Taťana Poloskova
18. 11. 2014
Tento týden začaly v Argentině mnohatisícové protestní akce. Demonstranti požadují, aby prezidentka Cristina Kirchner předčasně odstoupila z funkce. Hromadná manifestace se konala 13. listopadu v centru Buenos Aires podle, ještě z dob převratu v Chile, známého scénáře: ženy tloukly do hrnců, dav skandoval: “Cristina Kirchner – rezignace! “Právě skončila dvoudenní stávka zaměstnanců bank, která paralyzovala finanční život v zemi. Akce protestu uskutečnili učitelé provincií Buenos Aires.
Objektivními důvody pro projevy nespokojenosti jsou: inflace je více než 20 procent, v zemi je pozorován nárůst pouliční kriminality. Pro objektivitu poznamenejme, že i před příchodem C. Kirchner k moci bylo možné nazvat Buenos Aires “bezpečnou metropolí” pouze relativně ve srovnání s Bogotou a Caracasem.
Co se týká úrovně korupce. V Latinské Americe je vždy vysoká. Vzplanutí negativních emocí u Argentinců způsobilo to, že ve své nedávné zprávě nazvala mezinárodní nevládní organizace “Transparency International” Argentinu spolu s Mexikem “nejzkorumpovanější zemí v Latinské Americe”. Avšak tato samá organizace komentovala před několika lety provedení nezávislého auditu činnosti vlády Julije Tymošenkové jako “hon na čarodějnice”. Poznamenejme, že rok před těmito událostmi Transparency International ve svých zprávách sama hovořila o vysoké míře korupce ve vládě Julije Tymošenkové.
Ovšem i přes kritickou situaci nejsou argentinští experti v hodnocení jednotní. Pravicové argentinské vydání La Nacion píše například, že pouze volba nového prezidenta v roce 2015 skoncuje s negativními trendy v ekonomice, mezi nimiž uvádí kritické zvýšení nezaměstnanosti v zemi. Ale jak poznamenal Juan Luis Boer, hlavní ekonom Fiel, rozsah propouštění zatím nedosáhl rekordní úrovně roku 2009 a naděje na snížení nezaměstnanosti je (libreprensa.com).
Cristina Kirchner byla dvakrát zvolena prezidentkou Argentiny. Během svého působení posílila státní kontrolu nad ekonomikou. První masové protesty, požadující rezignaci Kirchner, začaly hned po té, co omezila volný pohyb dolaru v zemi a zavedla kontrolu směny valut.
Cristina Kirchner začala vracet pod kontrolu státu strategické objekty a podniky, které byly privatizovány v 90. letech za prezidenta Carlose Menem, o němž se prostí obyvatelé Argentiny v těch letech vyjadřovali jednoznačně: “Do pytle – a do oceánu”. Argentinská vláda vypracovala a přijala nový zákon o médiích, který byl namířen proti monopolu a podporoval konkurenci, což vyvolalo prudkou nevoli pravicových vydání, jako například “Clarin”. V USA byla Cristina okamžitě nazvána “chavistkou” (stoupenkyní Hugo Cháveze) a obviněna z útoku na práva médií.
Cristina Kirchner na jaře roku 2014 ostře kritizovala vedení USA a Velké Británie pro politiku “dvojího metru” ve vztahu ke Krymu a Malvínským (Falklandy) ostrovům a vystoupila proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko. A také výsledky nedávné návštěvy ruského prezidenta Vladimíra Putina v Argentině přesvědčivě ukazují, že naše země se stávají strategickými partnery.
Takže kdo a za co se snaží odstranit Cristinu Kirchner prostřednictvím hospodářských potíží v Argentině?
Pro Novou republiku přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
