Vasil Jaiani
11. 11. 2014 zdroj a zdroj
Sankce mají na ruské obyvatelstvo jen omezený účinek. Navíc to vůbec nevypadá, že by sankce zmenšovaly podporu vládní politiky v ukrajinské věci.
Vasil Jaiani je analytik vlády District of Columbia (hlavní město USA Washington).
Ruské hospodářství není v rozkladu, ale trpí sankcemi a pádem cen ropy. Index MICEX poklesl (o více než 7 % za rok), a rubl podstatně poklesl vůči dolaru (o více než 20 % za rok). Podle vídeňského Institutu pro mezinárodní ekonomické studie klesly přímé zahraniční investice o 50 %. MMF předpovídá slabé vyhlídky na ekonomický růst Ruska v důsledku sankcí a podkopané důvěře investorů kvůli geopolitickému zmatku na Ukrajině.
Účinek sankcí společně s rekordně nízkými cenami ropy je prý viditelný na makroekonomické úrovni, ale zatím nezměnil agresivní politickou strategii Kremlu na Ukrajině. Vysvětlením je to, že sankce mají na ruské obyvatelstvo jen omezený účinek. Navíc to vůbec nevypadá, že by sankce zmenšovaly podporu vládní politiky v ukrajinské věci.
Ruský prezident, který se v několika minulých měsících těšil rekordně vysoké podpoře přesahující 80 %, má podporu veřejnosti pro vměšování Moskvy na východě Ukrajiny. Podle výzkumu veřejného mínění nezávislé agentury Levada publikovaného 16. října je proti ukončení podpory proruských povstalců na východní Ukrajině 68 % respondentů. Ještě více, 79 % respondentů je proti vrácení Krymu Ukrajině.
Taková veřejná podpora ruskému vměšování na Ukrajině může být z velké části připsána skutečnosti, že západní sankce buď nevyvíjejí dostatečný tlak, nebo potřebují více času, aby dosáhly plné účinnosti. Ať už je vysvětlení jakékoli, faktem je, že velká většina ruského obyvatelstva se sankce výrazně nedotkly. Podle toho samého průzkumu Levady nezpůsobují velké většině (79 %) respondentů hmotné problémy. Dvě třetiny respondentů dokonce neočekávají žádné velké problémy ani do budoucna.
Západní sankce buď nevyvíjejí dostatečný tlak, nebo potřebují více času, aby dosáhly plné účinnosti.
Ačkoli to vypadá, že většina ruských občanů nemá moc problémů se sankcemi, mnoho lidí má tendenci vnímat je jako zaměřené proti celé zemi spíše než proti ruskému vedení, jež je přímo odpovědné za akce na Ukrajině. Když se jich Levada ptala v květnu, na koho byly západní sankce zacíleny, pouze 27 % je označilo za cílené proti běžné populaci. Toto číslo však značně vzrostlo – na 41 % v září. Ve stejné období se snížil počet ruských občanů, kteří vnímali sankce jako trest proti úzkému okruhu těch, co v Kremlu rozhodují – pokles byl ze 42 % na 30 %.
Změna v náladách veřejnosti se může odehrát dvěma rozdílnými způsoby: Buď ještě více lidí bude následovat kremelskou agresivní zahraniční politiku jako znamení jednoty, nebo, jakmile začnou pociťovat účinek sankcí, budou stále váhavěji podporovat agresivní politiku svých vůdců směrem ke svému sousedovi a Západu. To ukáže jen čas.
Ruský medvěd: „Jen přidávejte! To mě posílí!”
