redakce e-republiky
29.11.2014 zdroj
Skupiny jako Hnutí za Rekonstrukci státu, Transparency international a další iniciativy by měly jít na zoubek nové mega-zlodějně připravované jako zcela zákonný tunel. Ještě je čas celou věc zastavit. Návrh zákona teprve prochází čtením ve Sněmovně.
Na programu 23.schůze od 2. prosince pod bodem č.13 je Novela zákona o veřejných zakázkách. Odstranění pojistek v zákoně téměř znemožní včasnou a tím účinnou obranu státu před záměrně připravenou zmanipulovanou zakázkou. Přitom je každému soudnému člověku jasné, že je mnohem lepší škodě včas předejít, než již vniklou škodu pracně napravovat. A v případě jednání státu a devastačních rozhodnutích velkého rozsahu (například tzv. “dostavba Temelína”) často už ani náprava není možná.
Pilné oligarchické vosy a státní sud medu
Vraťme se k důležitému článku Ťok to naťukl zcela transparentně: Stát je firma a opačně. Nebyl psaný náhodou. Náš web si na rozdíl od ostatních občanských iniciativ dal mimo jiné do vínku čtení těch zákonných předloh, který mohou mít pro občany devastační následky. Viz klíčové heslo “parlamentní zpravodaj”. Tato dřív nejprestižnější část žurnalistické profese se u dnešních presstitutek zredukovala na papouškování oligarchy předhozených komuniké pro jimi vlastněná korporátní média. Když tzv. “novináře” platí, tak se s nimi přece nebudou bavit. Na to mají výše postavené poskoky, aby úkolovaly podřízené mediální včelky pilně pracující v nižších patrech korporátního úlu.
Citovaný článek rozebral připravovovaný zákonný tunel na stát jménem PPP projekt. Závěr článku byl následující:
Jistě jde o úplnou náhodu, že se aktivizuje největší lobbistické sdružení na PPP projekty. Do jeho čela jde oligarcha z firmy Skanska a tak vystřídal jiného, ještě vyššího oligarchu, který jde spravovat naše veřejné prostředky. Nic nového pod sluncem, všichni si přece pamatujeme jiného ministra-podnikatele Aleše Řebíčka, který naprosto ušlechtilým způsobem stavěl české dálnice. Ty sice tak úplně nepostavil, ale vilu v Toskánsku, tu ano.
Strategie veřejného obstarávání je v dlouhodobém výhledu směřována na koncesní systém. U nás se bude jednat o nastavení dlouhodobých smluv (téměř bez možnosti dodatečných úprav parametrů) na celý komplex služby jedné firmě za fixovanou cenu.
Dálnice D47 a podivná izraelská firma
Dálnice D47 měl být první významný PPP podnik, který skončil “pouze” půlmiliardovým debaklem. Tehdy ještě časopis Respekt prováděl žurnalistiku a toto byl jeho závěr článku Tajemství šifry D47:
Jaroslav Spurný napsal:
Za předraženým a korupčním projektem stavby dálnice D47 stojí bývalý premiér Miloš Zeman. Svědčí o tom dokumenty, které má Respekt k dispozici. Ještě loni v březnu totiž s obchodem nesouhlasil ani tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling. „Stát by měl přistoupit na poněkud jinou koncepci smlouvy. A měl by znovu prověřit finanční model,“ napsal tehdy Schling Zemanovi. „Nesouhlas, odevzdat úřadu vlády,“ poznamenal 12. dubna na okraj dopisu Zeman. Tato poznámka definitivně odstartovala neprůhlednou, možná až dvousetmiliardovou zakázku pro byznysmeny vyšetřované v Rusku kvůli praní špinavých peněz. Kabinet smlouvu o týden později schválil a v červnu se podepisovalo. Tajné podmínky kontraktu jsou mezi zasvěcenci – včetně představitelů Evropské unie – od počátku kritizovány jako křiklavě nevýhodné pro český stát. Zřejmě proto je Zeman celou dobu nedovolil zveřejnit – a v jeho politice pokračuje i nová administrativa.
Soukromý podnik Housing & Construction (H&C), dceřiná společnost firmy Shiran Group, by dálnici postavil za své a my jsme ji měli do třiceti let splatit.
