Unipolární svět a huba plná demokracie. Kde USA berou právo vládnout všemu a všem? Kde berou právo diktovat Rusku, jak má žít a proč se Rusko nesmí bránit – co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi? Zásadní projev Putina o rozdělení světa na „Před Valdajem a po něm“. Gorbačov Putina obhajuje.

Pozorovatelka
10. 11. 2014   zdroj
Unipolární svět a huba plná demokracie. Kde USA berou právo vládnout všemu a všem? Kde berou právo diktovat Rusku, jak má žít a proč se Rusko nesmí bránit – co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi? Zásadní projev Putina o rozdělení světa na „Před Valdajem a po něm“. Gorbačov Putina obhajuje.
V návaznosti na svůj článek o polistopadovém vývoji a o pětadvacetiletém prosazování jediné „pravdy“ [1], vkládám a doporučuji video Putinova projevu, který přednesl v rámci mezinárodního diskusního klubu Valdaj letos v říjnu. Předtím ale několik slov.
Valdaj

Valdaj, to je „Valdai International Diskuse Club“, který byl založen v roce 2004. Jeho cílem je podpořit dialog mezi ruskou a mezinárodní intelektuální elitou tak, aby docházelo k nezávislé, objektivní a vědecké analýze politických, ekonomických a společenských akcí v Rusku a ve zbytku světa. Klub sdružuje přední zahraniční odborníky a novináře, kteří se vyjadřují k ruské politice, ekonomice a kultuře. Stálí mezinárodní členové tvoří páteř klubu a různí zahraniční odborníci jsou zváni každý rok. Valdai Club se osvědčil jako diskusní platforma jak ruských záležitostí, tak je zaměřen na posílení názorů světové intelektuální elity najít způsoby, jak překonat současnou globální krizi.

I přes současné sankce a výzvy k izolaci Ruska se letos zasedání klubu zúčastnilo 108 expertů z 25 zemí světa, mezi nimiž byla i řada bývalých premiérů a prezidentů. Co je nejpodstatnější, Putin na letošním setkání Valdaj v Soči pronesl projev, který je označován za naprosto zásadní pro další vývoj ve světě a podle mnohých odborníků je to projev, který svět dělí na čas „předtím a potom“. „Byl to velmi silný projev“, soudí prezident Nixonova centra a vydavatel časopisu The National Interest, známý americký politolog Dimitri Simes. „Můžeme s ním souhlasit nebo nesouhlasit, je to však projev, který upoutává pozornost a nutí lidi k zamyšlení. Není to jednoznačně projev předáka, který byl zahnán sankcemi do úzkých a pokouší se dostat z toho se ctí. To je projev předáka jaderné velmoci, s níž je třeba počítat, ať už se to někomu líbí, nebo ne“.

Politilog Vladimir Štol zdůrazňuje: „Putin mluvil v Soči o velkých změnách ve světě. Vyložil fakta v podstatě zřejmá: svět už není takový, jaký byl v posledních 25 letech po rozpadu SSSR. A Washington a jeho spojenci v NATO po skoro úplném dominování to těžko uznávají, a nechtějí uznávat. Čína se obnovila a vážně posílila. To samé můžeme říci také o Indii a Brazílii. Přirozeně také o Rusku. Uvědomit si, že se musíš s někým radit a přistupovat na kompromisy, brát v úvahu jiný názor, bývá někdy velmi těžko, a to nejen v zahraniční politice, ale také v obyčejném lidském styku. S podobnou transformací je však třeba počítat. Jinak už tomu být nemůže“.

Jedna ze zásadních Putinových vět zní: „Už nemůže existovat světový řád, který se pokoušejí vnutit všem USA. Prostě nezvládají úlohu, kterou převzali. Nemohou světu zajistit bezpečnost. Naopak, jejich jednání způsobuje stále větší chaos“. Ale to hlavní, co jasně naznačil ruský prezident, je absurdita monopolárního světa. Zejména na pozadí neschopnosti Washingtonu rozumně využívat vlivu, který dostal po ukončení „studené války“. Když se Putina ptali, jestli byl jeho projev obžalovací vůči Američanům, nebo spíše smiřovací, odpověděl: „Nebyl ani smiřovací, ani obžalovací. Byl to návrh společné práce“. [zdroj]
Demokracie respektuje názor druhé strany – nebo je to jinak?

