Tereza Spencerová
Ostrá prohlášení na adresu Ruska mohou sice někoho morálně uspokojit, ale nejsou s to nahradit realistickou strategii, která by nynější krizi vyřešila, tím spíš v době, kdy stále méně členů EU je ochotno po vágních protiruských proklamacích přistupovat také k činům.„Neustále pracujeme na diplomatickém řešení krize, ale, bohužel, v jejím průběhu je dál narušována územní celistvost Ukrajiny,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová podle Deutsche Welle a dodala, že další sankce proti Rusku jsou „dál nevyhnutelné“.
Pokračovat v politice, která nepřináší žádné výsledky, je ale ze všeho nejvíc jen známkou bezradnosti. „Zdá se, jako by už všichni byli s rozumem v koncích,“ cituje Der Spiegel zdroj z berlínské vlády. „Evropa v krizi s Ruskem dosáhla samého dna – a být na dně je nebezpečné,“ podotýká německý týdeník, podle něhož už se drolí jednota nejen v samotné EU, ale i v německé koaliční vládě konzervativců CDU/CSU a sociálních demokratů. „Největší hrozbou je, že jsme dovolili vrazit meze sebe klíny,“ prohlásila na nedávném summitu G20 v Brisbane Merkelová. To už přitom trhliny v koaliční jednotě začaly být viditelné. Zatímco Merkelová v Brisbane ve svém projevu zkoušela dát Vladimiru Plutonovi tvrdě najevo, co si o něm a jeho politice v ukrajinské krizi Západ myslí, německý ministr zahraničí a sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier týž den v Bruselu – aniž by kancléřku jmenoval – prohlásil, že by se Západ měl zdržet razantních veřejných prohlášení, aby „svým veřejným jazykem nezničil naděje přispět ke zmírnění napětí a zklidnění konfliktu“, připomíná Der Spiegel. Vzápětí Steinmeierodletěl do Moskvy, kde mimo jiné prohlásil, že Ukrajina nikdy členem NATO nebude a brzy je mluvit i o jejím vstupu do EU. (Ukrajinci mezitím chtějí o vstupu do NATO hlasovat v referendu a čekají, že jim EU řekne, že „dveře zůstávají otevřené“, říká ministryně pro otázky evropské integrace Elena Zerkalová.)
Der Spiegel konstatuje, že CDU/CSU i SPD hodnotí ukrajinskou krizi stejně, rozcházejí se ale v klíčové otázce: jak postupovat dál. Kancléřka se obává, že proruští separatisté rozdělí východ Ukrajiny a Západ v dlouhodobém výhledu bude muset tento vývoj přijmout. „Pokud se tak stane, Rusko se svou strategií od rozpadu SSSR uspěje už potřetí,“ píše Der Spiegel. „Pod Ruskou kontrolou jsou Abcházie i Jižní Oseti, které patří k území Gruzie, stejně jako Podněstří, region Moldovy. Výsledkem je, že ani jedna z těchto zemí nemůže vstoupit do NATO, protože vojenská aliance vyžaduje, aby členské státy měly ještě před vstupem vyřešeny všechny pohraniční spory se svými sousedy.“
Steinmeyer na druhou stranu nechce dál Rusy provokovat, protože by to ještě více zkomplikovalo ruskou spolupráci v jiných oblastech, jakou je například otázka íránskéhp jaderného programu. Intenzita sporu v německé vládě se ukázala v úterý v noci na jednání lídrů koaličních stran, na němž se šéf CSU Horst Seehofer ptal: „Chci od šéfa SPD Sigmara Gabriela jasně slyšet, zda podporuje snahy naší kancléřky, nebo ne?“ A na Steinmeyerovu adresu prohlásil: „Je velmi nebezpečné, když razí svou vlastní diplomacii, která se od té kancléřčiny liší.“ Oleje do ohně ještě minulý týden přilil prominentní sociální demokrat a předseda Německo ruského fóra Matthias Platzek, který prohlásil, že otázka Krymu by měla být řešena „retroaktivně na základě mezinárodního práva“, což v praxi znamená faktické uznání ruské anexe. „ I ti nejchytřejší musejí tu a tam ustoupit,“ dodal v rozhovoru, který sice rozčílil CDU/CSU, ale Steinmeyer se od svého kolegy a jeho názorů nijak nedistancoval. Aktuální průzkum veřejného mínění přitom odhalil, že proti uznání Krymu coby ruského území je 48 procent Němců, zatímco 39 procentům by to nevadilo.
