J. Kovář
23. 11. 2014 zdroj
Prezident republiky je hlavou státu, prvním našim ústavním činitelem, jak stanoví ústava. Nadto prezident M. Zeman byl do funkce prezidenta republiky zvolen přímo lidem ve svobodných a demokratických volbách, a to velkou většinou jeho hlasů. Proto jeho mandát je mimořádně silný a neměl by být nikým a nikdy zpochybňován.
Ale přesto je! A to již bezprostředně po volbách zněly hlasy „demokratů“, počínaje havlisty až po sudetomily, že není jejich prezidentem. Tato jejich odpověď na porážku K. Schwarzenberga nemá s demokracií nic společného. Naopak, demokratické je výslovné uznání výsledku voleb poraženým, spojené zpravidla s přáním zdaru ve funkci.
Pokud bychom v demokracii měli postupovat jinak, došlo by k permanentním bojům všech poražených proti vítězům. Společnost by se dostala do dlouhodobé všestranné krize, která by mohla být řešena, jak se i v některých případech stává, verbálními útoky, násilím stupňovanými až k ozbrojeným střetům a k občanské válce, pokud by demokraticky zvolený vítěz dříve nepodlehl masivním a stále se opakujícím mediálním útokům, vedených poraženou ale všeho schopnou menšinou..
My se nacházíme, jak se domnívám, zatím v etapě mediálních ofenziv, které mají prezidenta zlomit. Jeho stoupenci nemohou svými prostředky čelit goebblsovské propagandě a lžím. Televize jasně ovládá mediální prostor. Proto také udává i tón honu na prezidenta.
Dnes večer jsme se z televizních zpráv dozvěděli, že „dámy“ z PR (v tomto případě autor článku nemyslel písmeny PR píár agenturu, ale členky spolku Vzpoura ku..d – pozn.red. NR), které jsou na pozvání v Londýně, „poskytly“ redaktorce ČT rozhovor, v němž z výšin svého světového nadhledu a „morální“ převahy označily našeho prezidenta za patriarchálního hlupáka, tak nějak svůj vzkaz prezidentovi vyjádřily. Hrozné! Nepředstavitelné v demokratickém státě!
Pokud není cílem odpůrců prezidenta M. Zemana plánovitě destabilizovat českou společnost, národ, stát, pak nechápu, jejich počínání. ČT za naše peníze dělá v Londýně s velmi pochybnými „děvčaty“ rozhovor, pustí jej v nejsledovanější době, přestože je pro prezidenta velmi urážlivý. Cožpak vedení televize neví, že napadá nejvýznamnějšího našeho ústavního činitele, že tak bolestivě jitří mysl většiny jeho dřívějších jeho voličů a dnešních stoupenců? Proč hlas takových „povětrných ženštin“, jejichž odporné skutky nechci vypočítávat, jsou známé i z originálních videí s nimi natočených, nelišících se v některých případech ani moc od pornozáběrů, má dolehnout až na pražský Hrad, slavné sídlo českých králů i prezidentů republiky? Proč ČT špiní prezidenta pro to, že anglický název PR přeložil do češtiny? Vulgaritou je přece i v angličtině. Sprosťárna je sprosťárnou v každém jazyku. Sprosťárnami jsou i mnohá „bodrá“ vyjádření pana K. Schwarzenberga, která však nikdo nenapadá. A tak tady máme zase onen zlověstně pověstný dvojí metr.
V ČT zřejmě dobře vědí, co dělají, jaké následky to může mít. A přesto v odsouzeníhodných krocích pokračují. Jako již často dříve slouží i dnes jiným zájmům, nikoliv lidu, nositeli veškeré státní moci. Lid nemůže nikdo vyměnit, zatím se to nikomu nepodařilo, ale vedení ČT na štěstí ano. Věřme, že k tomu dojde! Do té doby však ještě mnoho zla může z obrazovek stékat třeba i potoky. V demokratické společnosti se však vždy na konec prosadí suverénní lid, jehož vůle se stane nezvratitelnou zákonnou realitou.