Jiří Bašta
16. 12. 2014 První zprávy
Pokud jsem správně pochopil, z pohledu našich novinářů i některých politiků, účelem protiruských sankcí je poškodit co nejvíce Rusko. Nejlépe tak, aby frustrovaní občané svrhli prezidenta Vladimíra Putina a jeho vládu, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
Do té doby bude každý náznak zhoršení ekonomické situace Ruské federace podáván jako další vítězství demokracie nad ošklivým agresorem.
Zřejmě to bude stejně pěkný seriál jako ukrajinské zprávy o narůstajících počtech ruských vojáků, tanků, děl na východě země. Chvíli jsem se to pokoušel sčítat, avšak přestal jsem, když ukrajinský ministr obrany Heletej s vážnou tváří oznámil, že ruská armáda bombardovala hrdinně se bránící ukrajinské vojáky v budovách luhanského letiště dvěma taktickými jadernými pumami.
Mluvím o tom proto, že uvalení sankcí se v mnoha bodech opíralo právě o informace ukrajinské SBU, která se v letošním roce bezprecedentně vyprofilovala jako nejprolhanější evropská tajná služba.
Zatím mi připadá, že přes všechny problémy, o kterých jsme velmi podrobně informováni, sankce dlouhodobě poškodí více státy Evropské unie než Ruskou federaci. Paradoxně totiž mohou urychlit modernizaci ruské ekonomiky a otevřít pro ni nové trhy. Kdyby nebylo prudkého snížení cen ropy (což si Rusové vysvětlují jako pomstu Saúdské Arábie za podporu Sýrie) a sankcí, Rusko by nikdy nezačalo budovat svůj vlastní technologicky náročný průmysl, protože pohodlnější a zdánlivě lacinější bylo potřebné výrobky dovézt. Nezavedlo by nutné sociální reformy, neorientovalo by se nikdy na export čehokoli jiného než energetických surovin.
Když to shrnu, dopad sankcí nutí Rusko, aby hledalo nové perspektivy, nové trhy a nové spojence, otvírají před ním novou budoucnost. Sjednotily zemi, prezident Vladimír Putin má politickou podporu, o níž se žádnému západnímu politikovi ani nezdá. Je to i tím, že v Ruské federaci neplatil populární globalizační princip, že zisky se privatizují a náklady platí jen ti chudí. Proto má vláda k dispozici poměrně velký rezervní fond, který umožňuje brzdit ty nejhorší dopady krize i transformace.
Pro EU letošní rok, který začal zájezdy ministrů zahraničí na kyjevský Majdan, kde pomáhali svrhnout řádně zvoleného prezidenta, nekončí nijak růžově. Pochybnosti o smyslu sankcí a jejich ekonomické dopady narušily soudržnost Unie, posílily tendence nejen politických stran a hnutí uvažovat o vystoupení z EU. Asociační smlouva s Ukrajinou a občanská válka na východě této země učinilo velmi nevěrohodnými základní důvody samotné existence Evropské unie – že jde o rozšíření zóny míru, stability, prosperity a dobrých mravů.