„Berlínský“ rozpor se pak přenesl i na půdu EU, neboť Steinmeyer na jednání ministrů zahraničí členských zemí prosadil, že další sankce se nebudou týkat ruských představitelů, ale „jen“ lídrů samozvaných „lidových republik“ v Donbasu. Prý se na summitu G20 otevřely „nové kanály“ komunikace s Moskvou a nebylo by dobré je okamžitě znovu zavřít, argumentoval Steinmeyer bez ohledu na zásadní nesouhlas především Pobaltí a Polska. Zmatek do unijních řad pak vnesla i nová šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová, podle níž Brusel od Kyjeva očekává přiznání autonomie Donbasu, přičemž tato slova byla následně popřena a označena za „chybu v překladu“.
Nepopřela však své konstatování, jimž přiznává souznění se Steinmeyerem: „Rusko je zcela jistě součástí problému, ale zároveň je i součástí jeho řešení.“ Vyslovila se také pro „reset“ vztahů mezi EU a Ruskem, protože krize má na Unii zásadní dopad. Jak shrnuje Business New Europe: „Stačilo pár měsíců a je stále jasnější, že i ten nejmenší negativní dopad antiruských sankcí může eurozónu poslat do skutečné recese, třetí za necelou dekádu. V rámci EU sdílí odpor proti jakékoli politice, která si vyžádá krátkodobé ekonomické náklady, a to nejen mezi státy, které jsou ve své orientaci včůi Rusku tradičně umírněné (jako Rakousko a Řecko), ale i mezi státy, které byly vůči Rusku tradičně velmi kritické jako Česká republika a Slovensko. Otevřeně proruská politika je – s výjimkou Maďarska – stále ještě výjimkou, ale sílí neochota provázet vágní slovní odsudky Moskvy také konkrétními činy.“
Je čas se dohodnout
Angela Merkelová je ve srovnání se svým ministrem zahraničí ve složitějším postavení. Jak konstatuje agentura Reuter´s, při mnohahodinovém jednání s Putinem v Brisbane prý ruského prezidenta vyzvala, aby „otevřeně řekl, co vlastně na Ukrajině a v dalších postsovětských satelitech chce“. Chtít po soupeři po roce krize vysvětlit, co se děje, je přiznáním, že kancléřka neví, kudy dál, nebo, jak konstatuje Reuter´s, že její politika „došla do slepé uličky“. Slova o „nevyhnutelnosti“ dalších sankcí tuto bezradnost jen zdůrazňují, neboť je zřejmé, že v rámci EU bude složité prosadit byť i jen obnovení sankcí starých, až vyprší jejich platnost.
Der Spiegel v rozsáhlé analýze uplynulého roku, kterou nazval „Jak EU kvůli Ukrajině ztratila Rusko“, připomíná Steinmeyerův projev z loňského prosince, kdy nastupoval do funkce: „Měli bychom se ptát sami sebe, jestli jsme nepřehlédli skutečnost, že bylo pro Ukrajinu příliš, když jsme ji přiměli vybrat si mezi Evropou a Ruskem.“ A cituje i bývalého českého eurokomisaře pro rozšiřování Štefana Füleho, podle něhož Ukrajina stanula před neřešitelnou volbou: „Vlastně jsme Ukrajině říkali, je nám, kluci, líto vaší zeměpisné polohy, ale nemůžete jít ani na Západ, ani na Východ.“
Ze všeho nejvíc ale Evropa podcenila Moskvu a její odhodlání zabránit spojení Ukrajiny se Západem. Evropané buď nebrali ruské obavy a ukrajinská varování vážně, nebo je rovnou ignorovali, protože se jim nehodila do jejich světonázoru, soudí Der Spiegel. „Evropa a Rusko spolu mluvily, ale nerozuměly si. Byl to střet dvou různých zahraničně politických kultur: západního přístupu založeného na smlouvách s pečlivě formulovanými odstavci, a východního přístupu, v němž jsou důležitější symboly a postavení.“ Za podpis asociační smlouvy s EU bude muset Ukrajina platit enormní cenu, podotýká týdeník. „Je tu 2370 otázek ohledně smlouvy, které chce Moskva zodpovědět, než dokument vstoupí v platnost. Zabere to zcela určitě roky – a je to navíc i ten poslední společný problém, o němž se Moskva a EU stále ještě baví.“
Financial Times soudí, že nastal čas se s Ruskem dohodnout. „Hrubé zacházení s Putinem na summitu v Brisbane možná lídry států morálně uspokojilo, ale nemůže nahradit udržitelnou strategii k odvrácení největší hrozby pro evropskou bezpečnost od rozpadu SSSR,“ shrnuje list s tím, že sankce proti Rusku byly sice na místě, účel ale nesplnily. Západ není ochoten vést kvůli Ukrajině s Ruskem válku a není s to Ukrajině ani finančně pomoci, aby odvrátil její ekonomický krach. Kyjev by se tak měl postarat o to, aby jeho vazby na EU už nekomplikovaly vztahy s Ruskem, kam před krizí vyvážel čtvrtinu veškerého svého exportu. NATO by se mělo vzdát snah o přibrání Ukrajiny, tím spíš, že by vstup takto rozpolcené země byl pro alianci nerozumným, soudí Financial Times.