Chtěla jsem jako úvodní foto vložit fotku Putina z Valdajnu, ale nakonec jsem dala přednost americké vlajce na půl žerdi. Bohužel, nenašla jsem stejnou i pokud jde o vlajku EU. K vůdcům oběma těchto spolků mám totiž stejný dotaz: Kde zůstala demokracie? Kde po 25-ti letech skončilo to předtím 40 let potlačované právo národů na svobodu rozhodování si o osudech vlastních zemí a národní identitu? Jakým způsobem si lze takové právo uchovat, když „demokratické“ USA, potažmo jejich zájmům sloužící „demokratický“ spolek EU, uznává jen jeden názor, jen jednu pravdu a každý, kdo by to chtěl jinak, je zlikvidován jako „odpůrce demokracie“? Neříká se takové „demokracii“ náhodou diktát?

Nás, Evropany, možná nemusí zajímat nějaký Hugo Chaves, Kaddáfi či Husajn a jiní (relativně nezajímat), ale rozhodně by pro nás mělo být varováním, kdo vlastní téměř celé Kosovo [2] (ač jinde byl scénář sametovější) a že ve všech evropských zemích šlo o totéž a nyní je na ředě Ukrajina. Dále proč žádná evropská země nesmí zbankrotovat (viz Řecko), co se děje kolem Maďarska a Orbána a v neposlední řadě i takové maličkosti, jako je mlácení vlastních lidí, když demonstrují proti homo adopcím a mají na sobě trička s klasickou rodinou [3] . Ač jsem na našeho Klause hodně naštvaná, měl by nás zajímat okamžik, kdy jsem na něj byla velmi pyšná za to, že byl z půdy EU vypískán právě za slova o likvidaci demokracie v evropských zemích, cituji část projevu, po kterém většina opustila sál, zatímco část statečných tleskala ve stoje: „Dnešní systém rozhodování v EU je něčím jiným, než historií prověřenou demokracií. V obvyklém systému je část podporující vládu a část opoziční, to ale v evropském parlamentu není. Zde je prosazována alternativa jen jedna a kdo uvažuje o alternativě jiné, je považován za odpůrce evropské integrace“ , můžete vidět a slyšet zde:

V čem je pointa odkazu na Klausův projev? No přece v tom, že evropské státy skáčou tak, jak EU píská a že EU skáče tak, jak pískají USA. A že to, co EU dělá sametově v Evropě („Kdysi tanky, dnes banky“), to USA dělají v celém světě (Klaus poznal, zač je loket neposlušnosti jediné „pravdy“ a jen pozorujme, co se bude dít kolem Zemana). A když to shrneme, tak musím zopakovat větu z nadpisu: Jediná země, jediná „pravda“! A až tak, že kde nestačí banky, tam nastoupí i ty tanky. A a ono se tomu pořád říká demokracie…! Po 25-ti letech ale narazila kosa na kámen – je tady opět to Rusko a s ním jeho dnešní vůdce, Putin.
Světový řád: Nová pravidla nebo hra bez pravidel?

„Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi“, říká v jedné části svého projevu ve Valdaji Putin. Myslím, že v té větě přesně popsal americké představy o demokracii. Já bych to přeložila: Americký národ je nejlepší, výjimečný, skvělý, happy, super, proto se celý svět bude chovat podle pravidel americké vlády! Jestli má někdo jiné představy, tak mu „demokraticky“ vysvětlíme, že je to rozpínavý a hloupý medvěd a že před takovým je třeba „demokracii“ chránit, protože je to škůdce všeho a všech. A tak se za čtvrt století nějak polehounku přihodilo, že celé Rusko (a Čína s ním) je ze všech stran obklíčeno základnami NATO [4], hmm…, co by asi řekly USA, kdyby byly stejným způsobem v zajetí Varšavské smlouvy? No, nemusí říkat nic, Varšavská smlouva je s pomocí všech „demokratických“ obhájců jediné světové pravdy dávno ta tam. Evropští vůdcové té „pravdě“ dávno slouží, už jí slouží i část bývalého SSSR (ne že bych toužila po obnově tohoto spolku!) až už přišla na řadu Ukrajina a totéž se chystá na Rusko: Ukrajina je příprava na to, co chceme udělat s Ruskem [5]

