IFIMES: Velká Albánie je srbský výmysl

To, že slovinský institut sídlící v Lublani přikročil k  analýze albánsko-srbských vztahů, nevyvolala pouze uvedená návštěva, která se uskuteční poprvé po 68 letech, ale napomohl také incident během nedávného fotbalového utkání mezi Srbskem a Albánií (čtěte: Velkoalbánská vlajka v předvečer Putinovy návštěvy ). Proto studie hned v úvodu upozorňuje na skutečnost, že incident poukázal na realitu vztahů mezi dvěma národy a dvěma balkánskými státy, které se přitom již několik let snaží o začlenění do procesu euroatlantické integrace. Studie poukazuje na skutečnost, že oba národy jsou stále hluboce ponoření do své historie a minulosti. „Tento duch minulosti zde stále existuje a kdy je zapotřebí, tak jedna nebo druhá strana se jej chopí a využije.“

To, že proces euroatlantické integrace zaostává, dává studie za vinu předchozím dlouholetým vládcům – albánskému premiérovi Sali Berišovi, který vládnul od roku 2005 do roku 2013 a srbskému prezidentovi Borisi Tadićovi, který funci zastával v letech 2004 až 2012. Oba státníci jsou kritizováni, že ve svých zemních připustili devastaci korupci a kriminalitou, které prorostly až do špičkové politiky. „Beriša se bál svých Albánců a Tadić svých Srbů,“ uvádí studie a zejména kriticky mluví o albánském premiérovi Berišovi, který v roce 2012, aby se udržel u moci, připomenul u příležitosti stého výročí existence Albánie myšlenku Velké Albánie.

Velká Albánie nebo evropské Srbsko

S novými premiéry, srbským Aleksandrem Vučićem a albánským Edim Ramou jakoby nastaly nové časy. Ale jen do zmíněného fotbalového utkání. V souvislosti s kopanou studie připomíná rozhořčený dopis Vučiće americkému viceprezidentu Josephu Bidenovi, ať si vybere, zda chce Velkou Albánii nebo evropské Srbsko. Na dopis reagoval Edi Rama slovy: „Srbsko se stane normálním státem, když pochopí, že Velká Albánie je naivní obsesí a nikoliv našim projektem.“ Autoři studie dodávají: „Je tomu tak. Velkoalbánský projekt se zatím nikdy nestal projektem albánského státu a navíc Velká Albánie je srbským produktem, aby tím zastřeli velkosrbské ambice. Přestože velká část Albánců žije mimo hranice Albánie – v Černé Hoře, Makedonii, v jižním Srbsku a pochopitelně v Kosovu, tak se Albánie na rozdíl od Srbska nikdy nepustila do války, aby posunula své etnické hranice na úroveň před rokem 1913.“ K tomu slovinská studie připomíná Miloševićovo heslo „Všichni Srbové v jedné zemi“.

Vzájemné pochopení a spolupráce

I přes velké napětí mezi Srbskem a Albánií existuje plodná hospodářská spolupráce, a to zejména na poli energetiky. Srbská společnost EFT (Energy Financing Team – ve skutečnosti jde o globální společnost evropského rozměru s největším obratem v Německu – zde přes 50 procent svého zisku. Byla založená v roce 2000, skládá se ze 16 firem a obchoduje v 21 zemích Evropy.) se v posledních letech stala největším až exkluzivním dodavatelem elektřiny do Albánie. Studie píše, že tato forma „velkého Srbska“ se albánským politikům zamlouvá, ale zároveň upozorňuje, že s tímto obchodováním obě země také sbližují korupční skandály. Lze se o tom přesvědčit z monitoringu uvedeného nedávno serverem Balkaninsight.com. Albánské kontrolní orgány pro hospodářskou soutěž (CAA) zjistily, že se albánská energetická společnost OSHEE (vlastněná v letech 2009-2013 společností ČEZ Shpërndarje) domluvila s dalšími dvěma společnostmi EFT AG (srbská vedená Vukem Hamanovićem) a GSA (albánská společnost) na ceně dodávek elektřiny. Kontrolní orgán GEN-I Tirana tvrdí, že nekonkurenceschopné a nelegální praktiky OSHEE stojí daňové poplatníky miliony eur. Albánská společnost OSHEE od srbské EFT ročně dováží elektřinu v ceně desítek milionů euro a obě strany si evidentně dobře rozumí. Vedle orgánů EU se celou korupční aférou bude rovněž zabývat Interpol.

Studie ve svém závěru upozorňuje, že je velice podivné, že albánské orgány spravedlnosti dosud nevyvinuly v ohledu stíhání osob zapojených do korupce a kriminální činnosti v energetickém sektoru zhola nic. Autoři se navíc ptají, zda albánská justice má vůbec dostatečnou odvahu a sílu intervenovat nebo zda je sama zapojená do této činnosti prostřednictvím politických elit. Analytici jmenují poslance vládnoucí Socialistické strany parlamentu Koça Kokëdhima, který by podle nich měl být zapojen do podezřelé činnosti v rámci energetického sektoru. Studie právě tak kritizuje koalici Socialistické strany premiéra Ediho Ramy se stranou LSI (Socialist Movement for Integration ) založenou odpadlíkem od socialistů Ilirem Metou, který je spolu s některými členy Socialistické strany často zmiňován v souvislosti s nezákonnou činností.

O čem studie nepíše

Studie neuvádí další zajímavosti albánsko-srbského obchodu ( na serveru IFIMES jsou k dispozici jen „nejdůležitější fakta“), jehož pozadí zasahuje do USA a upozorňuje na něj BIRN (Balkan Investigative Reporting Network )prostřednictvím serveru balkanisight.com. V článku „Kontroverzní byznysmen s vlivnými přáteli“ se popisuje činnost jednoho z nejbohatších Srbů Damira Fazliće, o kterém se jednou mluví jako o agentovi CIA, pak se popisují jeho obchody s jaderným odpadem nebo to, že se podílí na praní špinavých peněz. Dále se mluví o tom, že mezi jeho přátele patří četní premiéři různých zemí, američtí senátoři nebo vlivní američtí lobbisté. Mezi své známé řadí také současného i minulého britského ministra zahraničí nebo generály NATO. Podle zjištění BIRN se zapletl do obchodování s bývalým albánským premiérem Salim Berišou. Albánský premiér měl využít Fazlićových kontaktů s vlivnými osobnostmi z USA. Údajně spojil dohromady Berišu s bývalým ministrem vnitřní bezpečnosti USA v letech 2003 až 2005 Tomem Ridgem, který se poději stal albánským lobbistou. Jednalo se o jednání pro známou americkou lobbistickou firmu BGR group, když s ní již dříve Fazlić spolupracoval se Stuartem Stevensem (hlavním stratégem prezidentského kandidáta Mitta Romenyho (viz). Tom Ridge měl za 500 tisíc euro ročně urovnat vztahy mezi Albánií a USA a pomoci její kandidatuře na členství v NATO. Sali Beriša po úspěšné volební kampani v roce 2005 naopak pomohl svému srbskému poradci Fazlićovi se založením pěti firem (figurovala zde i Berišova dcera).

O vzájemných albánsko – srbských přátelských vztazích by se dalo psát mnoho, jako například o plánech uvedeného Damira Fazliće v obchodu s bývalým velitelem spojeneckých sil NATO generálem Wesleym Clarkem na budování plynových terminálů pro americký zkapalněný břidlicový plyn v Albánii. „Wesley Clark je v Tiraně vnímán jako velice vlivná osoba,“ říká srbský obchodník Damir Fazlić (viz).