Olga Samofalova
14. 11. 2014 zdroj a orig.
“Německo také postavilo plynovod Severní proud, pomocí kterého je schopno obejít Ukrajinu jako potenciální pramen nebezpečí. Nechceme nic více než to, co chtělo Německo.” (Viktor Orbán)
Maďarsko je vystaveno tvrdému tlaku ze strany USA a EU – a to kvůli tomu, že podpořilo Jižní proud: „Jim se nelíbí, že se chceme družit s Ruskem.“ Těmito slovy reagují v Maďarsku na silný tlak působící na zemi ze strany USA a EU. Poslední akt, který EU „rozběsnil“, byla přímá podpora plynovodu Jižní proud. Ovšem Maďarsko reaguje stejně jako nedávno Německo, které podpořilo jiný plynovod – Severní proud.
Premiér Maďarska Viktor Orbán potvrdil svou rozhodnost realizovat projekt výstavby plynovodu Jižní proud navzdory námitkám EU, psaly ve středu pražské noviny Právo. Podle deníku Právo to Orbán oznámil představitelům zahraničních médií den poté, co maďarský parlament schválil zákon umožňující urychlit výstavbu maďarské větve.
Co je dovoleno Němcům, to není dovoleno Maďarům
Celá záležitost začala v pondělí 3. listopadu, kdy poslanci maďarského parlamentu potvrdili zákon umožňující stavět plynovody i společnostem, které nevlastní odpovídající evropskou licenci. Za zákon zvedlo ruku 132 poslanců, především vládní strany Fidesz (Maďarský občanský svaz, pozn. překl.), proti bylo 35 poslanců. Jak oznámila časopisu Vzgljad tajemnice předsedy strany Jobbik pro rusko-maďarské vztahy Adrienna Sanislo, také tato druhá největší strana země zákon plně podpořila.
Zákon v podstatě povoluje obcházet normy Třetího energetického balíčku. A právě porušení těchto norem v úseku kontrolovaném Gazpromem se stalo pro EK pohnutkou k tomu, aby zmrazila výstavbu Jižního proudu na území EU. Nespokojenost Bruselu se projevila vzápětí. Následujícího dne Eurokomise oznámila, že čeká od vlády Maďarska vysvětlení ohledně tohoto zákona. Představitel EK prohlásil na tiskové konferenci v Bruselu, že EK je v současné době v kontaktu s maďarskou vládou, aby získala vysvětlení této otázky.
Adrienna Sanislo také uvedla, že přijatý zákon je „absolutně“ normální a odpovídá evropskému právu. „To, že zákon není problémový, přiznala i sama Eurokomise. Bojí se, že Maďarsko přijalo tento zákon proto, aby Rusko mohlo postavit Jižní proud,“ doplnila Sanislo a dodala, že EU už připravuje zasedání na toto téma. Sanislo také uvedla, že Maďarsko musí získat energetickou bezpečnost, a proto se musí postavit Jižní proud a ten musí postavit Rusko.
Ovšem Maďarsko neděsí námitky EU a také „důsledky“, kterými dříve otevřeně hrozila EK všem zemím, které budou participovat na Jižním proudu – Rakousku, Bulharsku, Maďarsku a Slovinsku. Orbán má v rukávu silný argument.
Viktor Orbán napsal:
Německo také postavilo plynovod Severní proud, pomocí kterého je schopno obejít Ukrajinu jako potenciální pramen nebezpečí. Nechceme nic více než to, co chtělo Německo.
Podle mínění Orbana je „nezbytné, aby Maďarsko bylo zabezpečeno plynem i v tom případě, že na Ukrajině vzniknou nějaké problémy.“
Rusko kdysi dodávalo plyn do Německa tranzitem přes Ukrajinu. Ale po postavení Severního proudu se Berlín stal absolutně nezávislým na „náladách“ v Kyjevě. Téhož chce docílit i Maďarsko, stejně jako Bulharsko a jiné jihoevropské země. Ovšem Bulharsko se vzdalo záměru pod tlakem EU a USA. Jen malé Maďarsko drží obranu, nehledě na to, že Západ má možnost tlačit na něj ekonomicky i politicky. Šéfka Jobbiku řekla k vydírání ze strany USA toto:
Jak na nás mohou tlačit? Stejně jako na Bulharsko. Zavolali tam z USA a následujícího dne bulharský ministr řekl, že Jižní proud nebude.
Na Maďarsko také vznikl tlak. USA na zemi uvalily sankce – týkají se řady vysoce postavených maďarských úředníků a byznysmenů, kterým zakázali vstup do USA. Jejich jména se neuvádějí, ale maďarská média předpokládají, že se zákaz vstupu může týkat skupiny kolem premiéra Orbána a úředníků zaujímajících vysoké funkce v daňové sféře země. USA příčinu sankcí přímo neuvádějí, ale obviňují představitele maďarské vlády z korupce.
