Andrej Feďašin
7. 11. 2014 zdroj a zdroj
Po volbách, které se konaly 2. listopadu na území Donbasu a Lugansku, se Evropská unie znovu hodlá vrátit k režimu sankcí vůči Rusku.
Brusel a Washington prohlásily volby v jednostranně vyhlášených republikách za nezákonné a odporující „mírovému procesu“ a minským dohodám z letošního září. Je už naprosto jasné, že EU zpřísní sankce vůči nově zvolenému vedení LLR a DLR. A 17. listopadu mají ministři zahraničních věcí Evropské unie rozhodnout, jak by ještě mohli potrestat Rusko.
Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pokládal za nezbytné říct 5. listopadu v Bruselu na vysvětlenou, že žádné nové sankce se vynalézat nebudou a trest pro Rusko bude zřejmě spočívat v tom, že prostě nebudou zrušeny.
Za jiných okolností by se dal nalézt v postoji EU zdravý smysl. Kdyby Ukrajina splnila jednotlivé teze Minského protokolu ze 7. září, zahájila odsun vojsk a stáhla těžké dělostřelectvo, přestala bombardovat a ostřelovat města Donbasu, ničit elektrárny, školy a nemocnice. Nic podobného se ale neděje. Právě v důsledku palby ukrajinské národní gardy už od začátku příměří v Donbasu a v Luhansku zahynulo téměř 400 civilních obyvatel. Nikde na ukrajinské straně žádné oběti mezi civilními obyvateli nejsou.
Evropská unie nijak nereagovala dokonce ani na to, že 5. listopadu střílela ukrajinská vojska na jednu ze škol v Doněcku. Zahynuli dva chlapci, několik dalších bylo těžce zraněno. A stalo se to v době, kdy platil režim příměří. Kdyby se něco podobného stalo v Evropě, povyk kolem toho by neutichal celé měsíce. Chybějící reakce hlavních metropolí Evropské unie na toto krvavé drama, to už není cynismus, to už je zcela otevřený výsměch.
Vzniká prostě dojem, že Evropskou unii někdo řídí a že se zkouší, co vlastně Rusko a konkrétně prezident Vladimir Putin vydrží. Jak dlouho je ale možné opakovat stále stejné chyby, provokovat Moskvu a vyhlašovat naprosto iracionální sankce? Tuto otázku položil v Evropském parlamentu poslanec zastupující britskou Stranu nezávislosti Spojeného královstvíNigel Farage:
-EU usilující o eskalaci si začala činit nároky na území Ukrajiny už před několika lety. A někteří členové NATO začali ve snaze ještě víc situaci vyhrotit rovněž prohlašovat, že by si přáli, aby se Ukrajina stala členem NATO. Zcela otevřeně jsme vyprovokovali povstání na Ukrajině a svržení zákonného prezidenta Viktora Janukovyče. Což mělo za následek zcela přirozenou reakci Ruska a osobně Vladimira Putina.
Další zasedání třístranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu s účastí zástupců DLR a LLR, Ruska a OBSE se může konat nejdřív za dva týdny, oznámili dnes v Donbasu. „Na nejbližší schůzce v minském formátu předloží zástupci republik novou redakci minského protokolu. Je to nezbytné proto, že Ukrajina jednostranně tento protokol zrušila tím, že odvolala zákony o zvláštním statusu Donbasu a o amnestii“, řekli na vysvětlenou vedoucí činitelé obou republik.