A mezitím na Ukrajině a v okolí:
— Ukrajina podepsala smlouvu o nákupu ruského jaderného paliva pro své elektrárny pro roky 2015 a 2016.
— Ukrajinské firmy (bez drobných živnostníků) za devět měsíců letošního roku hlásí ztráty v celkové výši 168 miliard hřiven.
— Dcera přítele ukrajinského prezidenta Petra Porošenka kupuje pozemek na lukrativní adrese vedle prezidentského úřadu. Dobré adresy v Kyjevě převedl magistrát na stát za symbolickou jednu hřivnu a prodává je za nízké sumy dalším lidem z prezidentova okruhu. „Měl tu být nejdříve park, pak parkoviště a teď tu bude nákupní středisko,“ konstatuje jeden ze zastupitelů.
— Vypovědět smlouvu o příměří a dovést válku až do vítězného konce chce 36 procent Ukrajinců (v říjnu to bylo jen 22 procent). Armáda si mezitím stěžuje na zoufalou menáž, kdy i chleba je vzácností a ve výbavě nejsou ani lžíce.
— Ukrajinská média zveřejnila mapu dislokace ruských jednotek na ukrajinském území.
— Z ukrajinských učebnic dějepisu zmizí druhá světová válka coby „Velká vlastenecká“, rozhodlo ministerstvo školství, které ale na tisk nových učebnic nemá peníze.
— Ukrajinská centrální banka v říjnu prodala 14 tun zlata nejmenovému státu a nyní doplňuje své zlaté rezervyvýkupem osobních šperků občanů. Celkové zlaté rezervy klesly na úroveň z krizového roku 2008.
— Vykládání jihoafrického uhlí pro Ukrajinu bylo zastaveno kvůli devizovým omezením centrální banky.
— Do kyjevských bytů proudí méně kvalitní plyn, jehož výhřevnost je nižší, zato spotřeba následně vyšší.
— Kapitánka ukrajinské házenkářské reprezentace Julie Managarová zažádala o ruské občanství.
— Francie s odvoláním na vývoj situace na Ukrajině odmítla splnit smlouvu a dodat Rusku dvě vrtulníkové lodě třídy Mistral.
— Americký Apple spustil svou vůbec první reklamu v ruských televizích. Američtí investoři cílí na ruské fondy ETF a lámou přitom rekordy.
— Od vyhlášení embarga na dovoz potravin ze zemí, které proti Rusku vyhlásily sankce, zisky některých ruských masokombinátů rostou až o 800 procent.
— Moskva ujišťuje západní firmy, že jejich aktiva v Rusku nebudou znárodněna.
— Nizozemsko na základě smlouvy s Austrálií a jednou z podezřelých zemí, Ukrajinou, nezveřejní výsledky vyšetřování tragédie malajsijského boeingu nad Donbasem, pokud s tím Austrálie a Ukrajina nebudou souhlasit. Malajsie z neznámého důvodu k vyšetřování přizvána nebyla.
— Rusko v rámci pokračujícího obratu k Asii oznámilo investice ve Vietnamu ve výši dvou miliard dolarů.
— Inflace v Rusku vyskočila na 8,8 procenta.
— Američtí vojáci v rámci NATO zůstanou v Pobaltí a Polsku po celý rok 2015. Šéf NATO vidí Gruzii na cestě do aliance. Gruzínský export do Ruska se za letošní rok zvýšil takřka dvojnásobně.
— UNICEF na pomoc Ukrajině až do roku 2017 vyčlenil sedm milionů dolarů a ve finančním fundraisungu bude pokračovat, protože zmíněná suma „není příliš velká“.
