6. 10. 2014 Kosa zostra
České vládní elity mají evidentně nový problém. Dodejme , že těžce triviální a ještě více hloupý. Osud Čechů na Ukrajině, kterým jsme si navykli říkat – Volyňští.
Nicméně, jak uvidíte a nejspíš stejně překvapeni jako já, na následující mapce, kterou jsem zkopíroval z sobotního Deníku, je namístě hovořit o ukrajinských, nikoli Volyňských krajanech.
Škoda , že ta mapa byla jen černobílá. Na barevné mapě by daleko více vynikly ty malé české vlaječky rozeseté po teritoriu Ukrajiny a dokumentující, kde všude lze najít větší či menší enklávy s českými kořeny.
Já si opravdu vždycky myslel, že jde jen o oblast Volyně, tedy západoukrajinského severu. A ejhle – s výjimkou právě Donbasu jsou vlastně po celé bývalé Ukrajině- bývalé proto, že je vidíme dokonce i na Krymu. Kde se prý etablovali už před 350 roky!!!
Ale nehodlám vám držet přednášku z ukrajinské etnogeografie, už proto, že na ni naprosto nemám. A také, že by byla totálně mimo. Protože zde jde o cosi jiného – snahu některých potomků dávných českých osídlenců Ukrajiny se repatriovat do České republiky. Opět – záměrně nepoužiji slovní spojení zpět do České republiky.
I to by totiž se jevilo býti naprosto nepřípadným. Nikdy tu nežili, tak nemohou jít zpět Mohou pouze přijít.
A to právě jde! Tohle je námětem mého dnešního článku – příchod potomků českých emigrantů na Ukrajinu.
Hraje se okolo toho, dle mého názoru, velmi špinavé politikum. Nezačalo až teď, nýbrž hned po Majdanu, respektive po odtržení Krymu. Nemám dnes čas moc prohledávat internet, dalo by celkem usilovnou práci nalézt těch pár článků, které pronikly do české mediální sféry, kdy někteří Volyňáci se vyjadřovali pro náš tisk jak k Majdanu, tak k odtržení Krymu a hrozící válce s Ruskem.
Vzpomínám si osobně dva. V tom prvním hovořil muž, který nechtěl udat svou identitu o Majdanu jako o hrozbě pro Volyňáky, s tím, že se probudily temné síly, s kterými se krajané setkali už za druhé světové války a že to začíná znovu. Že sem tam je nějaká, zatím jen proruská rodina je bud šikanována nebo rovnou u ní vypukne oheň a že ti, kteří se rozhodnou odejít, prodávají svoje majetky za zlomky jejich hodnoty Ukrajincům. Jak jsem řekl, jméno nesdělil.
V dalším článku hovořila jakási postarší Volyňačka, to už bylo po Krymu a vztahy mezi majdanským Kyjevem a Ruskem eskalovaly. Ta tenkrát jméno uvedla i obec ve které žije. Konstatovala, že má strach z války, a že se velmi bojí zejména průniku částí ruské armády, která má být rozmístěna v Bělorusku.Protože by ten průlom musel jít právě přes Volyň. A nijak se, na rozdíl od prvního respondenta, neskrývala s lehkými sympatiemi pro Kyjev.
Kdyby bylo jen kapku víc času, dohledal bych to. Ale mám úplně jiné starosti.
Proč se k těm rozhovorům ze začátku roku vracím, když prý nic není staršího že včerejší noviny není?
Protože ten diametrálně odlišný postoj těch dvou je úplně stejný jako zprávy o tom, zda potomci českých vystěhovalců na Ukrajinu jsou nebo nejsou ohroženi současnou situací a zejména zda a kolik by rádo transfer sebe a své rodiny do Česka.
Už začátkem léta prý ministerstvo zahraničí prověřovalo tuto situaci a Zaorálek osobně jel na Ukrajinu teple pohovořit s českými potomky dokonce mimo Kyjev – v Žytomiru a vrátil se s tím, že jako všichni vlastně v klidu a nanejvýš spokojeni a nějaká repatriace není vůbec nutná. Snad jen několik málo, ba vlastně – úplně maloučko rodin. Takže vlastně nikdo.Že jejich situace vůbec není akutní a tudíž není třeba konat.
