Tereza Spencerová
18. 12. 2014 Literárky
Ukrajinská krize se nyní ubírá dvěma směry, přičemž nad jedním se na Západě obecně jásá, zatímco o druhém raději mlčí. V Rusku dál pokračují spory o způsobech, jakým řešit propad rublu. Centrální banka na podporu hroutící se měny v posledních dvou týdnech utratila 10 miliard dolarů, kurz rublu ve středu ráno mírně vzrostl, což ovšem kritizuje Kreml. Prezident Vladimír Putin se k věci zatím nevyjadřoval, ale jeho lidé tak činí za něj.
Například vicepremiér Dmitrij Rogozin obvinil centrální bankéře, že zvýšením klíčové sazby na 17 procent brání rozvoji průmyslu a Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev v dlouhé analýze fakticky tvrdí, že centrální banka nechrání rubl jako takový, ale spíše rezervy v zahraničních měnách, což v době, kdy se Rusko a další země snaží odpoutat od dolaru nedává smysl. V jiném rozhovoru pak k navýšení sazby prohlásil, že „ubírá kyslík a brání reálnému sektoru ekonomiky, který pracuje s rentabilností kolem osmi devíti procent, v dostupu k půjčkám, a fakticky veškerou likviditu v ekonomice zahání do spekulativní jámy“. Premiér Dmitrij Medveděv tvrdí, kurz rublu neodpovídá „stavu ekonomiky“ a souvisí s pádem cen ropy, západními sankcemi a dalšími faktory, přitom ale vylučuje přísnou regulaci devizového trhu, protože prý má Rusko stále dostatek rezerv. Parlament už se chce podrobně zabývat postupem centrální banky, a tak jsou ve vzduchu první padající hlavy.
Volný pád rublu mezitím ochromuje mimo jiné prodej zahraničních automobilů, protože není jasné, podle jakého kursu stanovovat ceny, a obecně není jisté, co přesně bude následovat. A zatímco The Guardian konstatuje, že obyčejní Rusové v pádu rublu nevidí chybu svého vedení, ale snahu Západu uškodit Rusku, a přitom skupují vše, na co přijdou (třeba IKEA má v Rusku prázdné sklady, hlásí Financial Times), sousední Finové situace využívají a jezdí si přes hranice do Ruska pro levný benzín, elektroniku a kosmetiku. „Cosi se ale chystá“ a rubl se dnes nejspíš rozhýbe znovu, neboť Putin „prolamuje mlčení“ a plánuje tiskovou megakonferenci věnovanou otázkám kolem ekonomiky a měny.
Propad rublu a s ním spojené problémy ochromují firmy i v České republice a vytvářejí čím dál větší problémy i některým evropským bankám, přičemž „slabé makroekonomické podmínky“ podle agentury Moody´s mimochodem nedávají valné vyhlídky do příštího roku všem evropským bankám.
Penězovody vyschly
A při tom všem už se Západ jako by přestával zajímat o Ukrajinu. Tamní vláda totiž nejspíš nedokáže přesvědčit, že je k něčemu. Příznačným může být fakt, že hned den poté, co si prezident Petro Porošenko pochválil první den bez obětí ve válce na východě země, jeho ministr obrany zkrachovalého státu oznámil přesuny vojsk do oblasti, v níž byl dojednán smír, a dvojnásobné navýšení rozpočtu armády a jejího početního stavu až na čtvrt milionu mužů a k tomu i novou vojenskou hrozbu, tentokrát od „moldavského“ Podněstří. Jako by tím Kyjev přesně naplňoval argumenty ukrajinských politologů, podle nichž vláda vnímá válku jako výmluvu pro neschopnost vládnout.
Za této situace z Kyjeva odjel první náměstek šéfky Mezinárodního měnového fondu David Lipton, na kterého sice „udělaly dojem vize ekonomické transformace“, ale ani nenaznačil, jestli MMF pro Ukrajinu plánuje nějaké dodatečné půjčky.