Tento kšeft za 125 miliard korun chtěl v roce 2003 premiér Zeman, ale návrh na tlak ODS neprošel, jen se platila této firmě půlmiliardová arbitráž. Třídní vědomí modrých strak prostě nemohlo přenést přes srdce, že by se socani jedním rázem napakovali stejně, jako oni za posledních 10 let usilovné neoliberální práce. Hlavním lobbistou pro tento “kšeft” byl místopředseda ČSSD Jaromír Kuča. Dnes, kdy totéž prosazuje Babiš, tento korporátní plátek ušlechtile mlčí, jak jinak také.
Dnešní forma legálního tunelu
Z vlády, kde sedí jak Ťok, tak Babiš i Sobotka, vyšel podivuhodný návrh zákona, který umožní u stavebních zakázek velkého rozsahu vyloučit z rozhodování odbornou veřejnost. V případě projektů PPP (Public private partnership) už roste riziko hodně vysoko. Podivuhodné složení bratrstva sněmovního a vládního Mordoru, které se kolem této předlohy sešikovalo, probereme někdy jindy. Nyní k jejich proklamované ušlechtilosti. Zastánci nové zákonné úpravy budou tvrdit, že odpadnou spory vázané na nekompetentní posuzování projektové dokumentace a také následné spory o projektové změny, které mají vliv na kvalitu i cenu díla. Vše má být na zhotoviteli a dodavateli díla, který bude i jeho prvním provozovatelem.
Proto požadují zrušení povinnosti předložení oponentního odborného vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, jež byla stanovena zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. a jehož účinnost má nastat 1. ledna 2015. Co bylo povinné ze zákona , bude nyní pouze dobrovolné. Navrhované zrušení §156 dává vládě volnou ruku, zda si předložení oponentního posudku vyžádá i bez zákona, může a nemusí. Jinak řečeno: na čem se parta oligarchů usnese, že je pro nás ovčany dobré, to se může za naše daně stavit a platit to bude dokonce i další generace. Oligarchové postaví nesmysly a předražené stavby jim šité na míru a naše děti bydlící u popelnic a pracující v německých montovnách, to budou oligarchickému jednomu promile pilně splácet.
Zrušení první pojistky proti zlodějnám
První závěr a vytažení první pojistky. Zákon povinně ukládá nezávislou expertízu projektů. Pak je možné říci, že projekt je nesmysl a naše daně na něj nepůjdou. Po zavedení této změny nebude žádný veřejný, tj. skutečný dozor nad průběhem realizace, protože primárně půjde o soukromé finance. Skutečný dozor znamená, že se ze zákona najdou věcné důvody, proč nějaký nesmysl zastavit. Tato pojistka zatím v zákoně je, a nyní má po novele vypadnout, podle vůle babišovských oligarchů a koaličně koupených socanů. Tady je původní varianta zákona.
§ 156 Odůvodnění veřejné zakázky
(1) Veřejný zadavatel u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky uveřejní na profilu zadavatele odůvodnění
a) účelnosti veřejné zakázky,
b) přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,
c) vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele,
d) stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.
(2) Veřejný zadavatel uveřejní odůvodnění podle odstavce 1 do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení.
(3) Veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. a) a b) předloží odůvodnění veřejné zakázky podle odstavce 1 u významné veřejné zakázky společně s odůvodněním stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ke schválení vládě. Schválení vládou je podmínkou
pro zahájení zadávacího řízení.
Toto je nová varianta zákona s účinností od 1. ledna 2015.
(4) Podmínkou projednání odůvodnění veřejné zakázky uvedeného v odstavci 3 vládou je předložení oponentního odborného vyjádření. Vypracování vyjádření zajišťuje ministerstvo.
(5) Veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. c) předloží odůvodnění podle odstavce 1 u významné veřejné zakázky ke schválení zastupitelstvu. Schválení zastupitelstvem je podmínkou pro zahájení zadávacího řízení.
(6) Veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. d) předloží odůvodnění podle odstavce 1 u významné veřejné zakázky ke schválení orgánu rozhodujícímu o otázkách jeho hospodaření
podle zvláštního právního předpisu 84).
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí 25
a) na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,
b) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2 a
c) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) a § 23 odst. 11.