Od pádu berlínské zdi jedna země za druhou podléhají „pravdě made in USA“ (banky, tanky, kolaboranti a korupce – prostředky jsou různé). A tu se objevil někdo, kdo chce obhájit právo (demokratické právo) na vlastní pravdu. Na vlastní názor o hodnotách, morálce a způsobu existence svého národa. Někdo, kdo konečně silou má na to, aby se nové totalitě postavil, ale postavil se především proto, že ta totalita vodu káže a víno pije a ve svém diktátu nehodlá respektovat nic a nikoho. Jinak řečeno: USA mají plnou hubu demokracie, ale zcela diktátorsky celému světu vnucují vlastní představy o tom, jak mají země fungovat tak, aby elity bohatly. Zcela správně Putin tuto politiku nazval unipolárním světem. A zcela správně se jako vůdce obrovské země, nezadlužené a s velikým nerostným bohatstvím, jako vůdce země s bohatou historií a s velikým vlastenectvím a jako vůdce země, která má potenciál být rovněž světovou mocností (ač nic neukazuje na to, že by to bylo v ruském zájmu a řečem o ruské rozpínavosti se opravdu musím smát), zcela správně se tomu Putin postavil.

K projevu Putina mě zaujaly tyto dva komentáře:

Rusko nechce nástup chaosu, neusiluje o válku a nechystá se ji začínat první. Přesto, Rusko dnes vnímá perspektivu globální války téměř jako nevyhnutelnou, je k tomu připraveno a pokračuje se připravovat. Rusko válku nechce, ale nebojí se jí.

Rusko se nechystá zaujímat aktivní pozici v konfrontaci s hoře-budovateli Nového světového řádu do té doby, dokud se to netýká jeho životních zájmů, dává přednost dát jim možnost tolikrát si nabít hlavu, kolikrát to jejich hlava snese. Ale při násilném zavlečení Ruska do toho procesu, na úkor zájmů Ruska, budou ti „budovatelé“ litovat.

Ale posuďte sami, zde je úvodní část jeho projevu :

 A zde část, kde došlo i na reakci účastníků a na diskusi s Putinem:

K projevu Putina vyšel v Rusku velmi zajímavý komentář jednoho blogera, ze kterého jsem dvě části výše citovala a který si celý můžete přečíst zde [zdroj]

Na závěr: Na stáří v každém člověku asi jednak zvítězí svědomí. Náš Havel byl očividně nešťastný z toho, čemu sloužil a stařičký Gorbačov se ve svých 83-letech snaží napravit svoji roli slouhy americkým zájmům (resp. zájmům systému, který se USA rozhodly světu vnutit). A informovat o tom byla nucena i česká televize – „Gorbačov: Svět je na kraji nové studené války, může za to Západ“ [6]

A na úplný závěr: Nemyslím si, že v Rusku je všechno v pořádku a že Putin a všichni s ním, kteří to s Ruském myslí dobře, před sebou nemají veliký kus práce. Ale i za tu nejmenší zemi na světě, která má přírodní zdroje či leží na nějak strategickém území, a nemá vojenskou sílu ani jiné prostředky, jak se jediné celosvětové „pravdě“ a tím celosvětové moci bránit, za všechny ty země si dělám naděje, že americká vlajka opět skončí stejně na půl žerdi, jako ta napoleonská a hitlerovská.

A nemůžu si ještě odpustit jedno opětovné vložení videa pro ty, kteří slaví výročí pádu berlínské zdi, aniž by viděli, co přišlo po něm. Říká se: Naslouchej těm, kterým zakazují mluvit. A fanoušci našeho pravdoláskařského mainstreamu by se snad mohli zamyslet alespoň nad tím, proč tito Němci už mají se svým vysíláním na kahánku: