28. 11. 2014 zdroj
Vladimír Putin se 15. Listopadu zúčastnil zasedání skupiny G20 v australském Brisbane [1] a média tuto událost komentovala jako demonstraci jednoty západu vůči „ruské agresi“ na Ukrajině. Informace, které přišly do redakce od našeho ruského zpravodaje z Moskvy, jsou ovšem zcela jiné a vypovídají o něčem, co již v náznacích můžeme sledovat několik posledních měsíců i z médií na západě. Ovšem teprve 15. Listopad 2014 je datem, který vstoupí do historie.
Ruský prezident totiž přijel do Brisbane s rozdanými kartami a doprovázený loděmi ruského válečného námořnictva. Ne pro dekoraci, ne kvůli vytahování se. Ale kvůli obavám, že během jeho nepřítomnosti doma zaútočí NATO na Ruskou Federaci a pokusí se v Moskvě o souběžný státní převrat. Putin si vzal s sebou lodě jako pojistku včasného úderu a kontroly nad částí ruského arzenálu! Redakce AE News má k dispozici informace, že ruský prezident přijel do Brisbane dojednat s EU kontra-dohodu o vojenském neútočení, navzdory USA! Známe podrobnosti!
Neuvěřitelných 6 hodin trvalo jednání Vladimíra Putina a Angely Merkel v Brisbane za zavřenými dveřmi. Oficiální stanovisko bylo, že se probírala bezpečnostní témata o Ukrajině. Ve skutečnosti došlo k jednání na nejvyšší úrovni o vzájemném neútočení mezi Německem a Ruskem v případě vypuknutí války mezi NATO a Ruskem. Proto ten šok a zděšení a také vztek po skončení schůzky. Putin Merkelové sdělil i tuto větu: „Rusko bude považovat dohody o poválečném uspořádání Evropy po II. sv. válce za neplatné, vstoupí-li Ukrajina do NATO!“. Reakce Merkelové to potvrdila i dnes [2] a dodala, že Německo nehodlá podporovat ve věci Ukrajiny válečný scénář, bez ohledu na cokoliv. Zdůraznila ale potřebu trvání sankcí proti Rusku. Kvůli vztahům s USA.
Pakt o neútočení Putin – Merkel
V Brisbane upekla Merkelová s Putinem bilaterální kamarádskou dohodu. Za zády Obamy i dalších partnerů. Putin si zajistil sílu veta Berlína v případě hlasování NATO o případné válce s Ruskem. Německo bude proti, za všech okolností. Aby byla pozice Merkelové silná před spojenci, bude nadále trvat na sankcích proti Rusku. Ty však nejsou pro Rusko nijak citelné, jakkoliv se západní propaganda snaží obyvatelstvo přesvědčit o opaku.
Válka kvůli Ukrajině se dá očekávat nyní, co americký Kongres i Senát ovládli militantní republikáni. Vladimír Putin přijel do Brisbane s ultimátem ve vztahu k EU a NATO. Ultimátum má jedinou podmínku: „Rusko požaduje stažení amerických vojsk od hranic s Ruskem, a to jak v Pobaltí, tak i z Gruzie a z Černého moře“. Pokud nedojde ke stažení vojsk, Rusko se nebude cítit vázáno smlouvami o zákazu a omezení vývoje nosičů středního a dlouhého doletu. Rusko rozmístí jaderné zbraně na kontaktní hranici s Pobaltím, na Krymu a také na Kubě. Při vstupu vojsk NATO na území Ukrajiny vstoupí ruská vojska do Pobaltí a do Gruzie.
Angela Merkel podle všeho informovala zástupce USA a Kanady o ruském plánu rozmístění balistických raket na Kubě, z čehož pramenilo i ostré prohlášení kanadského premiéra Stephena Harpera, aby Rusko laskavě „vypadlo z Ukrajiny“ [3]. Ostrá slova mířila na Putina zřejmě kvůli zmínce o tom, že ruské rakety na Kubě nově doletí až do Kanady. Putin sdělil Angele Merkel, že Ukrajina je považována Moskvou za neutrální nárazníkovou zónu, ale díky státnímu převratu v Kyjevě se nyní Rusko cítí ohroženo. Zároveň Putin uvedl, že Moskva se již necítí vázána dohodou z roku 1994 o územní celistvosti Ukrajiny poté, co Kyjev oficiálně vyjádřil plán na vstup země do NATO. Rusko nebude bránit povstalcům na východě Ukrajiny v rozšíření jejich území až na hranici řeky Dněpr, varoval Putin.
Doslova v šoku zůstali účastníci summitu v Brisbane, když Putin Merkelové oznámil, že ruská fregata [4] nedaleko pobřeží Austrálie má na palubě operačně-taktické jaderné zbraně s plochou dráhou letu a že Rusko obnovilo hlídkové plavby k americkému i australskému pobřeží. Na důkaz toho, že přijel do Brisbane s ultimátem a ne na návštěvu, ukončil Putin předčasně účast na summitu. Od toho okamžiku došlo ke spuštění hodin, které odpočítávají novou studenou válku. Rusko je ve stavu připravenosti, reviduje taktické plány, reaktivuje strategická raketová vojska, státní správa je připravována na všenárodní mobilizaci. Rusko má informace, že NATO plánuje pozemní útok na Rusko vedené po ose „střed“ přes Polsko a osu „sever“, Pobaltí, jakmile se NATU podaří najít pro útok záminku. Těchto záminek už bylo několik, ale žádná nevyšla. Nejprve pokus Porošenka s prohlášením o ruské invazi na Ukrajinu. Poté pokus kyjevské vlády obvinit Rusko z terorismu poté, co ukrajinská stíhačka sestřelila let MH17. Ani tento barbarský čin Kyjeva se nepodařilo na Rusko hodit.
Válka na dohled, v Rusku se chystají kryty CO
Vývoj posledních událostí v USA ale všechno změnil. Po volbách do Kongresu a Senátu se americká zahraniční politika velmi výrazně militarizuje. A podle všeho, ve věci ukrajinské otázky, nebudou republikáni žádné záminky pro útok na Rusko hledat. Stačí jim, že mediálně je již Rusko uznáno, že je viníkem všeho a může za všechno. Vladimír Putin ví, že v této situaci už nebude diplomacie a systém politické zdrženlivosti ze strany Moskvy stačit. Proto generál Šojgu připravuje Rusko na válku [5], protože dokud budou geopolitickou situaci v Evropě ovládat USA, válka bude nevyhnutelná. To potvrzuje i další skutečnost, Francie byla donucena ze strany USA nedodat Rusku postavenou a zaplacenou vrtulníkovou loď třídy Mistral, což je de facto situace, která předcházela vypuknutí II. sv. války poté, co Anglie odmítla 25. srpna 1939 předat Německu 12 lokomotiv pro tehdejší říšské dráhy. Do vypuknutí II. sv. války zbývalo jen několik málo dnů. Rusko narychlo začíná budovat kryty Civilní Obrany (CO) v masivním měřítku. Rusko je v horečné přípravě na nuklearní úder od USA.
Na hranicích s Ruskem je v Pobaltí čím dál tím více americké bojové techniky [6]. Je to neuvěřitelné, ale Američané a spojenci vážně uvažuji o tom, že odříznou Rusko od Baltu severním útokem na Petrohradskou oblast. Zdánlivě šílený tah by se mohl realizovat i za pomoci Finska, které je ve vleku USA po nástupu nového ministerského předsedy. Úmyslné zrujnování společnosti Nokia dosazeným trojským koněm z Microsoftu, Stephenem Elopem a následné převzetí společnosti za zůstatkovou hodnotu bylo natolik skandální, že finští politici chtěli celou věc hnát před mezinárodní arbitráž, ale k tomu nedošlo. Americká tajná služba NSA začala vyhrožovat nahranými odposlechy i finským poslancům a bylo po protestech. Nedávný výrok finského ministerského předsedy Stubba, že Finsko by mělo vstoupit do NATO [7], to jenom potvrzuje.
Miloš Zeman při státní návštěvě Kazachstánu správně uvedl, že mírový proces na Ukrajině je možný pouze v případě, že Ukrajina se bude striktně držet svého neutrálního statusu a podřídí svoji vojenskou obrannou doktrínu Moskvě [8], podobně jako ji podřídilo nejen zmíněné Finsko po roce 1945, ale také i Rakousko. Že tento model je praktický, bezpečný a schůdný, to vidíme na obou zmíněných zemích, kde demokracie má pevné postavení a vztahy s Ruskem od té doby nikdy nebyly konfliktní.
NATO bez USA?
Samozřejmě, hlavním destabilizačním prvkem v Evropě je NATO, jehož anachronistická existence jalového uskupení neschopných vojsk na gumových tancích a nafukovacích letadlech by bez skutečného a jediného bojeschopného člena, USA, byla už dávno v propadlišti dějin. Bohužel, lídr v NATO se nechová jako stabilizační faktor a uvážlivá síla, nýbrž jako imperiální mocnost. Když vyjmenujeme několik zemí, kde se v této chvíli bojuje, Afghánistán, Irák, Sýrie a Ukrajina, tak všude tuto nestabilitu způsobila americká politika následována americkými vojensko-mocenskými zájmy. Proto je správný názor, který teď zazněl z Ruska, že USA by mělo být z NATO vyloučeno [9]. Což je sice pěkná představa, ale zcela utopická, protože NATO je USA. Bez USA žádné NATO nebude. A to nikdo na západě nechce dopustit, nikoliv z lásky k USA, ale kvůli vlastní národně-rozpočtové kapse. Protože pokud by NATO nebylo, musely by západní státy opět spoléhat jen na vlastní armádu a její vojenskou moc, která působí úsměvně u jednotlivých států EU už dnes, natož jak by vypadala po odchodu USA z NATO.
Rusko je na novou studenou válku připraveno. Ekonomicky ji chce využít ke svému posílení, ve spolupráci s Čínou. Ta potřebuje Rusko kvůli surovinám a také kvůli odbytu svého zboží. Představa EU, že Rusko se podaří sankcemi přinutit k tancování polské mazurky nebo amerického rock’n’rollu, je naprosto naivní. Rusko nepotřebuje EU, ale naopak. EU potřebuje Rusko každý den. S velkým pobavením, ale i znepokojením, sleduji, jak politici hlasitě křičí a volají po více sankcích proti Rusku, ale je to ruský plyn, který jim dělá příjemné teplo v zimních měsících. Je to ruský plyn, na kterém vaří. Je to ruská ropa, na kterou si jezdí v autech a náklaďácích. Samozřejmě, že západní frikulínové ihned řeknou, že plyn lze frakovat, že nepotřebujeme plyn z Ruska, ozvou se i zastánci arabské ropy, ta přece není špatná a není drahá.
Jenže ono je to všechno úplně jinak. Když Rusko přestane dodávat plyn a ropu do Evropy, tak první den všichni začnou tleskat, jak jsme se Rusů zbavili. Ale druhý den, ten zázračný a levný břidlicový plyn zdraží. Na dvojnásobek, na trojnásobek, na pětinásobek ceny toho ruského zemního. A ta arabská ropa, ta vyletí najednou na desetinásobek. Vypukne chaos. Ne, budu přesnější, vypukne přídělový systém. Na lístky. Palivo se bude vydávat přídělově. Plyn se bude pouštět jenom ve vybrané hodiny během dne. Překročení palivového i odběrového stupně (dnešní mladí ani nevědí, co to znamená) se bude sankcionovat. Kdo to přežene opravdu hodně, půjde si sednout do kriminálu. Bez ohledu na to, že bude mít na tu spotřebu peníze na zaplacení.
Méně znamená více… peněz z našich kapes!
Jak naivně Bohuslav Sobotka při návštěvě v USA uvedl, doufá, že USA začnou dovážet svůj břidlicový zkapalněný plyn do EU. I ten Sobotka už ví, co se chystá, přídělový systém na plyn i ropu, Sobotka ví, že Rusko uzavře v určitý okamžik uzávěry na plynovodech a ropovodech. A bude to ve chvíli, kdy budou postaveny plynovody a ropovody do Číny z Ruska. A ty budou stát velmi brzy, stavět už se začalo. Samozřejmě, do té doby má Evropa oddechový čas, ještě může s Ruskem uhrát plichtu. My vám něco, vy nám něco, fifty fifty. Ale s tvrdohlavou paličatostí to skončí tak, že Rusové přesměruji do Číny nejen ropu a plyn, ale i svůj spotřební trh. Existuje něco, co umí vyrobit jenom Evropa a Čína ne? Moc takových věcí není. Ta naivní představa, že my v Evropě jsme vyspělí a Rusové zaostalí a bez našich výrobků se Rusové neobejdou, ta může být opravdu fatální.
