Jsme jako psi, co dostávají elektrické rány. Buďme neposlušní!

„Mně tady před chvílí Ilona Švihlíková říkala, že někteří politici patrně spadají do mé kompetence, konkrétně měla na mysli Jaceňuka (Arsenij Jaceňuk, premiér Ukrajiny, jehož Lidová fronta vyhrála těsně mimořádné parlamentní volby na Ukrajině – pozn. red.). Do kompetence psychiatrie sice spadají, ovšem jedná se většinou o asociální poruchu osobnosti,“ upřesnil s tím, že postižení touto chorobou se vyznačují mimo jiné tím, že se snaží své potřeby uspokojovat bezprostředně na úkor druhých a že nejsou schopni navazovat sociální vztahy.

Zločinci bílých límečků

„My tady máme co dělat s trochu jinou kategorií, která je neprávem vyčleňována, protože nesplňuje tato diagnostická kritéria. Jsou to zločinci bílých límečků s asociální poruchou osobnosti, kteří jsou velmi inteligentní a dokáží být trpěliví. Navazují sociální vztahy, a ti lidé, s nimiž navazují sociální vztahy, si často ani neuvědomují, že jsou vlastně pouze využíváni,“ řekl dále David.

„Nejsme kompetentní v tom smyslu, že bychom byli schopni tyto lidi nějak léčit. Oni o to ani nijak zvlášť nestojí. Také nám je bohužel nepřiveze rychlá záchranná služba poté, co je zjištěno, že vytunelovali banku nebo že podepsali nevýhodnou smlouvu. Ale jsme kompetentní jako soudní znalci v této oblasti, kde posuzujeme osobnost. Už aby to bylo,“ prohlásil psychiatr David a vysloužil si potlesk obecenstva. „Mohu vás ale uklidnit. Jako osoby s asociální poruchou osobnosti jsou vždy trestně odpovědní,“ doplnil.

Naučená bezmocnost

Poté upozornil na jeden neurofyziologický jev, který zaujal pozornost odborníků zejména v posledních čtyřech desetiletích. Nazývá se naučená bezmocnost. „Při pokusech na psech se zjistilo, že jestliže psa zavřeme do klece a položíme ho na podložku, na které neustále dostává elektrické rány, pes zuří, poskakuje, sténá, štěká, kroutí se. A když ty elektrické rány trvají dlouho, tak pes už tam jen útrpně sedí, neustále dostává ty elektrické rány. Jsou na něm vidět určité záškuby a už ani nereaguje. A když se potom otevře klec, pes jakoby si toho ani nevšiml. Neuteče, leží na té podušce, dostává dál elektrické rány. Naučil se být bezmocný, přijal svou bezmocnost. A to je bohužel model, kterého si všimněme, jak je rozšířený v naší společnosti. Ne že bychom leželi na podušce a dostávali elektrické rány, ale to, s čím se setkáváme v médiích, jsou docela rány. A my si na to začínáme zvykat. Začínáme to naše prostředí vnímat jako normální,“ míní David.

„Vzpomeňme si na to, že pokud se dospělí dostali do koncentračních táborů, samozřejmě toto prostředí jako normální nevnímali. Pokud se do koncentračních táborů dostaly děti, tak brzy zapomněly na život předtím a začaly život v koncentračním táboře vnímat jak samozřejmost, jako normální stav,“ dodal.

Příkladem naučené bezmocnosti je podle něj třeba klesající volební účast. Lidé podle něj nechodí k volbám ne proto, že by byli spokojeni, ale protože nevěří, že se něco změní. „Je to skoro jako to anarchistické heslo, že kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zrušili,“ uvedl k tomu David.

Buďme nepřizpůsobiví a neposlušní, vyzval David

„My bychom neměli být přizpůsobiví, my bychom měli být nepřizpůsobiví. Buďme nepřizpůsobiví, buďme neposlušní,“ vyzval přítomné a dočkal se dalšího bouřlivého potlesku. „Stále slyšíme kolem, že ještě není ten pravý čas, že ještě není tak zle. Když se rozhlížím kolem sebe, tak vidím už příliš mnoho lidí, kteří dopadají špatně a myslím si, že nemáme přeci čekat na to, až dojde na každého jednoho z nás,“ doplnil.

Poté byla řeč o tom, kdo vlastně řídí naši společnost. „Smáli jsme se tomu, že ji řídí neviditelná ruka trhu. Opravdu společnost řídí neviditelné ruce, jsou to ti lidé, kteří v televizi nevystupují, vědí proč a vlastně je nikdo nezná. Tito lidé by měli být zviditelněni,“ uvedl psychiatr a dodal, že to nejpodstatnější pro stabilní a fungující společnost je koheze ve společnosti, solidarita mezi lidmi a možnosti jejich uplatnění.

Následně se vyjádřil k argumentu, že není dost práce pro všechny a je tedy samozřejmé, že část lidí práci nemá. „To je zásadní problém. Já nemluvím jen o placeném zaměstnání, mám na mysli jakékoliv uplatnění. Uplatnění musí mít i staří lidé. Vždycky byli zahrnuti do širší generace, starali se o vnuky, ovšem naše generace už vnuky ani nemá. Pro řadu lidí je příliš drahé, aby se věnovali užitečným zálibám. Děti nechodí do kroužků, protože to je drahé a rodiče nemají čas, tak sedí doma u počítače a polykají hamburgery. Neexistuje tu smysluplné uplatnění pro většinu lidí. Vypadá to jako sociální inženýrství, ale o toto bychom se měli starat,“ navrhl.

Vyjádřil se i k situaci v Duchcově, kde se tamní sociální demokraté dohodli na koalici s extremistickou Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Sociální demokracie se už ve čtvrtek od této koalice, kde je vedle DSSS i KSČM, distancovala. „Ale v Teplicích sociální demokracie vytvořila koalici s ODS a TOP 09. Možná, že nejsme zvyklí je vnímat jako extrémní, ale pokud tady vidíme extrémní rozdíly, extrémní úpadek v mnoha oblastech, je to plodem činnosti extrémistických vlád, které tu zřejmě extrémně vládly,” prohlásil a lidé začali opět hlasitě tleskat.

EU selhává

Z jeho úst zazněla také kritika Evropské unie. „Evropa totálně selhává. Jestli není důkazem totálního selhání to, jak se Evropská unie a vedení jednotlivých států chovají v ukrajinské krizi, tak už opravdu nevím, co to je selhání,“ uzavřel.

Na akci kromě Ivana Davida vystoupil také politolog a publicista Oskar Krejčí, novinářka Tereza Spencerová, politolog, publicista a slovenský poslanec Luboš Blaha, ekonomka a publicistka Ilona Švihlíková, dále Peter Staněk z Ekonomického ústavu SAV či europoslanec za ČSSD a sociolog Jan Keller.