Jiří Schmied
26. 11. 2014 zdroj
Francouzský ministr pro zahraniční obchod Matthias Fekl dal jasně najevo, že Francie nebude podporovat začlenění Dohody o sporech mezi investory a státy (ISDS) v případné dohodě TTIP. ISDS je bod, který rozvířil vášnivé debaty mezi Evropskou unií a Spojenými státy. O této informaci píše anglická verze webu EurActiv [1] s odkazem na svou francouzskou verzi.[2]
ISDS je mechanismus, který by mohl poskytnout společnostem možnost podniknout právní kroky proti státu, jehož právní předpisy mohou mít negativní dopad na jejich ekonomickou činnost. Viz bod číslo 5 dále v textu.
„Francie nechtěla, aby byl ISDS zahrnut do mandátu k jednání,“ řekl Matthias Fekl francouzskému senátu. „Musíme zachovat právo státu stanovit a uplatňovat své vlastní normy, zachovat nestrannost soudního systému a umožnit lidem Francie a světu prosazovat své hodnoty,“ dodal.
Německá opozice proti mechanismu ISDS je také velmi silná. Německý ministr hospodářství často vyjádřil svou podporu pro obchodní dohody se Spojenými státy, pod podmínkou, že nebudou obsahovat ISDS.
Zde je 5 důvodů, proč odmítnout TTIP.
1) Bezpečnost potravin a životního prostředí
Agenda TTIP bude „sbližovat právní předpisy,“ aby se právní předpisy Evropské unie v oblasti potravin a životního prostředí přiblížily k americkým předpisům. Ale americká pravidla jsou mnohem méně přísná, například 70% všech zpracovaných potravin prodávaných v supermarketech v USA nyní obsahující geneticky modifikované složky. USA má také mnohem laxnější omezení týkající se používání pesticidů. USA také používají v hovězím mase růstové hormony, které jsou v Evropě zakázány kvůli souvislosti s rakovinou. Američtí zemědělci se v minulosti opakovaně snažili zrušit tato omezení prostřednictvím Světové obchodní organizace, a je pravděpodobné, že TTIP tak využijí úplně stejně.
Obdobně to platí pro životní prostředí, kde eurounijní předpisy s názvem REACH jsou mnohem přísnější na poli potenciálně toxických látek. V Evropě musí firma prokázat, že látka bezpečná před tím, než může být použita; v USA je tomu právě naopak: každá látka může být použita, dokud není prokázána její nebezpečnost. Jako příklad lze uvést, že EU v současné době zakazuje 1200 látek pro použití v kosmetických prostředcích, USA jen 12.
2) Bankovní regulace
TTIP je dvousečná. Spojené království – pod vlivem City of London – přivítá uvolnění finanční regulací v USA. Americké finanční regulace jsou tvrdší než ty britské, byly zavedeny po finanční krizi s cílem omezit pravomoci bankéřů a vyhnout se opakování podobné krize v budoucnosti. Existují obavy, že TTIP odstraní tato omezení a dá tak zpět moc bankéřům.
3) Soukromí
Vzpomínáte si na dohodu ACTA? V roce 2012 byla odmítnuta velkou částí Evropského parlamentu po obrovském odporu veřejnosti proti tomu, co bylo právem považováno za útok na soukromí jednotlivců – poskytovatelé internetových služeb by sledovali online aktivity lidí.[3]
Existují obavy, že by TTIP přinesla zpět hlavní prvky dohody ACTA – ukázalo by se tak, že když demokratický postup nefunguje, jsou tu vždy zadní vrátka. Oslabení zákonů o ochraně osobních údajů a omezení přístupu veřejnosti k dokumentům klinických studií farmaceutických společností by také mohly být na stole.
4) Zaměstnanost
EU připustila, že TTIP pravděpodobně způsobí nezaměstnanost, jak se pracovní místa přehoupnou do USA, kde jsou nižší pracovní normy a odborová práva. EU dokonce doporučuje svým členům čerpat prostředky z evropských fondů jako kompenzaci očekávané nezaměstnanosti.
Příklady jiných obdobných dvoustranných obchodních dohod po celém světě podporují argumenty pro ztráty pracovních míst. Dohoda o volném obchodu v Severní Americe (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem způsobila ztrátu statisíců amerických pracovních míst během 12 let namísto stovek tisíců pracovních míst navíc, které byly přislíbeny.[4]
5) Demokracie
Největší hrozbou TTIP pro společnost je její útok na demokracii. Jedním z hlavních cílů TTIP je zavedení Dohody o sporech mezi investory a státy (ISDS), která umožňují společnostem žalovat vlády, pokud politika těchto vlád způsobí ztrátu zisku. Ve skutečnosti to znamená, že nezvolené nadnárodní korporace mohou diktovat politiku demokraticky zvolených vlád.[5]
ISDS jsou již zavedeny v jiných bilaterálních obchodních dohodách po celém světě a vedly k takovým nespravedlnostem například v Německu, kde švédská energetická společnost Vattenfall žaluje německou vládu o miliardy dolarů za rozhodnutí o útlumu jaderných elektráren v důsledku katastrofy ve Fukušimě v Japonsku.[6] Zde vidíme, jak je politika veřejného zdraví zavedená demokraticky zvolenou vládou ohrožena energetickým gigantem kvůli potenciálně ušlému zisku. Nic nemůže být více cynicky anti-demokratické.
Zdroje
[1]: Euractiv.com – French government will not sign TTIP agreement in 2015
[2]: Euractiv.fr – Le gouvernement français n’envisage pas d’accord sur le TTIP en 2015
[3]: Evropský parlament – Evropský parlament odmítl dohodu ACTA
[4]: Huffington Post – U.S. Economy Lost Nearly 700,000 Jobs Because Of NAFTA, EPI Says
[5]: Britské listy – Obchodní dohoda TTIP umožní americkým firmám vysoudit na evropských vládách miliardy dolarů
[6]: Finanční noviny – Vattenfall chce po Německu 4,7 mld. eur kvůli odklonu od jádra