Přiznávám, že mi to přišlo tenkrát hodně divné. Když člověk uváží, kolik Ukrajinců tady v Čechách už máme a co všechno se proslýchalo za zvěsti o praktikách na českých diplomatických zastoupeních ve žlutomodré zemi o tom, jak byli její občané ochotni platit za víza k pobytu u nás doslova balíky, jen aby vízum dostali a jak to měl být výnosný byznys pro pár vyvolených….
Přišlo mi divné, že dejme tomu – krajané, na rozdíl od všech ostatních vycestovat směr Praha – nechtějí. Ale pustil jsem to tenkrát z hlavy. Prostě byl tam ministr zahraničí a jistě sdělil jen to, co viděl.
Jenže pak začala opravdová válka. Byť tam, kde rodiny s českým rodokmenem nežijí. Nicméně přišla první, druhá a nakonec třetí vlna mobilizací do UK Army. A to už jistě dostávali povoláváky i muži z těchto rodin. A vzhledem k tomu, jak neustále prosakují informace, že se naprosto nedaří naplňovat počty branců, že je velké množství těch, co hledají skulinu, jak se mobilizaci vyhnout, jsem byl v předminulém týdnu opět zaskočen, že podle zpráv sice by už o emigraci do ČR nějaký zájem byl, ale nanejvýš tři rodiny….
Jak sdělila českému tisku a i zřejmě i našemu Zamini šéfka krajanského spolku s názvem Česká národní rada Ukrajiny Ludmila Muchinová. Tři rodiny! Považte. V zemi, kde se verbuje na vojnu prostředky značně nevybíravými, kde vás pošlou na frontu bez nejnutnějšího vybavení a kde na vás zapomenou v okamžiku, kdy vás do toho mlýnku na maso strčí!
S tím ostře kontrastovaly zprávy o chování ukrajinských Maďarů, kteří prý v celých desetitisících se nyní snaží získat maďarské pasy podle zákona o občanství zahraničních Maďarů a to hned ze dvou důvodů – aby se vyhnuli frontě a aby mohli vypadnout z Ukrajiny, směr Budapešť. Takže krajanský Maďar se bude chovat zcela jinak než krajanský Čech? Nemluvě už i o informacích českého mainstreamu, že Ukrajinci usedlí v Čechách už většinově nepřebírají doporučenou poštu. Kvůli tomu, aby jim nebyl doručen povolávací rozkaz!
Ještě než jsem si začal lámat hlavu tímhle podivným a nepochopitelným rébusem se najednou objevila jiná česká Ukrajinka – paní Věra Dušková a obrátila se dopisem přímo na prezidenta republiky, aby se zasadil o možnost repatriace pro ty z českých Ukrajinců, kteří by rádi návrat do vlasti svých praotců. Prý jde nikoli o tři, ale asi o 77 rodin a 270 lidí. A že české ministerstvo zahraničí v této věci nefunguje a zastupitelský úřad v Kyjev také ne.
Naprosto jiné číslo, než jsme slyšeli od Zaorálka a té paní, co prý představuje oficiální autoritu Ukrajinců s českými kořeny.
Paní Dušková evidentně trefila správně. Nic neudělá Zemanovi větší radost, než když má oprávněný důvod natřít nějakého soc dem člena vlády a Zaorálka zejména! Kdyby tato agenda přesidlování patřila Babišovi a ten se stavěl na zadní, vše by asi bylo jinak. Toť moje pevné přesvědčení. Ale takhle?
Ta paní Dušková to prostě poslala na správnou adresu ve správný okamžik. A Zeman ji, nejméně také, z důvodu, který jsem právě uvedl – neoslyšel. A začal fofr.
Z kterého Zaorálek nemůže vybruslit dobře. Okamžitě začal provádět klasické tahy, chyceného na hruškách.
Jeho diplomati v Kyjevě prý konají správně, musí se prověřit, zda opravdu ty osoby se chtějí vystěhovat, jestliže ano, tak jestli mají český původ, atd. atd.
Ta taktika je průhledná. Přesně podle hesla ‘kdo chce něčím pohnout, hledá řešení – kdo naopak, hledá důvod’. Prostě klasický potížismus. Jestli chcete drobnou ochutnávku, tak ji dám.
