Západní a američtí experti celkově reagovali negativně na poslední dohody mezi Ruskem a Čínou v oblasti energetiky. Právě zvýšení dodávek plynu do Číny, říkají experti, by mohlo upevnit vyjednávací pozice Ruské federace ve vztazích s evropskými partnery a snížit závislost Ruska na EU. To samozřejmě není v zájmu EU a Ameriky.
Minulý víkend v Pekingu za přítomnosti ruského prezidenta Vladimíra Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pching bylo podepsáno asi 20 dohod o spolupráci v různých oblastech. Hlavně “Gazprom” a Čínská národní naftová a plynová korporace podepsaly memorandum a rámcovou dohodu o výstavbě plynovodu na “západní trase” (plynovod “Altaj”). Tyto dokumenty stanoví, že smlouva o “Altaji” bude podepsána v roce 2015 a dodávky začnou v roce 2019. Když se vezme v úvahu projekt “Síla Sibiře”, bude na konci desetiletí dostávat Čína z Ruska plyn prostřednictvím dvou mohutných potrubí.
Jestliže se ruští “liberálové” a jejich ukrajinští kolegové procvičují v nepodložených tvrzení o tom, že “Rusko se nakonec stalo závislým na Číně” a “na zcela nesmyslných smlouvách na plyn”, pak západní experti se k dosaženým dohodám chovají zcela vážně a považují je přinejmenším za “adekvátní reakce Putina na západní hrozby.”
Ještě před schůzkou mezi Vladimírem Putinem a Si Ťin-pching v Pekingu publikoval americký New York Times článek o nežádoucnosti plynovodu “Altaj”, protože “sníží zranitelnost” Ruska od západních sankcí. Rusko aktivně podporuje tuto dohodu, hledá nové trhy odbytu mimo Evropu a druhá velká smlouva s Čínou, jediným členem Rady bezpečnosti OSN, který neodsoudil Rusko za připojení Krymu, sníží jeho zranitelnost vůči západním sankcím, říká NYT.
“Mezi Ruskem a Západem se nyní, ve 21. století, vede neviditelná, ale velice reálná ekonomická válka,” říká Ken-Wook Paik z londýnského výzkumného střediska Chatham House. “Pokud bude realizován export přes “Altaj”, bude to mít mnohem větší negativní dopad na mezinárodní ropné společnosti, než mají sankce USA a EU vůči Rusku. Prezident Putin si je plně vědom skutečnosti, že Čína dostává dostatek plynu ze zemí Střední Asie, ale je pevně odhodlán ukázat, že Rusko má velmi silnou zbraň proti sankční politice Washingtonu a Bruselu.”
Kromě geopolitických existují i čistě ekonomické hrozby pro západní ekonomické subjekty. “Působení Ruska na posílení energetických vztahů s Čínou má negativní dopad na rozvoj a perspektivy projektů USA, Kanady a Austrálie na vývoz zkapalněného plynu,” napsal 11. listopadu Bloomberg . “Společnosti, které hodlají v příštích několika letech zahájit realizaci těchto projektů, budou muset odložit termíny jejich startu.” “To je opravdu špatná zpráva pro všechny projekty ZZP (zkapalněný zemní plyn) na světě”, domnívá se předseda Kanadského institutu energetiky Peter Howard. Souhlasí s ním konzultant singapurské společnosti Tri-Zen Tony Regan: “To není moc dobrá zpráva pro ty projekty, jejichž spuštění je naplánováno v nejbližších letech. “Plány na výstavbu dalšího plynovodu dokazují, že “plynový apetit Číny” je ve skutečnosti mnohem větší, než jsou naše představy něm, dodal výkonný ředitel Steelhead LNG Nigel Kuzemko.
Na začátku příštího desetiletí, s přihlédnutím na dohody uzavřené mezi Ruskem a Čínou, bude energetický trh přesycen. V tom období, pokud nastane plánované zahájení dodávek, se Čína stane největším trhem pro ruský plyn a překoná Německo, pokračuje publikace. Čím více ruského plynu bude v Číně, tím menší bude poptávka po zkapalněném zemním plynu z amerického kontinentu. V důsledku toho bude jeho cena klesat. “Určitě nemůžeme ignorovat tuto skutečnost. Musíme se chovat aktivněji, jinak se okno zavře,” řekl zástupce společnosti PricewaterhouseCoopers v Calgary Reynold Tetslaf.
Jak by ale měly “ožít” západní společnosti Tetslaf neříká. Zdá se, že je plánováno rozpohybování “ochočené veřejnosti” v podobě prozápadních ekologických organizací, které po mnoho let vedou kampaň proti výstavbě plynovodu “Altaj”, a které ekologickou rétorikou prosazují čistě energetické a geopolitické zájmy svých sponzorů.
