat nárazníková pásma, která vzala síly Napoleonovi i Hitlerovi. To nejsou vůbec malicherné zájmy a je těžké si představit, jak je možné je pro obě strany dodržet. Takže tu máme zřejmý nesoulad zájmů USA a Ruska, zesílený mnoha zeměmi evropského poloostrova. Takový nesoulad byl nevyhnutelný. Když oslabovali Evropané, ve srovnání s nimi posilovalo Rusko. Když Ukrajina změnila orientaci, z Ruska na Západ, muselo na to Rusko reagovat. Když reagovalo Rusko, musely reagovat USA. Každá strana může malovat toho druhého jako příšeru, ale ani jedna z nich jí není. Každý se zkrátka chová podle nastalé situace.
V tom je smysl strategického prognózování a analýzy. Ta nezávisí od skrytých tajemství, ale od odosobněných sil. Ona závisí na skrytých věcech, které leží na povrchu. Příkladem toho je dnešní spor kvůli Ukrajině.
Rusové jsou zainteresováni na osudu Ukrajiny, ať je to, či není vůči Ukrajině správné. Stejně tak Američané. Před několika lety jsem o této krizi napsal, že závisí nikoli na politicích, ale na odosobněných silách, určujících národní zájem. Robert D. Kaplan psal o realistických názorech zahraniční politiky. Já s ním nesouhlasím. Pro mě realizmus – není politika. Je to pozice, ze které je možno sledovat vývoj událostí. Subjektivní mínění politických vůdců znamenají málo. Ti se nachází v pasti událostí. Ať chtěl americký prezident Obama na Blízkém Východě udělat cokoli, předvídatelné události ho nakonec do té pasti dovedly proti jeho vůli. Bude zajímavé sledovat, jak bude čelit realitě, ve které se ocitl. Šancí má málo.
Právě proto se vypravuji do Moskvy. Chci podebatovat s Rusy, kteří vidí svět podobně jako já, a porovnat naše představy a hodnocení. Budeme nahlížet stejné reálie, při použití, jak se domnívám, stejných metod. A uvidíme, v čem se naše názory rozcházejí. To není hra na tajemství. Na takové úrovni nemá valný význam, co chce Obama, nebo co si myslí ruský prezident Vladimír Putin. Jedná se o síly, které stojí výše a jsou silnější, než osobnosti. Řeknu jim následující a bude mě zajímat, co řeknou oni mně.
Charakter strategického prognózování
Strategické prognózování – to je třída informací, která je nejvíce cizí výzvědným službám: jsou to události, které nelze pochopit prostřednictvím zdrojů, které jejich účastníci nepředpokládají a neočekávají. Kromě toho to osobám přijímajícím rozhodnutí nepomůže pochopit, zda se takové události nastanou, ale umožní jim připravit se na rozsáhlejší, výraznější změny. Pro většinu politických vůdců jsou zajímavější neodkladné otázky, které jsou kontrolovatelné; ale strategické otázky, ve kterých nakonec můžete chybovat, vyžadují obrovské úsilí a mají politické následky. Kariéře vyzvědače nesvědčí široké a dlouhodobé myšlení, dokonce – i kdyby bylo absolutně správné. Kvůli častým a prudkým změnám v historii, které vyvracejí zažité hledisko, mnohé strategické prognózy se zdají být hloupé pro ty, kdo využívají výzvědné informace. V souvislosti s tím je strategické prognózování – taková forma rozvědky, kterou je lépe provozovat mimo rámec státu a státních výzvědných služeb.
U nás ve Stratforu koluje takové pořekadlo: buď hloupý. Pod tím chápeme, že nadbytečná složitost brání vidět to, co máš přímo před sebou. Tajemství získané obrovským úsilím, nebývá vždy cennější, než fakta, která jsou obecně známa, ale zůstávají nepochopena. Přílišná složitost a láska k tajemnu zakrývá probíhající strategické procesy. Například rozkol v EU, mající dnes mimořádný význam, se vysvětluje tím, že export Německa představuje 50% jeho HDP. To je fakt každému známý, ale málokdo chápe jeho význam a následky, přestože jsou obrovské. Precizní a důvtipní lidé se zabývají takovou úrovní abstrakce, která daleko přesahuje rámec toho jednoduchého faktu. Pravda ale leží všem na očích.
Takový model má dvě báze. První z nich spočívá v tom, že mezi ekonomickými, politickými vojenskými a technickými otázkami není rozdíl. Je tak pohodlné vytvářet různé úřady a oddělení, ale ve skutečnosti je to pouze jiný a vzájemně spojený rozměr národního státu, vztahující se k sociálně-politické činnosti. Důležitost těch, či oněch otázek se může měnit čas od času a od místa k místu, ale jsou všudypřítomné a vždy na sebe vzájemně působí. Strategická rozvědka musí nahlížet věci komplexně.
Za druhé, lidé odpovědní za rozhodování padají do pasti matrice sil, která je zlomí, pokud se nepřizpůsobí. Úspěšná rozhodnutí přijímá ten, kdo chápe okolnosti, ve kterých se ocitl.
