7. 11. 2014 zdroj
USA zvažuje bombardování potrubí v Sýrii, což jak tvrdí, je pokusem odříznout ISIS od obrovských zisků, které jim plynou z obsazených ropných polí. Deník Independent cituje Julietu Valls Noyes, zástupkyni náměstka ministra pro evropské a euroasijské záležitosti, která během návštěvy v Londýně řekla, že ISIS vydělává 2 miliony dolarů denně prodejem ropy.
USA prý zváží nálety, stejně jako “kinetické útoky proti některým ropovodům” a “skutečná fyzická opatření k zastavení toku”.
Na tomto zdůvodnění zničení Syrských ropovodů, je problematické to, že ISIS není schopný používat potrubí pro přepravu ropy. ISIS převáží ukradenou ropu na náklaďácích a prodává jí na černém trhu v Turecku.
Což deník Independent přiznává ve stejném článku, který citoval paní Noyes.
The Independent tvrdí:
ISIS prodala část paliva ze zabavených podniků zpět režimu v Damašku prostřednictvím místních obchodů, zatímco zásilky byly poslány na černý trh v Turecku, s obviněním, že Erdoganova vláda nad tímto nelegálním obchodem přimhouřila oko.
Kdyby měly USA skutečně v úmyslu zastavit zisky, které ISIS z ropy plynou, budou bombardovat tyto ropné konvoje, které jsou snadno pozorovatelné pomocí letů stálého dohledu, které probíhají v rámci západních operací. Americká agenda za zničení Syrských ropovodů má velmi málo co do činění s ropnými zisky ISIS, a mnohem více co do činění se zničením ropné infrastruktury Sýrie. Ve skutečnosti, je statistika, že ISIS vydělává prodejem ropy 2 miliony dolarů denně, pouhým odhadem jedné poradenské společnosti (IHS) se sídlem v Coloradu ve Spojených státech. Americká administrativa se rozhodla toto citovat, jako by to bylo beze špetky pochybností. Je mnohem pravděpodobnější, že velikost zisků je nadsazená pro odvrácení pozornosti od skutečnosti, že ISIS získává finanční prostředky od státních aktérů, jako je Turecko, Katar a jiných států Perského zálivu, zatímco současně poskytuje záminku k cílení na syrskou infrastrukturu.
Začátkem minulého měsíce zničily nálety vedené USA na Sýrii a Irák malou ropnou rafinérii v Raqqa. Nebylo vyvinuto žádné úsilí na to, aby se prokázalo, zda byl ve skutečnosti ISIS schopen používat Syrské ropné rafinérie. Ve skutečnosti ta samá poradenská společnost IHS, kterou americká administrativa cituje o ropných ziscích ISIS, uvádí, že ISIS prodává nerafinovanou surovou ropu. IHS přidává upozornění, že tento odhad byl proveden před “americkými nálety” přihrávajíc představě, že americké nálety měly na ropné zisky ISIS nějaký vliv. Nicméně, podle Britské pro- vzbouřenecké Syrské Observatoře pro Lidská Práva (SOHR), která byla pro média řízená západem považována za nejspolehlivější mediální zdroj celé roky syrské krize, řekla, že ropné rafinerie nebyly skutečným cílem a nebyly používány ISIS.
Reuters uvádí:
Tyto takzvané rafinérie nejsou skutečnými cíli a neoslabí islámský stát, protože pro něj nemají žádnou finanční hodnotu, ” řekl Rami Abdel Rahman ze SOHR redaktorovi Reuters. “Jsou složeny z nákladních vozů s vybavením na oddělení motorové nafty a benzínu používaného civilisty.
Dvě hlavní ropné rafinérie Sýrie jsou v Homsu a Banyasu, ne poblíž Raqqa. Prohlášení USA, že ničí ISIS provizorní rafinérie, jsou jen kouřem a zrcadly, a budou pravděpodobně v budoucnu použity jako ospravedlnění pro zničen další Syrské infrastruktury.
Zničení ropné infrastruktury Sýrie by také ropným společnostem z USA a Velké Británie otevřelo dveře k získání zakázek na její znovu-vybudování placené zadlužením Syrského státu. Zahraniční společnosti provozující syrskou produkci ropy a plynu se budou snažit zabránit Sýrii znárodnit své vlastní zdroje a stát se nezávislou prosperující zemí. To by vedlo k elementárnímu zotročení země a současně snížení hrozby, kterou představuje pro klientské státy USA, včetně Izraele, Saúdské Arábie a Turecka.
Potrubní sny
Američané zde však mají více zájmů než jen profitování ze syrské ropy. USA se snaží také ovládat tok ropy a její prodej jiným národům, což je pro dosažení globální nadvlády mnohem důležitější. Jejich cíle mohou mít více co do činění s Íránskými a Ruskými se zásobami zemního plynu, než se syrskou ropou.
The Guardian tvrdí:
V roce 2009 … Assad odmítl podepsat navrhovanou dohodu s Katarem, kterou by potrubí běželo z druhého Severního pole, sousedící s íránským polem South Pars, přes Saúdskou Arábii, Jordánsko, Sýrii a Turecko, s cílem dodávat na evropské trhy – zatímco obchází Rusko. Důvodem Asada bylo “chránit zájmy [jeho] ruského spojence, který je v Evropě největší dodavatelem zemního plynu.
Místo toho, následující rok, Assad zahájil jednání s Íránem o alternativním plánu plynovodu za 10 miliard dolarů, přes Irák do Sýrie, který by zároveň mohl potenciálně Íránu umožnit dodávat plyn do Evropy z jeho ropných polí South Pars které sdílí s Katarem. Memorandum porozumění (MoP) pro projekt bylo podepsáno v červenci 2012 – přesně tehdy se Sýrií rozšiřovala občanská válka do Damašku a Aleppu – a začátkem tohoto roku Irák podepsal rámcovou smlouvu na výstavbu plynovodů. Plánovaný plynovod Írán-Irák-Sýrie byl “přímým políčekem do tváře” plánům Kataru.
Plánovaný plynovod Írán-Irák-Sýrie běžící přes pobřeží Sýrie a do Středozemního moře, podél kterého je přítomné Rusko, by umožnilo ruskou kontrolu kohoutku a průtoku íránského plynu, zmírňujíc soupeření mezi zeměmi.
Zájem Kataru na financování povstání, bylo svrhnout Sýrii a nainstalovat poddajnou opozici, která by podepsala Katarskou smlouvu na plynovod. Také Turecko, Saúdská Arábie a Jordánsko měly na tomto plánu své zájmy. To se hodilo ke snaze USA o podřezávání a oslabování ruského vlivu na celou Evropu.
Nicméně mají také alternativní plán aby toho dosáhli. Plánovaný plynovod Nabbuco, vedoucí z Íránu do Turecka a do Evropy, by přímo postavilo íránský plyn proti ruskému plynu. Navíc, v případě neúspěšného svržení syrské vlády, se USA spokojili se zničením toho, co nemohou ovládat. Permanentní válka a zničení potrubí, v budoucnu zabrání či alespoň oddálí případnou další dohodu.
S titulky hlavních médií jako “USA bombarduje ropovody ISIS” je snadné zapomenout, že potrubí a rafinerie které se USA chystá bombardovat nepatří ISIS, ale syrskému lidu.
