Vesti: Blíží se třetí Majdan

Nyní Vesti analyzují možné scénáře vývoje po volbách s ohledem na jejich výsledky, přičemž konstatují, že ve všech případech zvítězí blok současného prezidenta Petra Porošenka, a že po volbách bude zahájen normální politický proces podle zákonů a ústavy. Právě v tom se ale už nyní může skrývat problém. „Prezidentův strategický plán, který se stále více rýsuje, spočívá v rychlé stabilizaci situace v zemi a obnovení její ovladatelnosti,“ shrnují Vesti. „Pokud k tomu bude třeba uzavřít mír s „lidovými republikami“ v Doněcku a Luhansku nebo s Ruskem, pak uzavřen bude, bez ohledu na jakékoli protesty. V době války se totiž pořádek nastoluje jen těžko. A kromě toho je Rusko naším největším obchodním partnerem a bez normalizace vztahů s Moskvou nelze nejdůležitější ekonomické potíže Ukrajiny vyřešit.“ Mnohým aktivistům Majdanu se tento plánnejspíš líbit nebude, protože v takovém případě ústřední roli v politickém a ekonomickém životě Ukrajiny budou hrát zkušení byrokraté, kádroví příslušníci silových struktur a největší oligarchické skupiny, zatímco zástupci Majdanu z politických funkcí pomalu ale jistě mizí – tu z neschopnosti situaci změnit, jindy kvůli čisté neschopnosti. „Právě byrokrati a „staré kádry“ jsou přitom ale jako jediní s to zajistit prezidentovi rychlou stabilizaci situace, aby vše bylo znovu jako za „starých dobrých časů“. Proto se Porošenko v současnosti snaží vyhýbat ostrým střetům s kýmkoli vlivným, nikomu nevyhlašuje válku a naopak je zkouší přibírat do okruhu svého vlivu,“ míní Vesti.

Překážkou tomuto plánu je ale „ozbrojená část národa“, připomíná deník s tím, že státy oslabené válkou se v dějinách už mnohokrát staly terčem revolucí nebo převratů. Platí to i pro carské Rusko, přičemž už od Majdanu na popularitě získávají úvahy na téma, zda i na Ukrajině „po únoru přijde Říjen“. „Pokud to všechno ale ještě koncem léta byly úvahy jen teoretické, nyní je už skoro všechno připraveno k praktické realizaci tohoto scénáře,“ upozorňují Vesti.

Vznikla totiž už hybná síla „nového Října“, tedy dobrovolnické oddíly, které čítají přinejmenším 10 tisíc lidí, jsou dobře vyzbrojené a organizované. „Se začátkem podzimu přišli s vlastní ideologií odporu ke státní moci. Stručně ji lze zformulovat takto: Porošenko a moc obecně zradili ideály Majdanu, vzdávají Donbas, domlouvají se s Putinem. Zoufalí velitelé, které Porošenko jmenoval, nás opustili na frontě jako ovce na porážku. Korupce v zemi ale mezitím sílí, lid chudne a oligarchové a představitelé předchozí vlády jsou dál při penězích i u moci.“ Nespokojenost přitom sílí nejen v majdanovských a radikálních kruzích. Mezi podnikateli je nyní velmi populární bonmot „Vládu vyděračů nahradila vláda těch, co drancují.“

Hnutí nespokojených zatím nemá lídra a není organizované a jeho vzestup brzdí i některé majdanovské kruhy, podle nichž nelze podkopávat vládu, dokud pokračuje válka a nepřítel nebyl poražen, protože by se tím jen nahrálo Moskvě. Vláda a oligarchové navíc ovládají masová média, a tak se „ideály Října“ ze sociálních sítí a frontových zákopů k milionům diváků a čtenářů dostávají velmi složitě. „Čas ale běží a situace v zemi se zhoršuje, aktivní boje utichají a energie dobrovolníků se stále více obrací k vnitřním problémům,“ upozorňují Vesti. „A k tomu je třeba přičíst rozpad a demoralizaci systému ochrany pořádku. Kdyby několik tisíc ozbrojenců začalo dobývat vládní čtvrť, kdo přijde vládě na pomoc? Poté, co vojáci ministerstva vnitra uspořádali mítink u prezidentského paláce, není jasné, od koho hrozí režimu větší nebezpečí – od dobrovolníků a radikálů, nebo od vládních oddílů? A rovněž je třeba počítat s čistě materiálními zájmy. Lidé se zbraněmi jsou skvělým nástrojem k převodu majetku. Dochází k tomu občas už dnes, ale možná vše za čas přejde na skutečný systém. Už jen to by pak bylo dalším silným motivem pro třetí Majdan: Sebrat a přerozdělit, vyvlastnit vlastníky.“

Třetí Majdan by podle některých odhadů mohl nastat někdy už v zimě či na jaře, byť možná propukne hned po oznámení volebních výsledků, protože velitelé dobrovolnických oddílů jen těžko akceptují svou volební porážku v soubojích s často „korupčně nečistými“ kandidáty, které ale Porošenko a jeho vláda v touze po stabilitě podporuje.

„Nebezpečí pokusu o ozbrojený převrat existuje,“ citují Vesti zdroj z Porošenkova okruhu. „Víme přitom, že různé radikální skupiny svážejí do Kyjeva zbraně. Máme za to, že na destabilizaci situace mají zájem především dvě síly – Rusko a Julia Tymošenková. Podle toho také zbraně svážejí především stoupenci Tymošenkové a radikální organizace, které ve skutečnosti skrytě řídí ruské tajné služby,“ vysvětlil zdroj, aniž by upřesnil, zda Rusko a Tymošenková svůj postup koordinují.

Vláda o zbraních sice prý ví, ale nezasahuje, protože je Ukrajina de facto ve válečném stavu a podobné kroky by za takové situace byly příliš riskantní. Hrozil by například ruský vpád, skutečné lidové povstání na jihovýchodě Ukrajiny (obyvatelé zbytku země by prý nepovstali, protože si uvědomují, že by tím jen nahráli Rusku), na druhou stranu lze prý ale vznikající zbrojní arzenály v Kyjevě vnímat jako rezervu pro boj proti okupaci. „Ukrajina vpádu nemůže vojensky a organizovaně zabránit,“ konstatoval vládní zdroj. „Proto je jediným způsobem odporu partyzánská válka. Pokud k agresi dojde, sklady se otevřou a zbraně se rozdají lidem.“

V této souvislosti se ale vnucuje otázka, proč neovládnout arzenály už dnes a nezneškodnit potenciální účastníky třetího Majdanu už dnes? „To bychom postupovali jako Janukovyč. On měl za to, že se vše dá vyřešit silou. A kde je mu dneska konec? Myslíš, že nevíme, že je spoustu bojovníků dobrovolnických oddílů třeba posadit do basy, protože jsou to vrazi a lupiči? Zatknout ale radikály, kteří připravují třetí Majdan, by znamenalo znepřátelit si spoustu vlastenců. Při hrozbě ruského vpádu by cokoli, co by proti nám postavilo navíc i aktivní část Majdanu, byla přímá cesta ke krachu,“ prohlásil nejmenovaný vládní činitel a dodal, že plošně odstranit „vnitřní nebezpečí“ prý beztak bude nutné, ale nedojde na to dříve než v dubnu či květnu, kdy už by měly poklesnout rizika agrese i vzpoury.