Nezbytnost je předvídatelná, zvláště máme-li co do činění s racionálními aktéry. Ale úspěšní politici jsou výjimečně racionální v prostoru, který zaujímají. Skutky nezbytné ke zvednutí a vedení milionu lidí, nemluvě již o stovkách milionů, vyžadují ohromnou sebekázeň a bystrý instinkt. Takový vzestup mohou dokonce jen zahájit pouze nemnozí, ale na vrchol se dostanou jen ti nejdisciplinovanější z nich. V novinářském a vědeckém prostředí je možné dívat se na politiky s despektem. Ale oni nemají takovou úroveň znalostí a umu, jakou vládnou politici. Proto novináři berou naprosto odlišnou skladbu rozumu a ducha za nedokonalost. Tím způsobem si uspokojují svoji potřebu necítit vlastní méněcennost. To nás ale k ničemu nevede. Obama a Putin toho mají společného vzájemně mnohem víc, než se svými občany. Oba se dostali k moci z prostředí, ze kterého se nedostal na vrchol skoro nikdo.
Pokud budete pozorovat hru šachových velmistrů, zpozorujete, že hrají velmi předvídatelně. Totéž se dá říci i o politicích. Ti, kteří konají bezelstně a nepromyšleně, jsou nepředvídatelní a nežijí příliš dlouho. Přežívají jen nejnadanější a nejdisciplinovanější, a také jsou předvídatelní.
Model strategické rozvědky (příklad Německa)
Úkol strategické rozvědky spočívá ve vytvoření modelu, který bere v úvahu široký okruh omezujících faktorů, zbavujících vedoucího svobody volby a ponechávající mu omezený počet variant. V takových podmínkách musí vedoucí vybrat nejdůležitější a neodkladné úkoly, které musí řešit, pokud chce jako vůdce přežít a zajistit bezpečnost své země. Nejzřetelnějším omezujícím faktorem a imperativem je – geografie. Geografická poloha Německa ve Středoevropské rovině a také jeho možnosti efektivní výroby a dominance na trzích na východ a jihovýchod, vyvolávají naléhavý úkol organizace a rozvoje exportu a podpory politické nadvlády na těchto trzích. Takový zjednodušený model nám umožní prognózovat množství věcí nezávisle na tom, kdo je v zemi kancléřem. Za prvé, k zabránění vnitřního krachu, bude Německo exportovat bez ohledu na okolnosti. Za druhé, bude pro to Berlín vytvářet ty nejpříhodnější podmínky. Za třetí, bude se vyhýbat vojenské konfrontaci. Za čtvrté, za mimořádných okolností musí samo iniciovat konflikt, aniž by čekalo, že to udělají jeho nepřátelé. Německo zformovalo EU tak, aby to odpovídalo jeho obchodu. Jiné varianty, takové jako snížení exportu, dovolení EU fungovat podle jiných pravidel, nebo přemístění Německa ze Středoevropské roviny, prostě nejsou. Z toho plyne, že je nuceno provádět naprosto určitou politiku, kterou mu diktují okolnosti.
Ve strategickém prognózování jsou dva klíčové momenty. Za prvé, do ohniska pozornosti je třeba dát nikoli individuum, ale společnost národ a stát. Za druhé, nesmí se plést subjektivní záměr jednotlivého lídra s výsledkem.
Mým hostitelům by se tohle téma mělo líbit, protože jsou v něm přítomny elementy marxizmu. Jsou tu ale dva rozdíly. Já soustřeďuji pozornost nikoli na třídu, ale na stát a považuji to za trvalou a neměnnou lidskou hodnotu, které se nevyvíjí směrem k jakémusi „novému lidství“. Ve skutečnosti jsem mnohým zavázán neviditelné ruce Adama Smitha a machiavelistickému popisu dilematu státu, který si zachovává vliv jen potud, pokud uplatňuje svoji moc, jak to diktuje nutnost. Jeho vláda nemá příliš na vybranou.
Nemohu se dočkat, až uvidím, jak Rusové provádějí svoji strategickou analýzu, a jak se dívají na Ukrajinu. Šachovnice a figurky mají všichni před očima. Špionáž má jistě svoje využití, ale ne na této úrovni a v této partii. Dám vědět o tom, co v Moskvě uvidím.
Výběr ze zdroje: inosmi.ru Celý text : http://inosmi.ru/politic/20141205/224713628.html Angl.originál: http://www.stratfor.com/weekly/taking-strategic-intelligence-model-moscow#axzz3Kg3hSbSS 1)Strategic Forecasting, Inc. – je průkopníkem na poli soukromého zpravodajství. Bývá nazývána také jako stínová CIA. Byla založena v roce 1996 americkým zpravodajským expertem a odborníkem na národní bezpečnost George Friedmanem, který také doposud zastává funkci předsedy.
Vlkova poznámka:
Naprosto senzační článek! Díky hrochovi za tenhle výběr /za ty ostatní také!/. Ale tohle je aspoň pro mne něco jako zjevení! Že někdo na západě je schopen myslet tímhle způsobem a v těchhle kategoriích. Přiznám, že bych hrozně rád byl účastníkem Friedmanovi debaty v Moskvě s jeho ruskými protějšky!!! Hrochu, kdybys náhodou byl schopen někde vykopat následně Friedmanovo hodnocení návštěvy Moskvy, velmi bych stál o zveřejnění na Kose. Ale to by asi byla spíš záležitost pro některého z angličtinářů a jeho návštěvy na stránkách Stratforu… Ale tohle je fakt nádhera! Způsob myšlení, který se mi zatraceně zamlouvá. Bez ohledu na to, jestli mi výsledky konvenují nebo ne. V každém případě to obohacuje!
