27. 11. 2014 zdroj
Evropský parlament chystá na základě chorvatského návrhu rezoluci proti srbskému politikovi Vojislavu Šešeljovi, který je souzen za válečné zločiny v Haagu a byl před několika týdny podmínečně propuštěn z vězení ze zdravotních důvodů. Rezoluce ale také adresně kritizuje dnešní srbskou vládu za to, že na poslední veřejné výroky Šešelja dostatečně nereagovala. Rezoluce chce od haagského soudního tribunálu přezkoumat jeho rozhodnutí o propuštění. Podobnou rezoluci už přijal také chorvatský parlament.
Celá záležitost potenciálně znovu otevírá Pandořinu skříňku staré chorvatsko-srbské rivality v kontextu současné srbské snahy o to balancovat svoji politiku mezi EU a svým tradičním spojencem Ruskem.
Vojislav Šešelj je významný politik krajně pravicové Srbské radikální strany, které měla v srbské politice vliv především v 90. letech. V letech 1998-2000 působil Šešelj jako vicepremiér srbské vlády. V posledních volbách v roce 2014 skončila jeho strana se svým krajně nacionalistickým a euroskeptickým programem s podporou 2,01 %. Šešejl se v roce 2003 dobrovolně vydal haagskému soudu a je vyšetřován za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Od roku 2013 trpí rakovinou tlustého střeva, což byl důvod, proč byl letos podmínečně propuštěn. Připravovaná rezoluce Evropského parlamentu uvádí některé Šešeljovy výroky z poslední doby a kritizuje srbské úřady za nečinnost, pozastavuje se také nad nestandardností jeho propuštění na svobodu a žádá opětovné prozkoumání věci. Rezoluce nemá ale žádnou právní platnost.
Text rezoluce v češtině ZDE.
Srbský premiér Aleksandar Vučić se ke kauze vyjádřil v úterý 25. listopadu. Od Šešeljových slov se jasně distancoval a také konstatoval, že Srbsko má zájem na stabilitě v regionu, chce nadále hrát roli stabilizačního faktoru a haagský tribunál neprojevil nejmenší zájem propuštění Šešelja se srbskou vládou konzultovat či s ní na to téma jakkoliv komunikovat. Podle jeho slov je nelogické, že by nyní měla srbská vláda nést odpovědnost za Šešeljovu veřejnou rétoriku po propuštění na svobodu.
Bez zajímavosti ale není, že sám premiér Vučić začal svoji politickou kariéru právě v Šešeljově politické straně a ještě v roce 2006 svého stranického šéfa do vězení veřejně podpořil. Dnes stojí v čele středopravé a proevropské Srbské pokrokové strany.
Srbský analytik Boško Jakčić řekl, že Šešelj je pro dnešní srbskou politiku naprosto efemérní, jde o někoho, kdo je na samém jejím okraji a je otázkou, jestli si rezoluci EP vzhledem k tomu vůbec zaslouží. Některé srbské komentáře hovoří v této souvislosti o „chorvatské hysterii“.
Rezoluce nemá ale podporu všech v Evropském parlamentu. Slovenský europoslanec Eduard Kukan je toho názoru, že kauze se přikládá větší význam, než ve skutečnosti má. Rozhodnutí nezávislého soudu zřízeného OSN je podle jeho slov nutné respektovat. Podobný názor má i bulharský europoslanec Angel Džambaki, který připomenul, že rezoluce je nepotřebná vzhledem k tomu, že se srbská vláda od Šešeljových výroků jasně distancovala. Opačného názoru jsou ale jejich kolegové z Chorvatska nebo Slovinska, jak informuje srbská veřejnoprávní televize a rozhlas na svých stránkách. Podle slovinského europoslance Ivo Vajgla je Šešelj „metaforou pro zločiny v bývalé Jugoslávii“ a jeho chorvatská kolegyně Ruža Tomašić kritizuje srbskou vládu za to, že příliš dlouho k Šešeljovým výrokům mlčela.
Také europoslanec za Českou republiku Jaromír Štětina dnes na svém Facebooku informoval, že rezoluci podpoří: „Podpořím dnes urgentní rezoluci navrženou mým chorvatským kolegou Plenkovićem, který upozorňuje na to, že srbský válečný zločinec Šešejl po propuštění z haagského vězení ze zdravotních důvodu pokračuje v Bělehradu protizákonně v nenávistné nacionalistické politice. Rezoluce upozorňuje na to, že Bělehrad proti tomu razantně nepostupuje.“
Sám Šešelj se dnes k připravované rezoluci Evropského a chorvatského parlamentu vyjádřil v tom smyslu, že je na ně „hrdý“. Na adresu svého možného návratu do Haagu znovu zopakoval, že se tam dobrovolně nevrátí a že má současná vláda možnost na něj vypsat zatykač a nechat ho zatknout. Kromě toho ostře kritizoval politiku současné vlády a vyzval premiéra Vučiće k televiznímu duelu.
– – –
Poznámka Václava Dvořáka (redakce Kosovoonline.net):
Kdo se blíž seznámil s fakty procesu s Vojislavem Šešeljem u Tribunálu v Haagu (ICTY), tak se musí nad hysterií kolem Šešeljova propuštění z vězení jen hořce pousmát.
Je signifikantní, že za plných 11 let(!) nebyl tribunál schopen Šešelja odsoudit. Důvodem je nedostatek důkazů (který byl ale zřejmý hned po vydání tajného(!) zatykače na Dr. Šešelja). Už jen ono skandálně dlouhé trvání dosud stále nedokončeného procesu hovoří za vše. Proč tak dlouho a proč bez úspěchu? Carla del Ponte, bývalá hlavní žalobkyně haagského Tribunálu, ve své vzpomínkové knize píše, že byla požádána tehdejším silně prozápadním ministerským předsedou Zoranem Djindjićem, aby jeho obávaného politického konkurenta Šešelje v Haagu zavřeli a už si ho tam navěky nechali. A špionážní služby zemí NATO, především CIA, BND a MI6, které režírují celý Tribunál, svého chráněnce Djindjiće poslechly.
Dr. Šešelj byl propuštěn nejen proto, že tlak na Tribunál ohledně nekonečně se vlekoucího procesu v posledních měsících značně zesílil, ale i ze závažných zdravotních důvodů. Ty jsou pro Tribunál vítanou záminkou, jak si zachovat jakous takous tvář. Vedle rakoviny střev má Vojislav Šešelj i rakovinu slinivky břišní, což je nemoc neléčitelná, fatální a rychlá. Takže Tribunál i dnešní silně kolaborující srbská vláda se dr. Šešelje nemusí obávat. Odchází a jim už překážet nebude.
A ještě jedna poznámka: je zajímavé, že u Haagského soudu v případě, že obžalovaný se úspěšně hájí (např. bývalý Jugoslávský prezident Milošević nebo dr. Šešelj) a hrozí, že pro nedostatek důkazů budou muset být obžalovaní propuštěni, se u nich náhle objeví fatální choroba. U Miloševiće to bylo náhlé selhání srdce, u Šešelje a další třech srbských obžalovaných rakovina.
A Štětinovy postoje a řeči? Nebudu komentovat? On sám si je svými myšlenkovými pochody a proslovy schopen způsobit tolik ostudy, že jen naivní a málo informovaní voliči ho mohou stále recyklovat.