Adrienna Sanislo napsala:
Před týdnem začali organizovat maďarský majdan a nyní už cítíme cizí vliv. Potom sankce, které zakazují (úředníkům) vstup do USA. Potom Evropa, konkrétně Angela Merkelová, začala kritizovat maďarský rozpočet. Chtějí omezit prostředky, které EU zemi poskytuje, už tím začali hrozit.
Tak popsala A. Sanislo tlak ze strany jiných zemí. Maďarsko se už nejednou střetlo s ekonomickým tlakem ze strany EU. Kupř. na jaře 2012 bylo v Bruselu na zasedání ministrů financí EU rozhodnuto zmrazit finanční pomoc Maďarsku ve výši půl miliardy euro (což činí 0,5 % HDP), kterou měla Budapešť dostat v roce 2013. Důvod sankcí byl banální – zvýšení možného deficitu státního rozpočtu (ne více než 3 %), což je „bolest“ prakticky všech členů eurozóny. Pravdou je, že za několik měsíců EU rozmrazila 495 milionů euro ze strukturální finanční pomoci, ovšem Maďarsko muselo seriozně omezit státní výdaje.
Dvojí metr EU
V Maďarsku také vznikly problémy se získáním půjčky od EU ve výši 17-20 miliard euro. Viktor Orbán už tehdy neskrýval, že EU zdůrazňovala doplňující politické podmínky pro vydání půjček zemi a nazval to přímo „vydíráním“. Vxsrpnu 2013 EU také zmrazila převod peněz ze strukturálních fondů EU do Maďarska a zdůvodnila své rozhodnutí špatnou kontrolou využitých prostředků ze strany Budapešti. Cena dotazu činila 2 miliardy euro. Ve skutečnosti systém kontroly využití finančních prostředků „pokulhává“ v mnohých evropských ekonomikách. A nyní tento důvod k odmítnutí vypadá jako předpojatý, vezme-li se v úvahu, že Brusel hodlá dát půjčky Ukrajině a otevřeně prohlašuje, že existuje riziko neuváženého využití daných peněz.
Je zřejmé, že několikaleté problémy Budapešti s Bruselem maďarské úředníky zocelily a dodaly jim odvahu. A takový vztah silných členů EU k slabším ještě více podněcuje Maďarsko k tomu, aby se vydalo cestou zbavení se závislosti na EU. „Je vidět, že se Západu příliš nelíbí, že se většina maďarských představitelů, maďarská vláda, také naše strana, přiklání k Východu. Zvlášť se jim nelíbí, že se chceme družit s Ruskem,“ uvedla Sanislo. Dále dodala:
Maďarsko není bohužel samostatná země, vše je zde zničeno – včetně průmyslu. Země má ještě do jisté míry fungující zemědělství, ale jen ono zemi nespasí. Proto je nám nyní těžko. Jestliže na nás uvalí takové sankce jako na Rusko, vyjde nám to velmi draho.
Proto chce maďarská vláda zlepšit své vztahy s Ruskem, Kazachstánem a Čínou, aby země nebyla natolik závislá na Evropě a Západu. Tato orientace je hlavním důvodem nynějších sankcí. Ředitel Fondu energetického rozvoje Sergej Pikin k tomu redaktorům Vzgljadu řekl:
Maďarsko demonstrativně ukázalo, že je připraveno spolupracovat s Ruskem na Jižním proudu. Vezme-li se to kolem a kolem, tak na realizaci tohoto projektu to nemá vliv, protože pro Jižní proud je principiální „výron“ na souš – to znamená na území Bulharska. Ale Bulharsko bez sankcí EU nemůže přijmout rozhodnutí, v opačném případě EU může zablokovat dotace, které pravidelně plynou z Bruselu.
Expert se rovněž domnívá, že rozhodnutí Maďarska samo o sobě problémy neřeší. V každém případě výstavba Jižního proudu vyžaduje systémové rozhodnutí Evropské unie. Proto považuje přijatý zákon za více méně politický krok maďarského parlamentu, který se snaží o větší nezávislost na EU. Pokrok ve věci Jižního proudu, jak se domnívá Pikin, „je možný pouze po normalizaci politické situace na Ukrajině.“
Připomeňme si, že Jižní proud povede po dnu Černého moře od kompresorové stanice Ruská v oblasti Anapy a vyústí na pobřeží Bulharska. Potom trubky povedou po území Srbska, Maďarska a Slovinska, konečnou stanicí bude Rakousko. Od základní trasy budou postaveny boční do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Všechny tyto země již podepsaly mezistátní smlouvy. První plyn poteče podle původního plánu do Rakouska na konci roku 2016 až na počátku roku 2017.