„Nesrovnatelně jednodušší procedury“ získání trvalého pobytu mohou krajané využít za předpokladu, že doloží potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí, v mluvě MZV „PPKK“. Potvrzení lze získat u zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí ČR (je jím Karel Kühnl, sám reemigrant). Součástí žádosti o něj je doložení matričních dokumentů, prokázání znalosti jazyka, krajanská aktivita, apod. Se Zaorálkem lze souhlasit, že jde o požadavky vcelku rozumné, nejde o žádnou zbytečnou buzeraci.
Pokud zmocněnec uzná žádost důvodnou, šiml popojede: žadateli pošle „PPKK“ spolu s průvodním dopisem, v němž jej kromě jiných souvisejících informací seznámí s osnovou pro zpracování zdůvodnění a životopisu pro účely žádosti o trvalý pobyt.
Tuto žádost musí krajané v postavení cizince podat osobně na českém zastupitelském úřadě. Na Ukrajině pouze v Kyjevě (konzulát v Doněcku nefunguje). Na seznamu, který kanceláři prezidenta Zemana předala předsedkyně občanského sdružení Sedm paprsků Věra Doušová, je 232 jmen, z toho 102 z oblasti Volyně, zbytek z jihovýchodu Ukrajiny. Krajan z „Čechohradu“ na jihovýchodě to má do Kyjeva zhruba 650 kilometrů, krajan z Volyně, pravda, jenom asi sto padesát.
Zdroj, na který mne upozornil kchodl a další výživné pokračování zde.
Dovolím si jen konstatovat, že naprosto nesouhlasím s touhle větou:
Se Zaorálkem lze souhlasit, že jde o požadavky vcelku rozumné, nejde o žádnou zbytečnou buzeraci.
Proč, to vysvětlím později.
O Zemanovi jsem přesvědčen a uvedl jsem, že ho motivuje ke snaze pomoci zejména chuť si zase zgustnout na Zaorálkovi! Takže stejně musím odprezentovat, co je, dle mého názoru, jádrem neochoty Zaorálka řešit problematiku ukrajinských krajanů. Vidím ji jako důsledek jeho zakonzervované podpory majdanskému Kyjevu a jeho představitelům. On ví, že veřejně promílané a určitě také mezinárodně komentované vystěhování několika stovek občanů Ukrajiny do jiného státu jako akce naší vlády, je velkým veřejným úderem do tváře Porošenkovi a Jaceňukovi! Prostě facanem přes celou hubu, jak říkává jeden můj dávný kámoš v podobných situacích. To by tak hrálo, aby se světová veřejnost dozvěděla českým přičiněním, že od majdanských demorkatůr zdrhá kdo může… Navíc Zaorálek by blamoval sám sebe a svou předchozí ukrajinskou inspekci. Takže jiný postoj – potížizmus, než zastává, ani mít nemůže.
Tudíž se z oficiálních kruhů jeho ministerstva dozvídáme o takovéhle pseudoopatření – viz Aktualně. cz včera.
„Dnes bude jednat ve Lvově náměstek ministra zahraničních věcí Rudolf Jindrák na úrovni státních tajemníků a náměstků ministrů zahraničí států V4 a Ukrajiny s představiteli místní samosprávy a nevládních organizací. Příští týden pak bude ve Varšavě v rámci bilaterálních konzultací jednat s polskými partnery o situaci na Ukrajině první náměstek ministra zahraničních věci Petr Drulák,“ dodala mluvčí ministerstva.
Dodejme, že článek s názvem
Zaorálkův úřad brání velvyslanectví, které kritizoval Zeman opravdu pojednává o kauze českých repatriantů z Ukrajiny!
Zajímalo by mne, co s nimi má společného V4… Co je nějaké V4 do situace našich krajanů?! Čím V4 může k řešení kauzy přispět?!
A nyní se dostáváme k těm základům algebry. Jak pohnutky Zemana, tak Zaorálka, v agendě repatriace krajanů z východu, mohu hodnotit jen záporně. Tedy znaménkem mínus.
A co že nám říká algebra se zápornými čísly? Tohle:
-1+-1 = -2
ne že
-1×-1= 1
Zkrátka součet dvou čísel se znaménkem mínus je další a větší záporné číslo, ale pokud násobíte jedno záporné číslo jiným záporným číslem, dostáváte výsledek kladný! Vím, že to víte i beze mne. Nicméně vzájemný vztah a působení pánů Zemana a Zaorálka rozhodně nemůžete označit znaménkem +. Ne jejich akce se nesčítají, společná synergie NULA! Ale jak že vypadá znaménko pro součin?