(8) Veřejný zadavatel postupuje při použití soutěže o návrh podle odstavců 1 až 6 obdobně.
(9) Podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis.
V roce 2013 měl Senát při vládní krizi a po rozpuštění Sněmovny zákonodárnou iniciativu. Kvůli opakovaným zlodějnám gigantického rozsahu tam vložil tuto pojistku expertních posudků. Proto také měla ihned platnost zákona. A nyní jak vidno opět vládne milá shoda napříč politickým spektrem, že hlas zdravého a nezávislého rozumu je zbytečný tam, kde vládnou spojené korporátní a politické zájmy.
Zrušení druhé pojistky proti zlodějnám
Další pojistka proti nesmyslným stavbám byla v tom, že v případě tzv. “strategických investic” o nich mohli expertně rozhodovat pouze lidé, kteří měli tzv. “bezpečnostní způsobilost pro rozhodování o strategických investicích”. Jinak řečeno, byli prokádrovaní vládními bezpečáky, jestli nejsou přímí ruští nebo američtí špióni a jestli náhodou nemají skrytou firmu, která má z dané stavby přímo profitovat. Ne že by se tato část zákona nějak plnila, viz korupční masakr na českých dálnicích za posledních 20 let a spojení s evropsky zcela unikátní kvalitou těchto staveb. Ale litera zákona platila takto.
§ 157a
Citlivá činnost
(1) Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a)a b), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje
a) schválení zadávacích podmínek,
b) zadání veřejné zakázky, nebo
c) výkon funkce člena hodnotící komise, nebo
cd) posuzování a hodnocení nabídek osobami určenými zadavatelem, pokud tuto činnost vykonává sám zadavatel podle § 79 odst. 5.
(2) Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Takto se vyškrtnutím bodu c výkon funkce člena hodnotící komise má zákon změnit. Oficiálně vypadá vypálení druhé pojistky následovně. Citujme celý odstavec z důvodové zprávy k zákonu, která žádá vyjmutí výkonu člena hodnotící komise u významných veřejných zakázek z tzv. “citlivé činnosti” regulované výše uvedeným paragrafem.
Dojde k zjednodušení procesu sestavování hodnotících komisí, neboť za současného znění byl tento proces u významných veřejných zakázek značně administrativně náročný. Z důvodů zachování ostatních institutů § 157a odst. 1 ZVZ, a to schválení zadávacích podmínek, zadání veřejné zakázky a posuzování a hodnocení nabídek osobami určenými zadavatelem, pokud tuto činnost vykonává sám zadavatel podle § 79 odst. 5 ZVZ u významných veřejných zakázek, v citlivé činnosti, jsou rizika v této souvislosti minimální, zejména v souvislosti s povinností mlčenlivosti členů hodnotící komise.
Takto se objasňuje bod 6, čili ustanovení týkající se citlivé činnosti v důvodové zprávě k zákonu. Je to klíčová část o bezpečnostní způsobilosti pro rozhodování o strategických investicích. V případě hodnotících komisí u významných veřejných zakázek už nemusí členové, splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti.
Závěr
Není co řešit: rozhodovat budou komise složené za zástupců oligarchů, oponentní posudky nebudou a kádrování lidí v klíčových komisích rozhodujících o užitečnosti staveb za účelem zjištění skrytých zájmů také odpadne.
Skupiny jako Hnutí za Rekonstrukci státu, Transparency international a další iniciativy by měly jít na zoubek nové mega-zlodějně připravované jako zcela zákonný tunel. Ještě je čas celou věc zastavit. Návrh zákona teprve prochází prvním čtením ve Sněmovně.
– – –
Naše články k tématu
Ťok to naťukl zcela transparentně: Stát je firma a opačně
Jak se poslankyni Balaštíkové nepovedlo otrávit národ
Horní zákon u ústavního soudu
Zákony ve Sněmovně manipulují lobbisté a hlasují o nich diletanti
Související články (1)
Jak se poslankyni Balaštíkové nepovedlo otrávit národ
Poslanec Kalousek chce šetřit státní kasu tím, že zničí stát
Koaliční slepenec a tušení věcí příštích
Společenství Mordoru ve Sněmovně
Vyšetřování kauzy Opencard nakopne poslanecká komise