26. 11. 2014 zdroj
Tentokrát el_Murid v překladu Horcha z Kosy zostra přibližuje notorický zájem Američanů o Sibiř a velitelé banderovských praporů, kteří se právě vrátili z instruktáže v USA vlastně mezi řádky vypovídají o záměrech svých chlebodárců a instruktorů.
Instruovaní …
K velitelům banderovských praporů můžeme mít různý vztah. Nicméně oni jsou naprosto otevření a neskrývají, k čemu konkrétně je jejich páni připravují. Velitelé praporů po návratu z USA nemohli mlčet a prokecli se o podrobnostech své cesty a svých instruktáží:
Překlad:
„Chci říci ruským občanům – těm, kteří uvažují a nepodléhají tamní propagandě, že vyřídíme svoje problémy a určitě poskytneme pomoc skupinám, které budou bojovat za federalizaci Sibiře proti centru, které je utlačuje. To znamená, že je možné, že Sibiřská lidová republika je budoucím strategickým partnerem Ukrajiny“
Tolik „hrdinný“ velitel Semjon Semenčenko…
Pro ty, kteří se na vzhled a bojovou cestu Semenčenkovu, jen připomenu, že před rokem bylo vše ještě tiché a klidné. Dokonce ani Majdan nerámusil a jen si v centru Kyjeva tiše šelestil, a všechno bylo jako vždycky. Nikoho ani nenapadlo, co se rozvíří doslova za pár neděl.
Síla Sibiře …
Historka s interview Semenčenka není ojedinělá. Zájem USA o Sibiř nemá jen strategický, ale i geopolitický rozměr. Ale nejedná se dokonce ani tak o přírodní bohatství, které – alespoň dle paní M. Allbrightové – Rusové vlastní neoprávněně.
Sibiř je totiž velmi příhodným předpolím pro rozhoupání situace v Rusku zevnitř. Při všech jeho gigantických rozměrech jsou osídlené jen nevelké její oblasti, což na jednu stranu významně usnadňuje přesnou práci pro znejistění situace, na druhé pak umožňuje prostřednictvím obsazení uzlových bodů vzít pod kontrolu rozsáhlá území. Československé povstání v období Občanské války velmi názorně předvedlo zranitelnost sibiřských prostor a od té doby se v tom směru máloco změnilo.
Kromě toho nemůže centrální moc spolehlivě kontrolovat situaci v případě vážných nepokojů, protože roste riziko jejich přenosu do centrálních prostor evropského území – a proto na pomoc místním silovým strukturám může být vyčleněn nepříliš velký počet podpůrných jednotek.
Jsou, nicméně, dva faktory, které ze Sibiře dělají nanejvýš vhodné místo pro první (nebo druhý) úder proti Rusku.
1. – Události ve Střední Asii
Ty jsou připravovány už prakticky nepokrytě. Probíhá příprava středoasijských bojovníků v Sýrii a Iráku, vytvářejí se základní struktury v Afghanistánu a Pakistánu. Postupně roste napětí na jižních hranicích středoasijských republik bývalého SSSR. Synchronizace událostí tam a na Sibiři může Rusku znemožnit adekvátní reakci na obě ohniska napětí – a my, přirozeně, budeme nuceni pracovat především na svém území. Start událostí ve Střední Asii se krom toho nevyhnutelně odrazí ve všech megapolích země, ve kterých existuje přebytek migrantů (legálních i ilegálních) ze zemí Střední Asie. To je další zastírací faktor, který nedovolí manévrování silami a prostředky z evropského Ruska. Tak budou mít pokusy ustavení „Sibiřské republiky“, posílené infiltrovaným banderovských bojovým podzemím (a my velmi dobře víme, že mezi milionem utečenců z Ukrajiny se klidně může skrývat pár tisíc vyslaných agentů) mít právě v takové situaci slušnou šanci na úspěch.
Druhý faktor – Čína
Úkolem USA je vytvoření zóny destabilizace kolem Číny. Tak jako už je vytvořena taková zóna na západě Iráku, tak se na jihovýchodu Iránu v Beludžistánu vytváří další ohnisko napětí, ale po stažení NATO z Afghanistánu, bude Irán obklopen takovými zónami. Tak jako byla na naší západní hranici vytvořena katastrofa na Ukrajině, tak i Sibiř bude hrát stejnou roli pro Čínu. Zvláště v souvislosti s podepsanými kontrakty o „Altaji“ a „Síle Sibiře“.
Existuje i třetí hrozba
Je méně zjevná, ale vůbec ne méně vážná. Vážné nepokoje na Sibiři naruší spojení centrálních regionů s Dálným Východem. Oslabí možnost adekvátní reakce na jakékoli události právě v onom regionu, od Moskvy nejvzdálenějším. To umožní USA a jejich spojencům – a především Japonsku – začít pracovat v tomto krajně důležitém regionu Ruska.
Hrozba vyslovená Semenčenkem v žádném případě nevypadá legračně kvůli tomu, že jeho tvář nevypadá mužně a hrozivě. Vše je naprosto vážně a prosto blbců. Instruktáže bojovníků budou pokračovat, CIA bude připravovat teroristické a diverzní skupiny s úkolem útočit na našem území s konkrétním cílem a takovým cílem se může stát Sibiř. A podle všeho soudě, se jím má stát.
To naprosto nevyřazuje ostatní hrozby a směry – Severní Kavkaz, islamisty, znejistění situace v megapolích, zpracovávání kompradorské elity a pravděpodobnost palácového převratu. Nicméně, hrozba existující pro Sibiř, vůbec není hypotetická. I kdybychom se k ní zachovali lhostejně v duchu: „To nemůže být, protože se to nemůže nikdy stát“. Amerika ve svém lexikonu takové nemá. Ona se připravuje.