Takhle x!
Ono x podle mne jejich vztah a více či méně přiznávaný konflikt charakterizuje dokonale! Takže mínus u Zaorálka, v křížku s mínusem Zemanovým, nejspíš vyhoví matematickým zákonům a ukrajinští Češi nakonec do Čech přesídlí. A hluboce si vydechnou. Jakkoli to tady nebudou mít vůbec lehké. Viz bydlení, jazyk, jiné zvyklosti a hlavně práce! Té je daleko méně než těch, kteří ji hledají. Nicméně myslím, že to klidně risknou.
Pokud mají opravdu českou náturu a chuť pracovat, kterou už dávno v Čechách osvědčují ti, kterým jsme si navykli říkat pejorativně Ukáčka. Tedy těch tisíců tichých a nenápadných makáčů – zedníků, klempířů, pokrývačů, kopáčů, uklízeček, prodavaček v řetězcích a tak podobně. Kteří nemluví, makají a šetří. A snaží se, aby jejich děti tady měli lepší budoucnost.
V té souvislosti mne překvapují ty procedury se zkoumáním všeho možného, zejména původu, které pokládám nikoli za akceptovatelné, ale přímo nesmyslné. Jen aby nějaké nečeské Ukáčko k nám záludně neproniklo! Nebo prý je jaksi sotva akceptovatelné, aby se jednalo o ekonomické uprchlíky nebo snad ty, co nechtějí narukovat!!!!
Kdyby tohle bylo v mojí gesci, zkoumal bych úplně jiné věci.
1- jestli žadatel nemá nebo neměl napojení na ukrajinské kriminální struktury,
2- do jaké věkové skupiny žadatel patří a jaké má vzdělání.
Doložení českých kořenů by pro mne bylo až na 387. místě důležitosti. Stačilo by mi prohlášení někoho, kdo dokazatelné české kořeny na Ukrajině má, že u žadatele to je v tomhle ohledu v pořádku.
Je mi jasné, že mi rozumíte, proč bych k tomu přistupoval právě takto. Ale nemohu vyloučit, že na Kosu zavítá i někdo ze Zaorálkova ministerstva. Jak už se, zejména v posledních týdnech, dost častokrát stalo. Takže z tohoto důvod budu polopatický.
Proč bych zkoumal kriminální minulost a přítomnost je jasné. Netřeba vysvětlovat. Činil bych tak i s plným vědomím skutečnosti, že ukrajinští kriminálníci, kteří do Česka mermo mocí chtěli, si to už dávno uměli zařídit a jsou zde etablováni. Ale nemusíme jim to ulehčovat.
Věkové složení by mne zajímalo hlavně proto, aby na jednoho člověka v důchodovém věku přišli alespoň tři mladí do 35 let. Aby byl a tímto transferem aspoň trochu posílena chřadnoucí česká demografie.
A proč vzdělání? Protože web lékařské komory tvrdí:
„Do zahraničí navíc zamířilo jen v posledních devíti měsících 173 absolventů lékařských fakult. To je skoro 20 procent promočního ročníku a zároveň prakticky stejné číslo jako v roce 2012, kdy odešlo nejvíc mladých doktorů v historii,“
(zdroj)
Takže zejména na malých městech a v pohraničí nejsou ani obvoďáci, ani zubaři / ti nejsou ani ve městech velkých/ ani nemocniční lékaři. Každý z nich sežene bez problému zaměstnání! Řešilo by se tím několik problémů najednou. Podobně jsou na tom lidé s dobrým technickým vzděláním nebo dobří řemeslníci.
Tohle bych zkoumal! A k prokázání českého prapůvodu bych přistoupil asi jako velká většina parlamentních stran k církevním restitucím a z nich plynoucích konkrétních nároků.
Že vykrádám Ukrajině mozky a kvalifikovanou pracovní sílu? Ano. Ale totéž nám dělají Němci nebo Britové ohledně zdravotnického personálu. Takže nemám zábrany. A už vůbec ne v okamžiku, kdy si uvědomím, že z Ukrajiny v nejbližší době stejně uteče někam na západ každý kvalifikovaný, který bude moci a bude mít odvahu emigrovat. Tak proč nebýt při tom exodu první na řadě a nevybrat to nejlepší pane Zaorálku?