Server Echo24 se v jednom ze svých propagandistických štvavých článků proti AE News poškleboval nad jedním mým výrokem, že pan Obama ve Škodovce jezdit nebude, ale Rusové ano. Ten výrok nejen platí, překvapivě pro redaktory Echo24, ale on platí prakticky pro veškerý český strojní průmysl. A nejen pro strojní, ale i pro potravinářský. Ztratit ruské trhy je snadné, získat zpět je bude nemožné, v konkurenci s Čínou. Evropa se v zoufalství snaží sebe sama střelit do nohy. Snaha o schválení smlouvy TTIP, též NAFTA, tedy zóny volného obchodu mezi USA a EU, se zdá mnohým evropským politikům jako geniální. Bravooo, volají liberálové v Bruselu, až jim knoflíčky od košile na pupku praskají, jak se dobře mají.
Ale ta pozice, ze které EU do TTIP vstoupí, ta je v jedné věci zákeřná. My říkáme, že Rusko nepotřebujeme, že zboží vyvezeme do USA. Ale ono nestačí zboží vyvézt, to zboží je třeba také na trhu v USA prodat. A já, jako člověk, který dlouhá léta v USA žil, vám mohu říct jedno: Nemáte představu, dámy a pánové, co české výrobce v USA čeká. Čeká je tam něco, co v životě nepoznali nikde v EU! Nikde! V Česku už vůbec. Čeká je tam volný trh! Ne, řeknu to ještě jinak a jasněji: čeká je „neregulovaný americký volný trh!„.
Konkurence, o které se evropským výrobcům ani nesnilo
Takovou konkurenci, jako v USA, nikde jinde na světě neuvidíte. Ráj pro spotřebitele, peklo pro prodejce. V USA zkrachovaly se svojí expanzí na americký trh v minulosti i takové automobilky jakými jsou třeba Renault nebo FIAT. Představa, že Škoda Auto odejde z Ruska (i když Škoda tam má vlastní továrnu, ale nevyrábí tam všechny modely, které na ruském trhu Škoda ve skutečnosti prodává) a bude prodávat svá auta v USA, je fantasmagorická. Když se podíváte, jak předraženou cenotvorbu má Škoda v Evropě, tak v USA neprodá ani jeden vůz. Čili je velký rozdíl prodávat auta Rusům a Američanům.
Platí to i pro potraviny, oblečení, spotřební zboží všeho druhu, strojírenství. Zetor v USA v konkurenci s John Deer? Proboha, však Zetor nedokáže konkurovat John Deeru ani v Česku, natož u nich na domácím trhu. Zkrátka, nenechte se prosím od svých politiků opít rohlíkem. Ztráta ruského trhu nebude nahrazena ziskem trhu amerického, to ani náhodou. Naopak, TTIP umožní dovoz laciné americké zemědělské a strojírenské produkce do EU, potraviny geneticky modifikované, to je nutné zdůraznit a co na to řeknou čeští a potažmo evropští producenti se svými BIO produkcemi, když v supermarketech chudé obyvatelstvo preferuje „GMO value“ nad „BIO quality“?
Rusko je obrovský nenasycený trh. Amerika je obrovský nasycený trh. Otázka pro studenta 1. ročníku ekonomické školy: Ve které zemi se bude produkt X lépe prodávat? Další otázka: Který producent je schopný v konkurenčním prostředí lépe obstát? Ten, který má produkci uzpůsobenou konkurenčnímu prostředí anebo ten, který vyrábí sice kvalitní ale současně předražené zboží? Odpověď je jasná. České podniky v konkurenci na trhu v USA obstojí jen velmi obtížně.
Je tedy jasné, že nová Studená válka bude mít jiné parametry. Bude válkou systému a válkou trhu. Díky Ukrajině aktuálně ale hrozí, že tato válka přeroste v ozbrojený konflikt na evropské půdě. Přesuny jaderných zbraní v Rusku k západní hranici a přesuny amerických divizí do Pobaltí to jen potvrzují. Bílý dům se pokusí Rusko porazit státním převratem zevnitř. Plánem je pokus o státní převrat a v případě, že by se povstalcům podařilo obsadit Kreml a prohlásit se za povstaleckou vládu, vojska NATO by poté vkročila na ruské území pod mandátem nové pučistické vlády v Moskvě. Všechna protiopatření Vladimíra Putina nyní směřuji k tomu, aby systémově připravil Rusko na to, aby tomuto scénáři dokázalo vzdorovat. My budeme situaci nadále sledovat.