18. 11. 2014 zdroj
Otázka: Projednávala se konkrétně Ukrajina ve formátu “dvacítky”? Pokud ano, v jakém kontextu? Jak hodnotíte současný stav vývoje situace na Ukrajině? Nynějšího podle mého názoru obzvlášť znepokojujícího.
V. Putin: V oficiálních jednáních “dvacítky” nebyla otázka Ukrajiny vůbec řešena, vůbec, ani nebyla zmiňována.
Všechna dvoustranná setkání byla de facto věnována téměř výhradně problémům Ukrajiny. Musím říci, že tyto rozhovory byly velmi upřímné, obsažné a podle mého názoru užitečné.
Myslím si, že se nám s mými kolegy přece jenom podařilo se navzájem lépe pochopit, pochopit motivy působení Ruska. A myslím, že mně dokázali sdělit obavy ti kolegové, s nimiž jsem se setkal. Domnívám se, že nám to pomůže. Nakolik to pomůže, jak rychle budeme schopni vyřešit všechny složité problémy kolem ukrajinské krize – na to zatím nemohu odpovědět.Velmi bych si přál, abychom to společně, samozřejmě s našimi ukrajinskými partnery – bez Ukrajiny vyřešit ukrajinskou krizi není možné, udělali co nejdříve. V každém případě Rusko o to bude usilovat.
Situace má celkově podle mého názoru dobré vyhlídky na urovnání, i když se to může zdát divné. Přece jenom byly vytvořeny na obou stranách struktury, které by mohly s větší odpovědností řešit úkoly, kterým čelí, především s ohledem na zájmy lidí, kteří žijí na území Ukrajiny a na jihovýchodě země. To je to nejdůležitější. Pro Rusko je jedna věc důležitá: aby zájmy lidí, kteří žijí na celé Ukrajině včetně jihovýchodu, jak jsem již řekl, byly zachovány, aby měli stejná práva, civilizovaná práva, aby byly naplněny jejich zákonné požadavky.
Z médií jsem se dozvěděl, že prezident Ukrajiny vydal dekret o skutečné ekonomické blokádě těchto regionů: i Luganska i Doněcka. Myslím, že je to velká chyba, protože si vlastní rukou odřezávají tyto regiony. Proč – tak to nechápu. Ale budeme ještě na toto téma s Petrem Alexejevičem hovořit. Teprve včera jsem při dvoustranných jednáních s evropskými partnery hovořil o tom, že nelze připustit takový vývoj, a najednou dnes ráno vidím, že se to už stalo. Ale myslím, že to není fatální. Chtěl bych doufat, že život, praxe vnese úpravy do reality.
Vzpomeňte si na naše tragické události na Kavkaze. Je možné říci, že dokonce ani v nejtěžších dnech, měsících a i letech jsme nikdy nepřestali financovat Čečenskou republiku, pravidelně byly vypláceny nejen důchody a dávky, ale také subvence do rozpočtu. Vypadalo to dokonce na první pohled hloupě, protože lidé, kteří tam kontrolovali situaci, nejen rozkrádali peníze, ale mohli je použít na zjevně nečestné účely. Ale dělali jsme to s ohledem na své morální povinnosti vůči občanům. Nakonec to bylo správné rozhodnutí, protože lidé včetně Čečenské republiky byli schopni kladně ocenit to, co Rusko dělalo, aby obyčejným občanům pomohlo. Nakonec to byl možná také jeden z dalších faktorů, které přispěly k tomu, že ústřední vláda Ruska a osoby, které tehdy zaujímaly klíčové pozice v Čečensku, byly schopni se domluvit a vykročit na cestu konečného a úplného vyřešení problémů. Společně byli přemoženi představitelé mezinárodního terorismu, kteří přišli na toto území zvenčí. To sehrálo svou pozitivní úlohu.
Proč dnešní kyjevská moc vlastní rukou odřezává tyto oblasti, tomu nerozumím. Pochopit to možné je: úspora peněz. Ale to není ten případ a ta doba, kdy je možné šetřit.
Otázka: Hovořil jste o období turbulencí ve světovém dění. Máte prognózu, jak dlouho to může trvat?
V. Putin: Předpovědi – to je nevděčná záležitost. Nezáleží to jen na nás. Záleží to i na našich partnerech včetně jejich filozofie budování mezinárodních vztahů. Pokud se budeme držet základních zásad mezinárodního práva, budeme navzájem respektovat své zájmy, nebude to trvat dlouho. Ale pokud budou i nadále pokračovat snahy o řešení všech otázek pouze ve svém vlastním zájmu, pokud se budou brát v úvahu pouze vlastní geopolitické zájmy, je těžké předvídat, jak dlouho to potrvá. Doufám, že pochopení společného zájmu na normalizaci situace nás povede k řešení všech problémů a vyvede nás na generální cestu vývoje a povýšení role mezinárodního práva.
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