V době, kdy Ukrajina požaduje na bezprostřední záchranu 17 miliard dolarů, Evropská unie soudí, že Kyjev potřebuje „jen“ 15 miliard, ale ve svém rozpočtu nenašla ani dvě miliardy a žádá členské státy, aby se na tuto sumu nějak poskládaly samy. Jak jinými slovy shrnuje Financial Times, už žádné peníze pro vládu, která reformy stále jen slibuje a přitom je neustále odkládá a nenašla zatím peníze ani na slibovaný protikorupční úřad. A třeba komentář ve Washington Times, který varuje před další pomocí Ukrajině, protože by to byla jen ztráta peněz, připomíná, že Ukrajina už v dubnu dostala od MMF slíbených 17 miliard dolarů. „Kde ty peníze jsou? Za výmluvu je často vydávána pokračující málo intenzivní válka s Ruskem, ale přitom je skutečností, že Ukrajina na armádu vydává necelé jedno procento HDP. Zdá se proto, že většina ukrajinského rozpočtu byla utracena na různá schémata kupování hlasů nebo klasicky rozkradena.“
V komplikované situaci se ocitá i Bílý dům. Kongres mu předložil nezávazný návrh zákona o další vlně sankcí proti Rusku a agentury z Obamova okolí hlásí, se o nich hodně diskutuje. Hrozí totiž, že se v otázce sankcí USA rozejdou s Unií, která už jednotu v tomto směru ztratila a podle ukrajinských médií budou proti jakýmkoli dalším sankcím hlasovat minimálně Itálie, Maďarsko a Kypr, že sankce navíc možná poškodí americké ropné firmy a ohrozí globální ekonomiku. Přesto Barack Obama podle všeho sankce koncem týdne podepíše, byť jeho ministr zahraničí John Kerry Rusko pochválil za „některé pozitivní kroky“ na Ukrajině, a jeho ruský protějšek Srrgej Lavrov opakovaně konstatoval, že „žádný další Krym“ se opakovat nebude, což značí, že Kreml nevidí Donbas jako budoucí součást Ruské federace. Podle Lavrova by se konflikt na východě Ukrajiny dal snadno vyřešit, pokud by Kyjev naplnil své slibované reformy a poskytl Donbasu autonomii, ale k dosažení tohoto reformního cíle má Ukrajina „ještě daleko“. Premiér Dmitrij Medveděv nicméně upozornil, že Rusko, největší věřitel Ukrajiny, už nebude kyjevské nijak šetřit: „Už nebude déle podporovat ukrajinskou ekonomiku. Je to pro nás zátěž, a upřímně řečeno, jsme z toho unavení.“
Poté, co si Kyjev začal se světem ukazovat svou klasickou tvář výměnou za „tradiční západní hodnoty“ a země je dál v krachu, ukrajinští lídři se soustředí především na slovní aktivity. Prezident Porošenko kupříkladu navrhl zbavit Rusko práva veta v Radě bezpečnosti OSN, ale sám vzápětí přiznal, že je to nereálné, pak zadoufal, že se Ukrajina rychle připojí k visegrádské čtyřce, byť právě střední Evropa představuje hlavní aktivní opozici proti dalšímu mrhání peněz na Ukrajině, a poté, co během návštěvy Polska vyjádřil touhu vstoupit do EU a NATO, nebyl pozván ani na summit EU. Premiér Arsenij Jaceňuk oznamuje, že rozměr pomoci Ukrajině bude v nejbližší době projednán s MMF a členy skupiny G7, doufá ve tři miliardy dolarů hned na počátku roku 2015, slibuje, že reformy budou připraveny k datu svolání mezinárodní dárcovské konference, ale její datum zatím stanoveno nebylo, a tak šéf Rady pro národní bezpečnost a donedávna šéf parlamentu Olexandr Turčynov raději slibuje vytvoření jedné z nejsilnějších armád v Evropě.
A mezitím na Ukrajině a v okolí:
— Po koncernu Shell končí své frackovací projekty na Ukrajině také Chevron, který ještě s vládou svrženého prezidenta Januovyče podepsal smlouvu na 10 miliard dolarů. Příčinou prý mají mýt mimo jiné plány současné vlády zvýšit daně, ale na vině budou nejspíš také válka a velmi pravděpodobně i fakt, že naleziště na Ukrajině nebudou tak výnosná, jak se původně předpokládalo, což platí i pro sousední Polsko. Skončily tak oba velké plynové projekty na Ukrajině. Hroutí se tak i plány ukrajinského holdingu Burisma, do jehož vedení byl na jaře dosazen syn amerického viceprezidenta Hunter Biden.
— Ukrajina bude nakupovat americké odstřelovací pušky.
— Za 11 měsíců letošního roku Ukrajina přiškrtila tranzit ruského zemního plynu do Evropy o 25 procent. Polsko navyšuje reverzní dodávky ruského plynu na Ukrajinu.
— Ukrajinský prezident a oligarcha Petro Porošenko stále není s to splnit svůj předvolební slib a prodat své „čokoládové“ království – nikdo ho v době války a ukrajinského bankrotu nechce.
— Všichni „zrádci“ ve štábu kyjevské „protiteroristické operace“ byli zlikvidováni, říká šéf tajné služby.
— Kritika Benátské komise prý ukrajinský lustrační zákon nijak neovlivní.
— Petro Porošenko udělil občanství Gruzínce Jekatěrině Zguladzeové, která se má stát další legionářkou ve vládě, konkrétně náměstkyní ministra vnitra. Reformou policie byl pro změnu pověřen expert z USA.
— Černá Hora bude podporovat všechny sankce EU, bez ohledu na přátelské vztahy s Ruskem.
— Americký výrobce raket Antares dál kupuje motory v Rusku.
— Čína na summitu v Bělehradě zřídila pro východo a jihoevropské země fond se třemi miliardami dolarů. Většina těchto zemí je v EU nebo se do ní chystá.
— Kyjevská městská doprava hrozí stávkou a ukrajinští akademici vzpourou, a to v případě omezení financí.
— Bulharská vláda nemá v plánu končit plynový projekt South Stream, Ruskem oficiálně ukončený a předaný Turecku.
— Vladimír Putin byl jmenován „největším nepřítelem LGBT komunity“ pro rok 2014.
