Václav Bláha IV
6. 12. 2014 Disidenti
Oficiální informace z webu Ministerstva zahraničních věcí ČR může být pro většinu českých občanů překvapivý – především bezmyšlenkové následování Evropské komise v postojích ohledně Kosova a rozšiřování EU. Česká republika podporuje jakékoli případné další rozšiřování Evropské unie. Podle Ministerstva zahraničních věcí České republiky rozšiřování Evropské unie patří konstantně k primárním tématům české zahraniční politiky. Podle něj právě historické zkušenosti potvrzují, že politika rozšiřování Evropské unie je nadějným, smysluplným, důležitým a potřebným nástrojem pro šíření prosperity, bezpečnosti a zejména demokracie v celé Evropě.
A právě těmito cíli jsou prý kandidátské země motivovány v pokračování politických, ekonomických a v neposlední řadě i sociálních reforem.[1]
Evropská komise každý rok vydává soubor hodnotících zpráv ke každé jednotlivé zemi, která kandiduje na členství v Evropské unii. Stejně tak je tomu i u zemí, které o kandidátský status usilují. Současně Evropská komise každoročně vypracuje dokument s názvem „Strategie rozšíření a hlavní výzvy“, ve kterém vyzdvihne své zásadní cíle a predikuje vývoj v oblasti rozšíření v nadcházejícím období ve výročních hodnotících zprávách, tzv. „Progress Reportech“.[1]
Česká republika je přesvědčena, že vláda Černé Hory nadále zintenzivní své reformy na cestě k takovému právnímu státu, ve kterém ji podporuje Evropská unie. A tak by se tato země měla postupně do Evropské unie dostat. Na začátku roku 2014 byla zahájena i přístupová jednání Srbska do Evropské unie. Tím se de facto začala psát nová kapitola vztahů Srbska a Evropské unie. Česká republika velmi pozoruje snahy o reformy, jejichž součástí je i normalizace vztahů Srbska a Kosova. Toto Česká republika oficiálně velmi oceňuje. ČR tak věří, že v nastoupeném trendu bude Srbsko i nadále pokračovat. Česká republika též podporuje i další jednání ohledně přístupu s Makedonií, konkrétně již nyní šesté v pořadí. V první řadě by měla být vyřešena otázka sporu ohledně názvu Makedonie s jejím řeckým sousedem. ČR pak dále přikládá kardinální význam vybudování nadstandardních mezietnických vztahů v tomto státě.[2]
Co se týče Albánie, tak Česká republika vnímá udělení statusu kandidáta této zemi jako velmi pozitivní jev pro celý region. Ostatně potenciálem celého regionu je být kompletně v Evropské unii. ČR vítá především postoj Albánie vůči organizovanému zločinu. Česká republika si přeje, aby v Albánii konstruktivně pracovaly zejména vláda a opozice. ČR lituje, že oproti ostatním zemím v Bosně a Hercegovině nenastal pozitivní posun, který by poukázal na brzkou integraci do Evropských struktur. Podle České republiky je nezbytné, aby lídři Bosny a Hercegoviny provedli taková opatření, která budou znamenat zlepšení institucí tohoto státu a zefektivní jeho funkčnost jako takovou.[2]
Dále je ČR spokojena s parafováním Dohody o stabilizaci a přidružení s Kosovem. Česká republika doufá, že Kosovo bude pokračovat v procesu normalizace vztahů se Srbskem. ČR taktéž nepřehlíží významnost Turecka, které je podle ní strategickým partnerem v regionu, jenž začíná být plný bezpečnostních hrozeb. ČR podporuje Evropskou komisi, že je třeba navrátit dynamiku přístupovým jednáním s touto zemí. Na závěr Česká republika respektuje rozhodnutí Islandu o dočasném pozastavení přístupových jednání s Evropskou unií. I nadále však Island zůstává v jejích očích důležitým partnerem Evropské unie. Česká republika tak vysoce oceňuje letošní Sdělení Evropské komise a její strategickou vizi.[2]
[1]: Ministerstvo zahraničí ČR – Politika rozšiřování Evropské unie
[2]: Ministerstvo zahraničí ČR – Prohlášení MZV k výroční zprávě Evropské komise o rozšíření EU
